Jaký bude energetický lockdown? Vaším novým pánem se stane rozpočet na kilowatthodiny.
Válka v Íránu obrazně řečeno zabíjí tvou žárovku. Její eskalace není geopolitickou náhodou. Je to promyšlená provokace, jejímž cílem je vyvolat umělý nedostatek, a konečným cílem je energie na příděl pro každou domácnost.
Tento konflikt je vytvořený s cílem zachránit americký úvěrový trh zvýšením cen energií a vynucením si globální poptávky po dolarech na pokrytí mezinárodních nákupů energií. [1] Hlubším cílem je však kontrola: jakmile budou fosilní energie nedostupné a elektrická síť přetížená, vlády začnou monitorovat vaši spotřebu, omezí vám dodávky a stanoví přísný limit na kilowatthodiny – pokud jej překročíte, budete čelit pokutám nebo odpojení. (Pokračování textu…)
Obsah oxidu uhličitého v atmosféře je přibližně 0,04%. Čtyři setiny procenta. Globalistický výplach o jeho procentuálním zastoupení raději nemluví – protože jakmile to číslo uslyšíte, začnete klást nepříjemné otázky.
Není to tak dávno, co nám všem říkali, abychom se „stali ekologičtějšími“ a šetřili životní prostředí investováním do solárních panelů. Rychlé investice do infrastruktury solární energie však ignorovaly skryté environmentální náklady, které vyplývají na začátku z výroby a na konci z odpadu generovaného zkaženými nebo zastaralými solárními komponenty. Ten činí kdysi úrodnou půdu nepoužitelnou.
Masky jsou dole. Směřujeme k uměle vykonstruované
Jak se dnes na českých školách formuje veřejné mínění našich dětí?
Vždy existovali lidé a organizace s ambicemi ovládat svět. A nyní oligarchové, kteří tahají za nitky financí a moci, konečně mají nástroje k dosažení svých globálních cílů; všudypřítomný dohled, umělou inteligenci, digitální měnu a v konečném důsledku i digitální identity. Potenciál sociální kontroly našich životů a myslí je znepokojivě skutečný. Neustálý tlak na novou realitu, připomínající Huxleyho Krásný nový svět nebo Orwellův 1984.
Pojem EROI (Energy Return on Investment – energetická návratnost investice) je jedním z nejdůležitějších údajů o elektrárnách, o kterém se v běžných zprávách o energetice mlčí.
Vypnutí největší české uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice je realita, proběhne mezi prosincem 2026 a březnem 2027. Elektřinu budeme dovážet, a v lednu 2028, až zase bude inverze, se budeme na burze cenou přetahovat mimo jiné s Německem. Předpoklad nejpravděpodobnějšího scénáře pro ty, kteří se chtějí připravit – řízené blackouty aneb „přizpůsobení spotřeby uživateli“, jak tomu eufemisticky říká naše energetická strategie.
Bez subvencování by žádný „mixér oblohy“ nestál, nikomu by se nevyplatilo větrníky budovat. Ve skutečnosti to nejsou elektrárny, protože elektrárna musí být spolehlivá, bezpečná a udržitelná na trhu. Jsou to penězovody z našich kapes na účty větrných pijavic. Větrníky nepohání vítr, ale zelená ideologie. Prostě stroje na těžbu dotací. Spekulantům dávají smysl, i když zvrácený, pokrytecký, účelový a pro nás ostatní ekonomicky a ekologicky škodlivý.
Celá konstrukce „nulových čistých emisí“ je postavena na tvrzení, že CO₂ je znečišťující látka, která způsobuje klimatickou krizi. To je