Vaše neznalost ze mě nedělá konspiračního teoretika.

V celém světovém společenství existuje několik nedotknutelných dogmat, která přetrvávají po staletí a dědí se z generace na generaci. Tato dogmata získáváme jak z domova, tak ze školy. Pochybování je však otcem veškerého pokroku a účinnou zbraní proti indoktrinaci a propagandě. Objevování alternativních výkladů reality a hledání pravdy je bohužel pro ovce vyloučené. Systémem indoktrinovaná ovce má doslova averzi k pochybování.

Když jde dítě ven, tak mu je řečeno, aby se pořádně obléklo, jinak nastydne.

Nastydnout znamená „dostat“ rýmu a – nedej Bože – zápal plic! Proč? To nikdo neví, a už vůbec ne doktoři, ale prostě to říkají naše babičky, kterým to říkaly už jejich babičky, tak to musí být pravda.

Autor tohoto textu chodí v zimě v kraťasech a v tričku a když dobře dýchá, nikdy nemá hypotermii, ani nikde „nenastydl“. Jen se mu vždy spustí rýma a krásně se mu při tom detoxikuje tělo. Otužilci ví, o čem je zde řeč. Když se sami vystavíme chladu, tak ani nesmrkáme, protože nemáme ucpaný nos, ale krásně to z nás „teče“.

Hysterická babička by skoro volala záchranku, ale my si to užíváme a pokud dobře jíme a pijeme a nikdo nás neotráví z ovzduší či prostředí, vůbec nikdy nemarodíme.

Tento mechanismus lidé, co chodí nabalení a kteří mají celoročně ucpaný nos a neustále posmrkávají a marodí, nikdy nepochopí.

Ale pak se vylejou jak vázy nekvalitním chlastem a diví se, že mají „chřipku“ v červenci a přemýšlejí, kde ji mohli „chytit“. Až tak jsme jako lidstvo otupěli…

Ale co nám to otupění, nebo chcete-li zovčení, způsobilo?

To, že jsme chodili do školy. Tam nám – nádavkem k chození v péřové bundě v dubnu – přibudou zbylá zásadní dogmata, která jsou nám vtloukána do hlavy horem dolem, až k dokonalé podprahové indoktrinaci. No a pak vyrosteme v „dospělého“ jedince, který však absolutně není schopen samostatně uvažovat a skládat si svou vlastní realitu.

Naopak, systémem indoktrinovaný jedinec bude vždy zuřivě bránit jemu indoktrinované „pravdy“ a nic na tom nezmění ani zcela zjevná fakta, prokazující to, že co ho učili ve škole a kteréžto bláboly podpořily i indoktrinované autority v jejich rodině, jsou jen účelové lži, které stojí absolutně na vodě.

A přesně v tom se průměrný člověk podobá ovci.

Ovce půjde tam, kam půjde stádo, ať je směr jakkoli pitomý. Jakýkoli jiný směr nepřipadá v úvahu, protože by tím napomáhala nejistotě. A nejistota je stav, který je každé ovci nepříjemný.

Lékem na nejistotu je autorita, která jí řekne, jak se věci mají. Proto ovce tolik milují mainstreamové sdělovací prostředky, protože se na ně dívá většina stáda, čímž je validována pravdivost myšlenek v nich prezentovaných, chcete-li správnost směru stáda.

Kdyby to nebyla pravda, tak by to přeci nebylo v televizi a někdo by to zastavil, protože lhát se nemá. Proto to být pravda musí.

Úděsná stádová logika.

A proto mají systémem indoktrinované ovce doslova averzi k pochybování.

„Nechť pochybují jiní a pak mi výsledky svého bádání sdělí v televizi, nebo jiných ‚důvěryhodných‘ ‚sdělovacích‘ prostředcích“.

Sdělovacích proto, že se za jejich pomoci ovcím sděluje, co si mají myslet.

Ovce postrádá intelektuální zvídavost a radost z pochybování. Objevování alternativních výkladů reality a hledání pravdy ji děsí, protože co by tomu řekly jiné ovce? Narušila by tak směřování stáda a hrozilo by jí, že z něj bude vyloučena.

Pochybování je však otcem veškerého pokroku a účinnou zbraní proti indoktrinaci a propagandě.

Ovce je však bezbranná. To proto, že když, kdysi dávno, chtěla projevit přirozenou dětskou kreativitu a fantazii, tak buď dostala lepáka od rodičů, nebo ji soudružka učitelka opravila a napomenula. A když zapochybovala, byla z toho poznámka.

Vzdělávací systém by se vůbec neměl jmenovat vzdělávací, ale indoktrinační.

Připravuje a vytváří intelektuálně nezvídavé otupělé ovce, které mají strach samostatně myslet. A svou vinu na tom nesou i jejich rodiny, které je nevyzývaly, aby vše, co se ve škole učí, podrobily pochybnostem a kritice.

Tak od nich, proboha, nečekejte, že pochopí, co se kolem nich teď děje. A do diskuzí se s nimi vůbec nepouštějte.

Člena stáda poznáte podle toho, že argumentuje zdrojem „Česká televize“ nebo Radiožurnál. Zdvořile se omluvte a odejděte.

A když vás nazvou konspirátory, protože tuhle nálepku je ČT naučila, odpovězte jim: „Vaše neznalost ze mne nedělá konspiračního teoretika“. [zdroj]

Proč je tak obtížné pochopit, že neexistují nakažlivé viry?

Od dětství jsme bombardování hláškami jako „děti jsou nemocné, tak jsem to chytla od nich“, „zakryj si pusu, když kýcháš, nebo nás nakazíš“, nebo „nechala jsem se očkovat proti…“

V médiích pak každý podzim a zimu posloucháme, že „je chřipkové období“ a do hlav se nám hrne lavina slov jako „epidemie“, „nákaza“, „rizikovost“, „nakažlivost“ a v poslední době se k tomu přidaly výrazy jako „pandemická pohotovost“, „počet případů“, „virová nálož“, „promoření“, „testování“, „opatření“, „proočkovanost“, „imunizace“, „hladina protilátek“, nebo „ochrana dýchacích cest“.

V takovém prostředí strachu jsme vyrůstali celý život a systém nás samozřejmě indoktrinoval i k tomu, že jedinou spolehlivou ochranou proti „nakažlivým“ chorobám je vakcína. Proto není žádným překvapením, že stejný postup byl na takto celoživotně indoktrinované stádo zvolen i v rámci zákeřného a nesmírně úspěšného projektu jménem Covid-19. Jeho úspěch spočívá, krom ohromné míry korupce a zakrývání pravdy za každou cenu, i v tom, že k němu byla zneužita i skupina těch nejindoktrinovanějších ovcí, kterým však zbytek stáda bezmezně věří – lékařů.

Představte si, že vám celý život někdo říká, že existují nebezpečné malinkaté částice, které umějí létat a způsobit onemocnění někomu jinému. No a pak si představte, že vás někdo naučí je najít pod mikroskopem a umožní vám se tím dokonce slušně živit!! Vaší odborností se stane „potvrzování“ nebo „vyvracení“ přítomnosti těchto malinkatých částic ve vzorku tekutin nemocného člověka – a domněnka, že sloužíte lidstvu, protože jste „objevil(a) příčinu problému“, neb je pacient pozitivní na HAV (pozn.: virus hepatitidy A)…. A od té chvíle je pacient hrozbou pro lidstvo, protože má virovou žloutenku.

Z hlediska zdravého rozumu člověka udivuje, že tyto „vědce“ nikdy ani nenapadlo provést kontrolní experiment – tj. bez přítomnosti vzorku tekutin z nemocného člověka. Nebo si alespoň vyhledat v databázi PubMed, zda byly kontrolní experimenty pro daný „virus“  někdy provedeny. Zeptejte se na to těch nejmenovaných „vědců“ z českých luhů a hájů, klidně si vyberte ty, kteří představují opozici proti Covid mašinérii. Pravděpodobně se povýšeně ušklíbnou a řeknou vám, že samozřejmě, že byly provedeny.

Historickým faktem však je, že John Enders, otec „moderní virologie“ tyto kontrolní experimenty na začátku 50. let 20. století provedl. A jeho výrok byl – tyto dvě kultury – tj. ta se vzorkem tekutin nemocného a ta bez něho – kultivované stejným způsobem, byly od sebe k nerozeznání. Jinými slovy, tyto tzv. viry se vytvořily v obou kulturách – bez ohledu na to, zda obsahovaly vzorek tekutin nemocného, nebo ne!!! Tím Enders mohl ukončit existenci infekční teorie jako takové. Ale dostal Nobelovu cenu a byla mu tak zavřena ústa. Toto jsou historická fakta!

Zcela jistě byla kontrolních experimentů od té doby provedena celá spousta, ale výsledky se takzvaní virologové nepochlubí – protože byly stejné jako u Enderse – a jejich publikování by ohrožovalo jejich dobré bydlo.

Co to ale znamená pro nás pro všechny? Že se už přes sto let zabýváme nesprávnou a dávno vyvrácenou teorií vzniku chorob. A na této chybné a dávno vyvrácené teorii je založen i nejmasovější zločin ve známé historii lidstva – projekt Covid-19, zneužívající podzimní detoxikační chřipku – přirozenou neinfekční očistu organismu, kterou provádí nejen lidské tělo, ale i zvířata a stromy… [zdroj]

Publikujeme bez výslovného svolení autorů textů a překladů v dobré víře i úmyslu rozšířit myšlenky a názory, se kterými se web Nespokojený ztotožňuje nebo stojí za pozornost.

O čínské chřipce natvrdo a bez obalu. Rekapitulace pandemie strachu a blbosti.

Na probuzení lidstva čekáte marně. Každý den si stát za svým, přinese tu skutečnou změnu.

Přijměte kolektivní iluzi a utopte se v jejím stínu. Nebo vstupte do světla.