Ekonomika

Nebudeme držet huby! Daniel Landa vystoupil v Poslanecké sněmovně.

Daniel Landa, Poslanecká sněmovna 5.1.2021

Daniel Landa, Poslanecká sněmovna 5.1.2021

Daniel Landa vystoupil 5.1.2021 v Petičním výboru Poslanecké sněmovny. Jako spoluautor a signatář petice Blanický manifest tam už předtím předal více než 17.000 reálných podpisů. Na základě toho mu bylo vyhověno v žádosti o slyšení. Komletní video najdete pod textem projevu Daniela Landy ve Sněmovně:

„Obracím se na vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, neboť právě vy umožňujete existenci vlády, které ústava svěřila do rukou výkonnou moc. My občané jsme přímo na vás ve volbách přenesli zodpovědnost, a naše vláda se musí zodpovídat právě vám. Proto symbolicky skrze slova k vám, oslovuji současně vládu. Zastupuji zde hlas mnoha tisíců našich občanů, kteří v sobě našli odvahu osobně, ne elektronicky na dálku, připojit svůj podpis a vyjádřit svůj nesouhlas s déletrvající ztrátou práv a svobod.

Blanický manifest je stížný list zoufalých lidí a obrací se víc na duši než na uši. Důsledky současného přístupu ke koronaviru působí hluboký zásah do duševního i fyzického zdraví značného počtu občanů naší země. Nejen skrze naše děti se promítne hlavně do budoucnosti.

Na jaře jsme nikdo nic nevěděli. Všichni jsme se semkli, ukázali jsme, že je v nás obrovský potenciál. Šili jsme roušky, chodili pomáhat, podnikatelé nabízeli zboží zadarmo, heslem bylo: Spolu to dáme a nikdo neprotestoval. Dnes je to všechno pryč.

Díky papalášství, bezohlednému až nepřátelskému přístupu vlády vůči velkým skupinám občanů posíleném katastrofickou komunikací se tento pocit důvěry a jednoty postupně vytratil. Na jaře jsme spolu šili roušky, na podzim už po nás chcete, abychom udávali své sousedy. (Pokračování textu…)

Předložte vědecké důkazy, na základě kterých děláte rozhodnutí, a omezujete život.

MUDr. Igor Bukovský, PhD.

MUDr. Igor Bukovský, PhD.

Jak jsou odborně podložená současná opatření vlády v souvislosti s infekcí SARS-CoV-2? Jsou prý založená na tak přesvědčivých vědeckých poznatcích, že diskutovat o nich je nevědecké, dokonce škodlivé. Kdo přináší otázky nebo žádá důkazy, je označený za konspirátora, je ignorovaný ve vědecké obci i v médiích. Činnost médií, které zásadně dávají prostor jen těm, kteří podporují vládní oficiální stanovisko, je v rozporu s mezinárodními dohodami o činnosti médií během krizových situací. To, co vidíme v televizních studiích, slyšíme v rozhlasu nebo čteme na internetu nebo v tisku, nejsou odborné diskuse nebo polemiky, ale čistá propaganda, kde dotyčné osoby říkají to samé a navzájem si potvrzují svoje názory.

Kde jsou přesvědčivá fakta? Kde jsou vědecké důkazy? Taková drakonická opatření nemůže vláda uvalit na společnost bez toho, aby si veřejnost mohla ověřit zdroje a důvody, které vedou vládu k takovému jednání. Jestli tedy chceme ještě mluvit o demokratickém a ne diktátorském uspořádání společnosti. Máme právo zkontrolovat podklady, odborné práce, důvody, studie a informace, ze kterých vychází vláda a její poradci při opatřeních, která na nás všech realizují. MUDr. Igor Bukovský, PhD. předkládá argumenty, které zpochybňují a vyvrací přijatá opatření proti koronaviru vedoucí k zavření škol, restaurací, hotelů a podobných zařízení.

Většina opatření je založená na chybných matematických modelech, které se ve skutečnosti pletou fatálně a řádově. Jejich autoři jsou přesto dál považováni za hodnověrné, a jsou nosiči informací pro masmédia jako důvěryhodní respodnenti. Stačí si u nás vzpomenout na jméno Jaroslav Flégr. Kde jsou orgány činné v trestním řízení, proč nejsou zahájené kroky v souvislosti se šířením poplašné zprávy? Realita života je jiná, než matematické modely.

Druhou oblastí, ze které čerpají vlády podklady pro svá rozhodnutí, jsou tzv. vzpomínkové mapy získané během trasování. V nich mohou pozitivně testovaní při dotazu na jejich aktivitu před několika dny jmenovat jako jednu ze vzpomínek restauraci. Stejně tak ale chodili do práce, jezdili MHD, cestovali nebo byli doma. Nevíme přesně zdroj nákazy. Po několika dnech budete také pravděpodobně např. restauraci jmenovat jako ten zážitek, která zůstal v paměti, než třeba každodenní jízdu metrem.

„Žádná z těchto studií neprokázala ani jeden jediný těžký průběh nebo úmrtí na Covid-19. Jsme neustále systematicky udržováni v omylu, že ke všem opatřením, které vláda realizuje, má dostatek spolehlivých dat, dostatek spolehlivých vědeckých informací. Není to pravda. Zveřejněte všechna vědecká data, poskytněte nám odkazy na vědecké studie a odborné informační zdroje, ze kterých ve svých opatřeních vycházíte.“ (Pokračování textu…)

KORONAVIRUS jako novodobé náboženství. Uvěř nebo budeš prokletý.

V březnu 2020 jsme se hromadně podvolili rozhodnutí elit, které určili, co je pro nás nejlepší. I když s tím mnozí nesouhlasili, nebyly žádné větší protesty, a vzhledem k nepřehledné chaotické chiméře strachu ze SARS-CoV-2, se to snad dalo i pochopit. Pro někoho to vlastně byla jen dovolená za stoprocentní plat, pro jiné zvýšená starost o děti za snížený příjem, někdo to téměř ani nepoznal (kromě roušek) a jiný znatelně omezil práci nebo definitivně skončil s tím, co ho do té chvíle živilo. To všechno s vládním odůvodněním epidemie (resp. pandemie) koronaviru, která ale nesplňovala ani platná kritéria počtu nemocných na 100.000 obyvatel. Navzdory skutečnosti, že podobná opatření se nerealizovala v minulosti při epidemiích (pandemiích) obdobného průběhu. (Pokračování textu…)

Rozmazlení státní zaměstnanci

Stát nemá peníze a musí šetřit. Když se ve stejné situaci ocitne firma, je jedním z prvních logických kroků snížení počtu zaměstnanců nebo snížení mezd. Obojí vede ke zvýšení produktivity práce a tím i konkurenceschopnosti. Podnikatel musí hledat úspory kde jen to jde, protože práce a tím i peněz je méně. To ale – zdá se – neplatí pro jeden extra odolný druh, státní zaměstnance. Přestože jsou placeni z našich daní, zaslepeni vlastní důležitostí, odmítají spoluúčast. Často kolem sebe slýchám, jak je ta nebo ona skupina potřebná a nezbytná, a jak si plat zaslouží. Podívejme se na to, kolik nás kdo vlastně stojí. Nějak nám ten státní sektor přerůstá přes hlavu…

Průměrná mzda v České republice je přibližně 23.500 Kč. Nevím jak vy, ale já znám ve svém okolí hodně lidí, kteří se takovému číslu ani zdaleka neblíží. Nemá ho kluk od přepravce, který nám přivezl balíky, servírka v hospodě, kde jsem byl na obědě, ani prodavačka v supermarketu, kam půjdu pro nákup. Tak kde se ta průměrná mzda sakra bere? (Pokračování textu…)

Nedobrovolná daň 48 miliard korun, plaťte!

Právě na takovou těžko uvěřitelnou sumu přijde v roce 2011 podpora obnovitelných zdrojů. Hlavní podíl má nárůst počtu solárních elektráren. Jestli se ptáte komu za to můžete poděkovat, tak odpověď je podobná jako u většiny velkých průserů v téhle zemi – chyba politiků. Zákonodárci odhlasovali pro „zelenou“ energii“ garantované ceny odkupu na 15-30 let dopředu (žijeme přece v tržním hospodářství) a navrch přidali bonbónek v limitu pro maximální pokles výkupních cen o 5% ročně. Při výpočtu se ale vycházelo z cen solárních panelů v roce 2006, ty dnešní jsou úplně někde jinde. Nemáte ještě svoji solární elektrárnu? Vaše blbost, lepší byznys v Čechách dneska těžko najdete. (Pokračování textu…)