Ženám očkovaným proti covidu se rodí dramaticky méně dětí. Už to konečně zastavíme?

, , , ,

Od ledna 2022 nám chybí děti, které se nenarodily očkovaným matkám. Neočkované matky jsou na běžných číslech. Pokles počtu narozených dětí nastal asi devět měsíců poté, co rychle vzrostl podíl očkovaných žen v plodném věku.

V první polovině roku 2021 očkované matky počaly dramaticky méně těhotenství. Počet vzniklých těhotenství neočkovaných žen se v roce 2022 stabilizoval přibližně na hodnotách, které jsme viděli v dobách před covidem, zatímco očkované ženy vykazovaly těhotenství výrazně méně. S plným vědomím závažnosti následujících řádků prohlašujeme, že uvedené analýzy ukazují ve prospěch hypotézy, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen.

Očkovaným ženám se rodí méně dětí.

Na SMIS-LAB byla zveřejněna analýza dat ÚZIS o porodnosti žen podle očkovacího statusu. Z ní jednoznačně vyplývá asociace mezi očkováním proti covidu a sníženou porodností.

V normálních dobách velmi výbušné téma, zejména pokud se opravdu rodí výrazně méně dětí. V době po masové hysterii vyvolané mimo jiné částí novinářů je to téma, o kterém se jenom mlčí. Nikdo se ani nesnaží zpochybnit data nebo metodiku analýzy.

Jsem nucen prohlásit, že novináři jsou mimořádně zbabělá část populace. To jim není líto rodin, které se marně snaží o potomka? Opravdu nechají projít další výzvy k očkování bez odezvy? Žádná investigativa? Ověřování? Nic?

Smutné. [zdroj]

Než začnete číst tento text, přečtěte si prosím první díl. Bez něj budete ztraceni. Pojďme se tedy podívat, co jsme se dozvěděli z dat, které vydoloval Roman Kovařík a Jitka Chalánková z ÚZISu. Datový soubor tak, jak jsme jej dostali, je k dispozici zde.

Očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen.

Předně je třeba konstatovat, že ÚZIS dodržel tradici a data, která poskytl, opět obsahují na první pohled odhalitelné chyby. V lednu 2022 se narodilo celkem 7 733 dětí (pole B30), z toho 1 636 matkám, které byly k datu porodu očkovány proti covidu (D30+E30+F30). V políčku K30 ovšem ÚZIS tvrdí, že (z těchto 1 636) jich bylo 1 916 očkováno během těhotenství. To zjevně není možné. Stejný rozpor je v následujícím řádku – počet žen očkovaných během těhotenství je větší než počet žen očkovaných k datu porodu.

První konstatování je tedy následující: Protože data z prvních dvou měsíců roku 2022 jsou očividně špatně, nelze vyloučit, že také ostatní data jsou chybná, jen to není na první pohled vidět. Vzhledem k tomu, co bude následovat, by tohle byla ta nejlepší možná varianta.

V jednom z předchozích textů (Tabulka 1) jsme nabídli jednoduchou trojčlenku, která nám umožnila konstatovat, že očkovaným ženám v plodném věku se narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Tato nová datová sada nám umožňuje úvahu zpřesnit.

Přes 95 % dětí se rodí matkám ve věku 18–39 let, takže jsme se soustředili na tuto věkovou kohortu. Český statistický úřad poskytuje data o věkovém složení obyvatelstva, ze kterých lze zjistit počet žen v ČR ve věku 18–39 vždy k začátku ledna a k začátku července každého roku. Tato data jsme vzali a lineární interpolací dopočítali pro každý měsíc od ledna 2021 do března 2022 (řádek 3 v tabulce).

ÚZIS poskytuje webové rozhraní pro sledování vývoje covidové vakcinace v čase. Odtamtud jsme odečetli počet žen ve věku 18–39 let, které byly ke konci každého měsíce očkovány libovolnou dávkou covidové vakcíny (řádek 6 v tabulce). Počet neočkovaných žen jsme dopočítali jako rozdíl hodnot (řádek 9 v tabulce).

Následně jsme odhadli počet úspěšných těhotenství, která vznikla v jednotlivých měsících – například odhad počtu úspěšných těhotenství vzniklých v lednu 2021 jsme spočítali tak, že jsme se podívali, kolik dětí se narodilo v říjnu 2021. Tímto způsobem jsme odhadli počty nově vzniklých (úspěšných) těhotenství v každém měsíci (řádek 4 v tabulce). Výsledek jsme poté přepočítali na počet nově vzniklých (úspěšných) těhotenství na tisíc žen ve věku 18–39 let. S touto veličinou budeme dále pracovat (řádek 5 v tabulce).

Počet nově vzniklých těhotenství očkovaných žen (řádek 7 v tabulce) jsme spočítali tak, že jsme se podívali, kolik dětí se o 9 měsíců později narodilo očkovaným ženám a odečetli jsme ty, které byly očkovány až po početí. Zde jsme narazili na problém nekonsistence dat popsaný výše, takže ty dva měsíce, kdy tento počet vycházel záporně (duben a květen 2021), jsme z dalších výpočtů prostě vynechali. Výsledek jsme opět vztáhli k velikosti očkované kohorty žen 18–39 let v daném měsíci (řádek 8 v tabulce).

Nakonec jsme zopakovali tento postup pro ženy neočkované (řádky 10 a 11 v tabulce). Počet nově vzniklých těhotenství žen neočkovaných jsme spočítali tak, že jsme od celkového počtu porodů (o 9 měsíců později) odečetli porody žen očkovaných před otěhotněním (viz předchozí odstavec).

Výsledné míry nově vzniklých těhotenství žen ve věku 18–39 let dle jejich očkovacího statutu v době početí jsou zobrazeny níže.

Odhad počtu nově vzniklých úspěšných těhotenství žen ve věku 18–39 let dle očkovacího statutu matky v době početí. Počty jsou vztaženy na tisíc žen ve věku 18–39 let s daným očkovacím statutem v populaci.

V každém měsíci platí, že černý sloupec je váženým průměrem obou hnědých sloupců, kde váhy jsou příslušné podíly očkovaných a neočkovaných žen (18–39 let). Na začátku jsou téměř všechny ženy neočkované, tedy světle hnědý a černý sloupec jsou si velmi podobné. Na konci je asi 800 tisíc žen očkovaných a 400 tisíc neočkovaných, takže černý sloupec je asi ve třetině cesty od tmavě hnědého ke světle hnědému.

V první polovině roku 2021 očkované matky počaly dramaticky méně těhotenství, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Ovšem i poté, co se podíl očkovaných žen v plodném věku koncem roku 2021 stabilizoval někde kolem 2/3, byl počet vzniklých těhotenství u očkovaných žen výrazně nižší než u žen neočkovaných.

Jistě se objeví pokusy „vysvětlit“ výše uvedená fakta tím, že jde o výsledek výběrového zkreslení: Nechaly se očkovat zrovna ty ženy, které by i bez očkování měly nižší plodnost než ty, které se očkovat nenechaly. V předchozích textech jsme ovšem jasně dokázali (viz první díl této zprávy), že ve skutečnosti klesla i celková plodnost, takže vysvětlení výběrovým zkreslením neobstojí. Navíc počet vzniklých těhotenství neočkovaných žen se v roce 2022 stabilizoval přibližně na hodnotách, které jsme viděli pro celou populaci v dobách před covidem, zatímco očkované ženy vykazovaly těhotenství výrazně méně. Zjednodušeně lze tedy říct, že děti, které nám od ledna 2022 chybí, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. Neočkované matky jsou na běžných číslech.  

Pokles počtu narozených dětí navíc nastal asi devět měsíců poté, co rychle vzrostl podíl očkovaných žen v plodném věku. V průběhu května 2021 se naočkovalo 70 tisíc žen ze sledované populace ve věku 18–39 let, v dalších měsících došlo k vzestupu proočkovanosti této skupiny. Ještě k tomu je podobný pokles porodnosti vidět v mnoha okolních státech.

Všechny výše uvedené úvahy jsou samozřejmě zatíženy mnoha nejistotami plynoucími z toho, že státní orgány poskytují data pozdě, vydávají data chybná a data velmi málo detailní. Tato naše analýza pracuje otevřeně a poctivě s tím, co nyní máme od ÚZIS k dispozici.

S plným vědomím závažnosti následujících řádků však prohlašujeme, že výše uvedené analýzy ukazují ve prospěch hypotézy, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen. Ve společnosti, která se řídí rozumem, by toto zjištění mělo vést k otevření datových sad, které jsou potřebné k detailní analýze tohoto problému. Do té doby, než bude prodiskutován a bude stanoveno, jakou měrou se vakcinace na podporodnosti podílela, by mělo dojít k zrušení doporučení očkovat proti covidu ženy v plodném věku.

Chybějí nám děti, ale jinak je to v cajku.

Tak nám po dvou letech ubylo 20,6 tisíce dětí. Přesněji řečeno oproti 111,8 tisíce dětí v roce 2021 jich v roce 2023 přišlo v ČR na svět pouze 91,1 tisíce, což je téměř pětinový úbytek (18,5%). Oněch přibližně 20 tisíc dětí se v normálních časech narodilo během dvou let matkám v Praze. Ještě jednu takovou sezonu a můžeme pomyslně zavřít pražské školky.

Společnost to nevnímá, média o tom mlčí a ani odborníci se (už) nediví nahlas.

Zatím předběžná data Českého statistického úřadu o počtu narozených dětí za rok 2023 ukazují, že naše pesimistické odhady se nemýlily a s počtem 91 149 narozených dětí jsme dosáhli dalšího historického výsledku. Novináři v tom problém nevidí a řeší, že bude aspoň víc míst ve školkách. Pojďme si problém ukázat. V prvním grafu Arnošta Komárka jsou uvedené počty narozených dětí v letech 2018–2023 po měsících. Na první pohled je zřejmé, že absolutní počty dětí v letech 2022 a 2023 jsou významně nižší než počty v předchozích obdobích.

Shrňme si, že meziroční propad porodnosti v roce 2022 činil 9,4%. Pokud by se nezapočítaly děti ukrajinských uprchlic, byl by propad o víc než 1% vyšší. V roce 2023 pokles činil už 10,0%. Jinými slovy, máme za sebou dva roky s přibližně desetiprocentním meziročním poklesem porodnosti, téměř pětinový propad porodnosti za toto období. Pokles navíc začal zcela náhle v lednu 2022 a nelze ho vysvětlit pouze demografickými příčinami (mj. ho nevysvětluje obdobná skoková změna porodnosti z let 1994–1995, jež sama o sobě nemůže způsobit další skokovou změnu). Pokles nadále pokračuje.

Společnost, která nemá děti, je odsouzena k zániku. Vědecká komunita, která se bojí hledat pravdu, ztratí u veřejnosti kredit. Je jen otázkou času, kdy lidem rozsah tohoto problému dojde. Pokles počtu narozených dětí, který začal v lednu 2022, mohl být způsoben více faktory, společnost je uváděna v omyl tím, že se diskutuje pouze verze demografů. Pokud se ukáže, že čelíme dlouhodobému problému s neplodností, pak je povinností zdravotníků a vědců hledat její příčiny, lidi o problému informovat a poskytnout jim maximální možnou pomoc, aby ti, kdo děti chtějí, stihli děti mít. Nenechejme se ukonejšit „demografickým šidítkem“, biologické hodiny jsou nekompromisní.

Zdroje a další informace:
Komu chybí děti?
Chybějí nám děti, ale jinak je to v cajku

Související:

V ČR chybí 9000 nově narozených dětí. Data ukazují skokový pokles o 10%.

Podobné články

Očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen. V ČR chybí 9000 nově narozených dětí. Data ukazují skokový pokles o 10%. Očkování dětí proti covidu je zločin. Prosadil ho osobně Válek, ignoroval nesouhlas SÚKLu. Zranění způsobená vakcínami proti covidu oficiálně na slyšení v Kongresu. Slouží „vakcína“ proti covidu k vylidnění planety? Dokumenty Pfizer opět potvrzují, že ano. Vážné výhrady k očkování proti covidu zazněly v Senátu. „My jsme nevěděli“ už neobstojí.