Plochozemcem z leknutí. Zpochybnění indoktrinované pravdy, z toho má EGO strach.
Už když jsem byl malý, protestoval jsem proti jakékoli davové psychóze. Děti jsou tak snadno nadchnutelné pro jakoukoli pitomost a tudíž skvěle programovatelné. Moje dvojky z chování pramenily z toho, že soudružky učitelky nesnášely, když dítě kladlo intelektuální odpor kladením otázek, na které nebyly schopné odpovědět.
Když soudružka učitelka prohlásila něco, čemu jsem nerozuměl, často jsem se zeptal na zdánlivě pitomou otázku. Abych pochopil, proč věci jsou tak, jak jsou mi prezentovány. Zatímco ostatní děti to vzaly jako fakt, já jsem měl pochybnosti. Samozřejmě, abych tady nemachroval, byla témata, která mě kompletně minula. Protože mě jako dítě vůbec nezajímala, tak jsem je svému kritickému myšlení vůbec nepodroboval. A kdo ví, zda některá stále neexistují dodnes. (Pokračování textu…)
Proč chcete zákony a pravidla, když nemáte odhodlání je uplatňovat a dožadovat se jejich splnění? Co je pro vás spravedlnost? Dokážete rozeznat správné od špatného? A dokážete to správné i bránit? Pokud jste svědkem konání nespravedlnosti, pak je každý povinen se ozvat. Úplně každý. Nikdy nesmíte mlčet. Svou ztracenou důstojnost už nezískáte zpět. Nespravedlnost kdekoliv je hrozbou spravedlnosti všude. 
Svět řízený totalitní mocí, před níž není úniku. Společnosti vládne Strana, a cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno. Lidská individualita se stává zločinem. George Orwell napsal knihu s názvem 1984, aby nás 
Mluvíme teď často o demokracii. Ale máme na mysli spíš trochu řízenou demokracii. Nejsme si přece jenom jisti, jestli by každý měl mít právo říkat, co si myslí. Ale jakmile znovu začneme vybírat, kdo bude mít právo a kdo nebude mít právo, stvoříme jenom novou variantu staré nespravedlnosti, a nikoliv novou spravedlnost.
Žijeme v době obrovské epochální změny. Současné globální elity vymyslely 
Nedávno jsem se dočetl v jedné knize, že k nejpoužívanějším slovům na internetu patří 
Smyslem 
Stále existuje velké množství velmi inteligentních lidí, kteří svůj um a schopnosti soustřeďují na vzájemné soupeření, které nepřináší společnosti žádné hodnoty, ale naopak války, zabíjení, ponižování a ničení hodnot, které vybudovali naši předkové. Paradoxně se tak děje ve jménu demokracie a pokroku.
Víte, co je normální? Přece to, co dělá většina. Bez ohledu na to, co to je. A normální je prezentováno médii, a to poté většina dělá. Proto Normové nevědomě určují, co je normální. Tak se vytváří nové normy. Normové určují normy, přestože o tom nemají tušení. Říká se tomu normalizace. Normova mysl již neslouží jemu, ale je čistě prosystémová.
V celém světovém společenství existuje několik nedotknutelných dogmat, která přetrvávají po staletí a dědí se z generace na generaci. Tato dogmata získáváme jak z domova, tak ze školy. Pochybování je však otcem veškerého pokroku a účinnou zbraní proti indoktrinaci a