Veřejnost manipulují nevládní organizace financované státem a samozvanými lobbisty.

Volby jsou jen divadlo. Iluze o „občanské společnosti“, která se podílí na vládnutí, je naprostý podvod. Není to žádná „společnost“, ale skupinky velmi dobře placených jednotlivců. Jak se to vlastně děje, že se u nás z ničeho nic, aniž by o tom většina obyvatel kdy slyšela, najednou prosazují naprosté progresivní šílenosti?

Zvykli jsme si na název nevládní neziskové organizace (NGO). Je to financované prakticky vždy buď vládami, nebo nějakými lobbistickými skupinami. Často za peníze nic netušících daňových poplatníků. Dané agendy nemají většinou podporu veřejnosti (migrace, inkluze, dezinformace atd…). Cílem daných NGO je veřejnost manipulovat a prosazovat nedemokraticky zájmy nejrůznějších nátlakových skupin, nebo dávat vládě „argumenty“ k zavádění nejrůznějších nepopulárních výmyslů. Často to pak slouží k ovlivňování demokratických procesů v zemi ze zahraničí, které je zcela aktivním vměšováním do vnitřní politiky.

Naše životy každý den ovlivňují nevládní neziskové organizace.

Anglická zkratka NGO. Ten název je při tom takový hezký trik. Zatím totiž prakticky všechny NGO, na jejichž výroční zprávy jsem se podíval, mají jako minimálně jeden, často hlavní, zdroj příjmu vládní dotace a granty. Tedy zcela napřímo je platí vláda, nebo vlády více zemí, prostřednictvím svých ministerstev, fondů, ambasád a dalších institucí (jen podotknu, že řeč je o těch, co se zabývají politickými tématy a nikoliv o dobročinných spolcích vybírajících na skutečně nějak hmotně pomáhají tam, kde stát selhává).

Kdejaká „neziskovka“, kupříkladu slovutné Evropské hodnoty, je tak většinou zároveň placená vládou USA prostřednictvím Americké ambasády, vládou Velké Británie, prostřednictvím jejich ambasády, vládou Norska, prostřednictvím státních Norských fondů, vládou ČR, prostřednictvím nejrůznějších ministerstev, často několika a občas se k tomu přidají i další státní instituce jako třeba město Praha. K tomu přihoďte nejrůznější fondy a zdroje z EU a velké NGO, které přerozdělují granty, které dostaly sami od státu, dalším neziskovkám (to dělá třeba Člověk v tísni).

Zamyslete se, jak může někdo, kdo je napřímo placený vládou, nebo dokonce několika vládami, o sobě tvrdit, že je nevládní? Vláda zcela zjevně tím, že do něho investuje, touto investicí řeší nějaký svůj zájem a politiku. „Nevládní“ organizace tak koná přímo v jejím zájmu a na její popud – vykonává kupříkladu specifické zadání, na které dostala grant.

No a pak tu máme tu neziskovost. Ta je taky bezvadná. Co to vlastně je ziskovost? Když máte třeba živnost, tak děláte nějaké služby, třeba pečete housky a za to vám zákazníci dávají peníze a z těch vy potom žijete.

Když máte neziskovku, počkáte si na nějaký žhavý problém, který vláda zrovna řeší (poptávka), třeba dezinformace a je velká šance, že když budete nabízet přesně to, o co je zrovna zájem, vláda vám za to dá peníze. Místo housek jen prodáváte analýzy o dezinformacích, vlivu Ruska na produkcí uzeného sýra na Slovensku, pozitivním vlivu migrace na taxikářské služby… Co je libo. A žijete z toho.

Jenže to není tak, že vaše neziskovka vytváří nějaké hodnoty, třeba pomáhá nemocným a většina peněz jde na tu pomoc, léčení, jídlo pro hladové. Vaše neziskovka vytváří cáry papírů se zprávami a analýzami, třeba o tom, jak dezinformátoři ohrožují demokracii a všechny peníze jdou tvůrcům těchto analýz – zakladatelům té neziskovky, eventuelně spřáteleným organizacím, které jí poskytují služby – pořádání konferencí, služební cesty do exotických krajin na strašně důležitá setkání… Všichni vydělávají. Kromě daňových poplatníků. Zákazníkem není občan, ale stát. A dá se říct, že zákazník je neziskovka a stát je dodavatel. Dodavatel peněz za které dostává zaplaceno zcela zbytečnými cáry papíru.

Přičemž udělat si dvanáctistránkovou analýzu kdo platí dezinformátory, by dokázal za pár hodin a korun praktikant na ministerstvu. Vláda nedostává žádnou přidanou hodnotu. Platí naopak mnohem víc. Jenže jí to dává alibi. Někdo zvenku, koho si platí, ale tváří se jakože je nezávislý expert, kterým ve skutečnosti ani není, protože obor „dezinformace“ není žádná vědecká disciplína, za ty peníze vládě před veřejností potvrzuje a ospravedlňuje její politiku. A ministr může říkat – to mi poradili experti, to není z mojí hlavy!

Momentálně tímto způsobem lobbisté a aktivisté z nejrůznějších podobných „neziskovek“ chystají kupříkladu reformu školských osnov. A podobně prošla i tak „populární“ inkluze. Ale o tom zase někdy jindy.

Celá tahle iluze o „občanské společnosti“, která se podílí na vládnutí, je naprostý podvod. Není to žádná „společnost“, ale skupinky velmi dobře placených jednotlivců. Je to financované prakticky vždy buď vládami, nebo nějakými lobbistickými skupinami. Často za peníze nic netušících daňových poplatníků.

Dané agendy nemají většinou podporu veřejnosti (migrace, inkluze, dezinformace…). Podpora a financování od drobných dárců, tedy té „občanské společnosti“, je obvykle naprosto mizivá až žádná. Cílem daných NGO je naopak veřejnost manipulovat a prosazovat nedemokraticky zájmy nejrůznějších nátlakových skupin, nebo dávat vládě „argumenty“ k zavádění nejrůznějších nepopulárních výmyslů. Často to pak slouží k ovlivňování demokratických procesů v zemi ze zahraničí, které je zcela aktivním vměšováním do vnitřní politiky. To dělají ty ambasády a Norské fondy. Chcete prosadit nějakou agendu, nebo pomoci nějakému politikovi? Tu dostane grant od ambasády, támhle ho Aspen pozve na školení, tady mu dá OSF grant.

Kupříkladu nějaký Farský ze STANU je člen správní rady Aspen institutu a Fóra Karla Schwarzenberga. V roce 2013 byl vybrán do programu International Visitor Leadership Program (IVLP) a absolvoval třítýdenní cestu po institucích v USA na téma Accountability and Responsibility. V říjnu 2014 byl s dalšími 13 českými osobnostmi vybrán mezi sto nejlepších inovátorů ze zemí střední a východní Evropy. Pravidelně se účastní jako host Ekonomického fóra v polské Krynici. Před volbami dostal Fulbrightovo stipendium, aby rok v USA zkoumal cestu k tomu, jak udělat z EU federaci. To bylo pravda trochu moc, tak se na chvilku stáhl, ale hned dostal nabídku od Koláře na poradcování prezidentovi a nyní povede kandidátku STANU do Europarlamentu.

Naprostá závislost na veřejných penězích se týká i vcelku veřejně vděčných témat jako cyklistika. I nátlaková cyklo lobby Automat, která reálně reprezentuje nějakou nemalou skupinu občanů, dostává na svojí činnost peníze od Hlavního města Prahy, Švýcarska, Holandska a korporátů jako KPMG a KB. V řádu milionů korun. Proč dává Praha peníze cyklistům na jejich boj proti zbytku obyvatel? Bude dotovat i motorkáře?

A tak člověk, který by za normálních okolností musel pracovat může vydávat zcela ztrátový časopis/web, přilepovat se k silnicím (spolufinancuje Německá vláda a různé nadace), organizovat demonstrace, pořádat konference, lobbovat u politiků a následně, když se dílo podaří a školská reforma se prosadí, prodávat exkluzivně třeba progresivní učebnice povinně do všech škol…

Tohle nemá s neziskovostí, nezávislostí ani demokratickou společností nic společného.

Když chcete prosadit školskou reformu, ježdění třicítkou, zákaz aut, nedělá nedělá se to takhle, ale tak, že si založíte politickou stranu, dáte si to do programu a s tím jdete do voleb. Jenže tenhle systém to dokáže krásně obejít. A nic netušící voliči se pak můžou jen divit, jak se to vlastně stalo, všechny ty radikální změny, které nikdy žádná strana neměla v programu, ale ať už byl u vesla kdokoliv a měl v programu cokoliv, tak je nakonec zaváděl…

A kdyby vás náhodou zajímalo, jak se to jako děje, že se u nás zničeho nic, aniž by o tom většina obyvatel kdy slyšela, najednou prosazují naprosté progresivní šílenosti, tak přesně takhle.

Nějaká obří miliardářská nadace, často ve spojení s ambasádou naleje peníze do nějakého think tanku typu Evropské hodnoty, ten udělá konferenci, pošle vybrané studenty a novináře na drahou stáž do ciziny, kde dostanou nalejvárnu od expertů a peníze, za které pak dané téma propagují a prosazují.

Když dostanete jako mladá naděje politiky/žurnalistiky/influencerství grant od OSF, Aspen vás vezme na konferenci do USA, kde se potkáte s Billem Clintonem, zaplatí vám stáž na renomované univerzitě a potkáte se se spoustou milých vlivných lidí, to se potom člověk cítí v centru dění a zavázaný. Proto mají skoro všichni novináři na všechny zásadní věci stejný názor, obvykle prudce se rozcházející s nadpoloviční většinou obyvatel.

Třeba jeden nejmenovaný slavný český youtuber. Ten byl prop své postoje vybrán, aby vyzpovídal předsedu Evropské komise Junckera. Navázal spolupráci s Člověkem v tísni, stal se delegátem Fóra mládeže OSN, byl navržen Piráty na státní vyznamenání a dostal vlastní pořad na ČT. Přičemž jsou i jiní sledovanější Youtubeři, jen asi tak hezky nesouzní s ideály současného evropského politického mainstreamu.

Tenhle miliardový moloch, který je prorostlý skrze média, politické strany, spolky i byznys pak stojí proti zbytku společnosti, snaží se jí manipulovat a ta je proti němu prakticky bezmocná a jedinou šanci má jednou za 4 roky kdy jsou volby. Jenže často se pak ukáže, že i totální změna stran je k ničemu. Viz třeba ODS bojující před volbami s Hřibovými dopravními nesmysly a po volbách instalující Hřiba jako náměstka pro dopravu, za jehož vlády mají extremisti z Last generation zelenou v šikanování obyvatel hlavního města. Přitom těch lidí je doslova hrstka a mají nulovou podporu veřejnosti. Proč asi? [zdroj]

Skončila éra, kdy v zemi vládly nevládní organizace. Ministerstvo zahraničních věcí už nebude mluvčím cizích zájmů. Nevládní organizace financované z ciziny čeká důkladnější dohled a není vyloučeno, že se budou muset registrovat jako vlivové organizace cizí moci. – Robert Fico

Šokující odhalení o dezinformátorech z dílny Prague Security Studies Institute.

Nejnovější studie od nevládní neziskovky placené vládou zjistila, že webové stránky informující jinak než mainstream, jsou financované! Jakože nejsou zadarmo! A neuvěříte jak!

Představte si to, ale připravte se na strašlivý šok – z reklamy, příspěvků předplatitelů a … tohle je fakt nejvíc šokující!!! Z prodeje triček!

Třeba takový dezinformátor a největší hrozba pro demokracii Franta Kubásek si takhle přišel na 56 tisíc korun! No chápete to! PADESÁT ŠEST TISÍC! To nevím jestli demokracie rozchodí! Franta se doslova koupe v penězích! Ty dezinformace, to je byznys, jak se píše v článku!

Franta to tedy vybral ne za den, ani týden, ani měsíc, ale za celou dobu co to dělá. Takže spíš to je tak no rohliky s paštikou, než na Rolls Royce, ale je to velkej byznys! Záviďte! (a radši nepátrejte po tom, kolik si vydělá měsíčně novinář z ČT a autorka studie, která to vypátrala).

A správně konspiračně to má ten darebák na transparentním účtu, takže investigativním výzkumnicím dalo strašnou práci to zjistit! Jen díky mravenčí píli a penězům z grantů ovšem zvládly rokliknout link na internetu a vypátraly to.

A nebo takové Zdravé fórum! Ti si dovolili kritizovat vládní protiústavní opatření a ještě mají tu drzost vyplácet si za to peníze a nežít z podpory! Podvodníci! Kriminálníci!

Už se tedy nedočteme, které konkrétně dezinformace Franta ani Zdravé fórum šířili, ono by to totiž u soudu nemuselo dopadnout úplně dobře jim to dokazovat. Ono by se mohlo ukázat, že leccos z toho byla vlastně pravda…

A díky komu, že jsme se dozvěděli tohle šokující odhalení? Matěj Nejedlý, velký specialista na dezinformace z Idnesu, vystudovaný tělocvikář a sportovní manager to sepsal podle zprávy slovutného institutu Prague Security Studies Institute! Určitě jste o nich už slyšeli! Neslyšeli? No to se divím.

Mezi poradci z roku 2020 najdeme prince Hassana, Michala Žantovského, Madeleine Albrigtovou, Karla Schwarzenberga a jistého Petra Koláře. To není ten zpěvák z Arakainu, to je ten pán, co je nejlepší kamarád našeho pana prezidenta pracující úplně náhodou pro americkou lobbistickou a advokátní kancelář Squire Patton Boggs, která lobuje třeba za dostavbu Temelína, ale on na to nemá žádný vliv!

V textu nechyběl samozřejmě i „expert na deziformace“ Roman Máca, bývalý „analytik“ Evropských hodnot, jež publikuje i na nejvíc seriózních Manipulátorech.cz, kteří teda si občas zalžou, ale vede je další expert, tentokrát „operátor chemické výroby“ s učňákem Jan Cemper.

Zajímavé také je, že zpráva neuvádí v příjmech dezinformátorů žádné dary od Putina, což jsem měl z médií dojem, že jsou miliardy ročně. A tady nic. Jak je to možné?

Když už byla řeč o penězích, bylo by zajímavé podívat se na ten Pražský institut bezpečnostních studií. Odkud mají peníze oni? Z reklamy? Od drobných dárců jako Franta? Mají transparentní účet? Ale kdepak! Nejsou hloupí!

Tenhle velevážený institut vede bývalý víceprezident Chase Manhattan bank Roger Robinson, mimo jiné i bývalý osobní asistent Davida Rockefellera (to si fakt napsal do životopisu). Institut je pražský asi proto, že managing director je jistá Jana Robinson. Tuším tady nějaký rodinný byznys, nebo jen shoda jmen?

Institut má spoustu členů správní rady, project managerů, koordinátorů a vedoucích pracovníků z celého světa. Mám tedy takový pocit, že 56 tisíc z Patreonu a prodeje triček, by jim na to asi nestačilo. A taky že ne!

Kdopak tohle všechno platí? A ví o tom, že to platí? A chtěl by to platit, kdyby věděl, že to platí?

Slovutný institut je placen Ambasádou USA, Británie a Norska, Ministerstvem zahraničí ČR a NATO. Kromě toho tu máme spoustu „neziskovek“ a NGO jako třeba vládou USA financované Drei Schwestern Foundation, nebo slovenský Globsec (který zdroje financování neuvádí), Evropský fond médií, National Endowment for Democracy…

Žádný transparentní účet nemají a jejich výroční zpráva za rok 2022 ani neuvádí kolik dostali peněz, ale v roce 2021 to bylo 5 milionů. Franta Kubásek a Zdravé fórum to zjevně dělají špatně.

Zajímalo by mě, jestli si pan a paní Robinsonovi z toho vyplácejí mzdy, když v jejich zprávě o dezinformátorech rozhořčeně poukazují na to, že Jan Tománek ze Zdravého fóra bere z příspěvků dárců plat. A taky by mě zajímalo, jestli je Honza zažaluje za pomluvu, protože si jistě o sobě nemyslí, že záměrně šíří dezinformace, jak o něm jejich zpráva opakovaně tvrdí.

Pak je tu ještě takový detail, že Jan Tománek bere plat z příspěvků dobrovolných dárců, zatímco lidé z PSSI berou platy z nedobrovolných příspěvků daňových poplatníků. Protože 80% jejich financování je buď od vlád, nebo jiných neziskovek financovaných z velké části také vládami.

Je naprosto neuvěřitelné, že někdo, kdo je obřím podílem přímo financovaný vládami, si dovolí o sobě tvrdit, že je non-governmental organization. Což má PSSI ve výroční zprávě. Ale to je u podobných organizací „dobrým“ zvykem.

Od drobných dárců nemají prakticky nic a jen 14% peněz mají od dárců z byznysu. A tam je to také zajímavé.

Kromě českého KPMG najdeme totiž mezi dárci firmy jako Linquest, což je „lídr v oblasti kosmických technologií pro národní bezpečnost, který umožňuje obranné a zpravodajské mise“, IHI Aerospace, COMSPOC, kteří dodávají software pro operace ve vesmíru, nebo Advanced Satellite Systems Tec.

Tam pak už je jasné, proč má Pražský institut bezpečnostních studií Space Security Program! Ano, oni skutečně mají v Praze vesmírný bezpečnostní program. Pan Robinson asi správně vytušil kde jsou zdroje.

Kromě toho PSSI také spolupracuje s Univerzitou Karlovou a vzdělává studenty. A kdybyste chtěli vědět, jak se ti studenti vzdělávají a do čeho všechny ty peníze v tomle NGO byznysu jdou, tak tady je seznam studijních programů, které absolvovala autorka studie o dezinformacích – má stáž na fóru GLOBSEC, je absolventkou Letní školy diplomacie Stefana Osuského, Letní školy PSSI NATO, Akademie kybernetické bezpečnosti a programu Robinson Martin Security Scholars Program. Absolvovala také stipendium pro mír a bezpečnost pod záštitou OBSE a UNODA a Security Academy organizované Adapt Institute.

Kdopak tohle všechno asi platí? A ví o tom, že to platí? A chtěl by to platit, kdyby věděl, že to platí?

Výsledkem je, že slečna pracuje i za vaše peníze v PSSI a stvořila za to dvanáctistránkový blábol, poskládaný z veřejně dostupných zdrojů a vymyšlených spekulací, který bych sepsal rychleji než tenhle příspěvek. Mimochodem tam za dezinformační médium označuje i Rádio Universum a DFense. A taktéž doufám, že dostane šanci u soudu jejich zlotřilé dezinformační úmysly dokázat.

Jinými slovy – někdo, kdo je kompletně placen vládami a korporacemi a má na tom založený bezvadný byznys v řádech vyšších milionů korun ročně, placený z velké části od daňových poplatníků, vydává šarlatánské pseudoanalýzy, kde řeší to, že Franta Kubásek si vydělal 56 tisíc, který mu poslali lidi, co koukají na jeho videa na youtube.

To je proti této vládně korporátní hydře úzce propojené s politickou reprezentací a prolezlou vyžitými politiky, funkcionáři, lobbisty a miliardáři, naprostý amatérismus.

A na to se přilepí Máca, který zase blábolí svoje otřepané banální fráze a Idnes ho opakovaně vydává za experta. Novinář Nejedlý tam sepsal článků převzatých od PSSI už několik a Mácu tam má pravidelně. [zdroj]

Nevládní organizace jsou trojskými koni hlubokého státu.

Trojský kůň byl nejstarší zaznamenanou vojenskou psychologickou operací. Tento operace je stále nasazována na nic netušící obyvatelstvo a je stejně užitečná jako dřív, ale dnešní podvodníci si oblékli plášť filantropie a jejich trojskými koni nejsou dřevěné sochy, ale nevládní organizace nabízející „pomoc” cizím národům, v rámci které se snaží svrhnout tamní vlády a vyvolat nepokoje.

Trója, 12. století př. n.l. Desetileté obléhání Tróje Řeky se chýlí ke konci. Lstivý Odysseus přišel na plán, jak vyvrátit obranu Trójanů. Řekové postaví obřího dřevěného koně a pak předstírají, že odplouvají, přičemž koně zanechají u bran Tróje jako zdánlivou oběť bohyni Athéně. Trójané v domnění, že dar učiní jejich město nedobytným, ho vezmou do městských bran.

Ale je to trik. Odysseus a jeho muži jsou ukryti uvnitř dutého koně a v noci se vynoří, aby otevřeli bránu a vpustili dovnitř řecké vojsko, které se vrátilo dobýt město. Trójané nedostanou šanci poučit se ze své chyby, Řekové město vyplení a jeho obyvatele zmasakrují.

Trojský kůň byl nejstarší zaznamenanou vojenskou psychopatií. Poučení z tohoto příběhu, zaznamenané v radě „dejte si pozor na Řeky nesoucí dary“, spočívá v tom, že bychom neměli polevit v obraně, když nám někdejší nepřítel nabídne pomoc. Dnes je tato rada stejně užitečná jako kdykoli předtím, ale dnešní podvodníci si oblékli plášť filantropie a jejich trojskými koňmi nejsou dřevěné sochy, ale nevládní organizace nabízející „pomoc“ cizím národům.

Hořkou pravdou je, že v překvapivém počtu případů jsou nevládní organizace trojskými koni hlubokého státu.

V roce 2015 učinil Kyrgyzstán na první pohled překvapivý krok: Vypověděl smlouvu o spolupráci s USA, která platila od roku 1993. Smlouva poskytovala daňové úlevy a celní výhody organizacím, jako je americká Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), a jejich pracovníkům poskytovala v zemi diplomatickou imunitu. To vše skončilo poté, co USA udělily cenu za lidská práva Azimjonu Askarovovi, aktivistovi, který byl po uzbeckých nepokojích v jižním Kyrgyzstánu v roce 2010 zameten a uvržen na doživotí do vězení za „vytváření hrozby pro občanský mír a stabilitu ve společnosti“.

Reakce obvyklých západních médií byla rychlá a předvídatelná: Kyrgyzstán se zbláznil. Přesněji řečeno: Za všechno může Putin. Tak nějak. Ale nebojte se, USA budou Kyrgyzstánu pomáhat i nadále, ať se jim to líbí, nebo ne, protože tak to prostě chodí. Do toho, týme Amerika!

Kyrgyzstán však není jedinou zemí, kde dochází k omezování „pomoci“ zahraničních nevládních organizací. V posledních několika letech přijala řada zemí, včetně Ruska, Číny a Indie, zákony zpřísňující kontrolu činnosti těchto organizací na svém území.

MARGARET HOWELLOVÁ: Rusko se vrhá na chudáky staré nevládní organizace, které byly založeny. Co za nimi stojí? Že by se mohly snažit svrhnout Kreml.

Kreml se chystá zakázat MacArthurovu nadaci podporovanou Spojenými státy, Institut otevřené společnosti George Sorose a deset jejich zahraničních skupin a označuje je za „nežádoucí organizace“ podle zákona. Uvažuje se také o něčem, čemu se říká „vlastenecký stoplist“. Každému, kdo bude přistižen při spolupráci s těmito skupinami, hrozí šest let vězení.

ZDROJ: Rusko zakazuje zahraniční nevládní organizace

ANCHOR: Čína přijala první zákon, který upravuje činnost zahraničních nevládních organizací.

HAO YUNHONG (VOICEOVER): Čínská vláda vždy vítá zahraniční nevládní organizace, které přijíždějí do Číny, aby rozšířily kulturní a charitativní aktivity, a čínské úřady o vašich úspěších mluví s velkým uznáním. Existuje však několik nezákonných výjimek, kdy nevládní organizace přijely do Číny, aby poškodily její národní bezpečnost.

ANCHOR: Zákon se vztahuje na činnost nevládních organizací založených mimo čínskou pevninu. Musí se zaregistrovat u orgánů veřejné bezpečnosti a oznámit, odkud pocházejí jejich finanční prostředky.

ZDROJ: Čína přijala zákon o regulaci zahraničních nevládních organizací

ZPRAVODAJ: Indie zařadila Fordovu nadaci na seznam sledovaných organizací a nařídila, aby všechny finanční prostředky od této neziskové organizace se sídlem v USA směřovaly k příjemcům pouze se souhlasem ministerstva vnitra. S odvoláním na obavy o národní bezpečnost požádalo ministerstvo vnitra Indickou rezervní banku, aby zajistila, že finanční prostředky poskytnuté Fordovou nadací indickým příjemcům budou oznámeny a rozděleny až po jejím schválení. Ministerstvo ve svém příkazu uvedlo, že chce zajistit, aby finanční prostředky pocházející od Fordovy nadace byly využity na sociální aktivity v dobré víře, aniž by byly ohroženy zájmy a bezpečnost státu.

ZDROJ: Fordova nadace na indickém vládním seznamu

ZPRAVODAJ: Egyptský soud odsoudil 43 egyptských a 16 amerických pracovníků nevládních organizací za nelegální práci v Egyptě a za podporu nepokojů. Obžalovaní, kteří se soudu většinou neúčastnili, byli odsouzeni až k pěti letům vězení. Rozsudek vyzývá k uzavření amerických neziskových skupin, jako jsou Mezinárodní republikánský institut a Národní demokratický institut a Freedom House, které ještě v roce 2012 Egypt obvinil z přijímání nelegálních finančních prostředků a činnosti bez licence.

ZDROJ: Egyptský soud odsoudil pracovníky nevládních organizací včetně Američanů až k pěti letům vězení

Co se to proboha děje? Proč všechny tyto země vyhazují všechny tyto nevládní a kvazivládní subjekty se sídlem v USA? Proč se staví proti charitě a pomoci?

Odpověď není těžké pochopit. Tyto organizace jsou trojské koně: jsou navrženy tak, aby se tvářily jako dary, ale obsahují tajné pasti, kterými mohou skryté síly proniknout do země a tajně podkopávat příslušné vlády. Toto vysvětlení zní obskurně pouze těm, kteří se nedívají dál než na názvy organizací a nemají představu o historii jejich působení.

Vezměme si například USAID. Tato americká vládní agentura, která vznikla v roce 1961 na základě exekutivního příkazu, usiluje o „odstranění extrémní chudoby a podporu odolných, demokratických společností při současném zvyšování naší bezpečnosti a prosperity“. Proč je tedy prezident Morales v roce 2013 z Bolívie vyhodil? Protože je šílený a iracionální? Nebo proto, že USAID prostřednictvím svého pozoruhodně upřímně pojmenovaného Úřadu pro přechodné iniciativy vedla program, který poskytl 10,5 milionu dolarů na „posilování demokratických institucí“ v celé zemi, včetně oblastí, které jsou baštou opozice? Byla to Moralesova paranoia, nebo jen poznání, že křečovitá rétorika o „posilování demokratických institucí“ je chabě zakrytým eufemismem pro „svržení vlády“, přesně jak to dokázaly uniklé diplomatické dokumenty v případě stejně pojmenovaného programu USAID ve Venezuele?

EVA GOLINGEROVÁ: USAID byla původně agenturou vytvořenou za účelem poskytování humanitární pomoci a pomoci při katastrofách zemím v nouzi a v průběhu 80. a 90. let 20. století a dále v 21. století se vyvinula v politickou složku a finanční pobočku americké vlády, která se zabývá takzvanou „podporou demokracie“. A nyní je vlastně součástí amerických protipovstaleckých kampaní, na nichž se podílí Pentagon [a] ministerstvo zahraničí, pokud jde o diplomacii a samozřejmě válečné aktivity. A USAID je třetí agenturou, která se podílí na protipovstaleckém boji, a jejich cílem je právě poskytovat to, co nazvali pomocí na podporu demokracie nebo stabilizaci či pomoc zemi při nějakém druhu politické nebo ekonomické transformace.

V případě Venezuely se jedná o zemi, která je bohatá na ropu, takže nikdy neměla nárok na jakoukoli přímou pomoc USAID. Proto zde USAID nikdy neměla oficiální kancelář a do země skutečně přijela a zřídila kancelář až v roce 2002, těsně před státním převratem proti prezidentu Chávezovi. A dokumenty – interní dokumenty získané na základě zákona o svobodném přístupu k informacím – odhalují, že jediným záměrem zřízení kanceláře zde ve Venezuele bylo pomoci opozičním silám, aby nakonec Cháveze odstavily od moci.

ZDROJ: Snaží se USA „napravit“ Venezuelu?

Měly by vlády důvěřovat USAID poté, co vyšlo najevo, že tato agentura tajně vytvořila na Kubě vlastní síť sociálních médií s jasným cílem podkopat Castrovu vládu? Nebo když vyšlo najevo, že USAID vyslala na Kubu tým agentů, kteří pod záminkou „zdravotních a občanských programů“ podněcovali vzpouru mezi mládeží, včetně vytvoření falešného semináře o prevenci HIV, který sama agentura označila za „dokonalou záminku“ k „identifikaci potenciálních aktérů sociální změny“? Nebo když vyšlo najevo, že se agentura pokusila (a žalostně neuspěla) infiltrovat kubánskou hip-hopovou scénu, aby „prolomila informační blokádu“ a vyvolala v zemi hnutí mládeže za „sociální změnu“?

ANCHOR: Americká agentura se infiltrovala do kubánského hiphopového světa ve snaze vyvolat hnutí mládeže proti tamní vládě. Tajná operace se snažila využít kubánské rappery k vytvoření sítě mladých lidí usilujících o sociální změnu. Kubánský režim ji však zachytil a operace selhala. Americká Agentura pro mezinárodní rozvoj přitom neúmyslně ohrozila živou hudební kulturu, která produkovala tvrdou kritiku země zdola. Několik umělců, které se agentura snažila podpořit, nakonec Kubu opustilo nebo přestalo po nátlaku vlády vystupovat.

ZDROJ: Pokus USAID o kooptaci kubánské hiphopové scény selhal

Programy černých operací USAID zaměřené na podkopávání zahraničních vlád sahají až do doby založení samotné agentury. Mezi nejzajímavější případy patří „Úřad veřejné bezpečnosti“ USAID a jeho podíl na vedení krycího programu CIA pro výcvik zahraničních policií v mučení a taktice teroru v Latinské Americe; spolufinancování (spolu se CIA) soukromé letecké společnosti Xieng Khouang Air Transport, která pašuje opium a slouží obchodníkovi s narkotiky (a hlavnímu představiteli CIA v Laosu) generálu Vang Paovi; a spolufinancování opozičních skupin na Ukrajině (před převratem v roce 2014) s Pierrem Omidyarem, podporovatelem Glenna Greenwalda, a samozřejmě s Georgem Sorosem.

FAREED ZAKARIA: George Soros, těší mě, že jste u nás.

GEORGE SOROS: To samé.

ZAKARIA: Nejprve k Ukrajině: Během revolucí v roce 1989 jste financoval mnoho disidentských aktivit, skupin občanské společnosti ve východní Evropě, Polsku a České republice. Děláte podobné věci i na Ukrajině?

SOROS: Založil jsem na Ukrajině nadaci ještě předtím, než se Ukrajina osamostatnila od Ruska, a ta od té doby funguje a hraje důležitou roli v současném dění.

ZDROJ: George Soros přiznává, že se podílel na ukrajinské krizi

Problém nevládních organizací a trojských koní se však v žádném případě netýká pouze USAID a s ní spojených organizací. Jako další příklad uveďme Národní nadaci pro demokracii (NED).

Oficiální verze říká, že NED byla založena v roce 1983 zákonem Kongresu s cílem „podporovat zavádění a růst demokratického rozvoje“ v cílových zemích po celém světě v souladu s cíli zahraniční politiky USA.

Skutečnost je taková, že NED byla založena výslovně jako zástěrka pro financování aktivit CIA v cílových zemích, což je skutečnost, kterou se Allen Weinstein, jeden z členů studijní skupiny, která vedla k založení NED, otevřeně pochlubil v deníku The Washington Post: „Mnoho z toho, co dnes děláme, dělala před 25 lety CIA tajně,“ citoval ho Weinstein. Ještě otevřenější je přiznání tehdejšího ředitele Ústřední zpravodajské služby Williama Caseyho, který napsal Bílému domu memorandum, v němž se vyslovil pro vznik NED, ale varoval, že „my tady [v CIA] bychom se neměli stavět do čela vývoje takové organizace, ani nechceme vypadat jako její sponzor nebo obhájce“.

Účast NED na tajných destabilizačních kampaních je srovnatelná s účastí USAID a stejně jako USAID zahrnuje příliš mnoho operací na to, abychom je zde všechny podrobně popsali. Mezi nejvýznamnější patří:

RON PAUL: A co Ukrajina? Chápu, že na Ukrajině se do toho zapojilo několik organizací, které se snaží narušit tamní vládu. Samozřejmě, že jsme na toto téma byli na návštěvě poměrně často, ale neuvědomil jsem si, jak moc se tam NED angažuje.

DANIEL MCADAMS: A to je velký problém, protože si myslím, že lze rozhodně argumentovat tím, že NATO mělo skončit po studené válce, ale rozhodně měla být po studené válce ukončena Národní nadace pro demokracii. Místo toho se říká, jako u každého vládního programu: „Ne, teď je čas, kdy potřebujeme víc!“.

Ale na Ukrajině právě v tomto roce… Ach, tohle je zajímavý článek, který napsal prezident National Endowment for Democracy – je to doživotní prezident – Carl Gershman. Vím, že vás to možná šokuje, ale on je ve skutečnosti trockista. Byl zakládajícím členem komunistické odštěpenecké strany, trockistické Social Democrats USA. Napsal úvodník do deníku The Washington Post [v] září ’13, těsně před událostmi na Ukrajině, a to jako prezident Národní nadace pro demokracii. Řekl, že „Ukrajina je největší cenou“. A zmínil, že „rozhodnutí Ukrajiny připojit se k Evropě urychlí zánik ideologie ruského imperialismu, kterou Putin reprezentuje“, a „Putin se může ocitnout na poražené straně nejen v blízkém zahraničí, ale i v samotném Rusku“. Jeho skutečným cílem je tedy změna režimu. Vyslovil ji těsně předtím, než se všechny tyto události odehrály.

ZDROJ: Národní nadace pro demokracii? Těžko!

Tyto typy operací trojských koní byly v minulosti použity již stokrát a nic nenasvědčuje tomu, že by se hluboký stát chtěl tohoto triku nyní vzdát. Právě naopak.

Fungovalo to během „arabského jara“, kdy dokonce i New York Times bezelstně přiznaly, že vůdci protestů „absolvovali školení a financování od skupin jako Mezinárodní republikánský institut, Národní demokratický institut a Freedom House“, a ministerstvo zahraničí bezelstně přiznalo, že vynaložilo 50 milionů dolarů na pomoc aktivistům v regionu, aby se propojili, komunikovali a organizovali navzájem prostřednictvím nevládních organizací typu Trojský kůň, jako je Movements.org.

Tento podvod fungoval i v Sýrii, kde uniklé dokumenty prokázaly, že USA od roku 2006 poskytovaly opozičním skupinám v zemi milionovou podporu prostřednictvím různých nevládních organizací typu trojského koně, jako je Hnutí za spravedlnost a rozvoj.

A jak jsme již dříve v tomto roce viděli v článku „Bílé přilby jsou propagandistický konstrukt„, dokonce i skupiny první pomoci, jako je „Syrská civilní obrana“ (založená bývalým důstojníkem britské vojenské rozvědky), byly využity jako trojští koně k šíření propagandy a prosazování agendy USA a jejich spojenců v jejich snaze svrhnout prezidenta Asada.

Aby bylo jasno: neznamená to, že všechny nevládní organizace jsou trojské koně. Není to tak, že každá skupina nebo program, které dostávají peníze od USAID nebo National Endowment for Democracy nebo podobné organizace, jsou automaticky agentem pro změnu v hlubokém státě. Takto technika trojského koně nefunguje.

Ne, nevládní organizace se tak účinně maskují za operace na změnu režimu proto, že většinou dělají to, co tvrdí, že dělají: poskytují pomoc, podporu a charitu tam, kde je to potřeba. Právě z tohoto důvodu mohou USA a jejich spojenci tak účinně očerňovat skeptiky z řad nevládních organizací jako blázny.

Uvědomte si však následující: V roce 1938 přijal americký Kongres zákon o registraci zahraničních agentů (FARA). S významnou výjimkou AIPAC se nevládní organizace, lobbistické skupiny a jednotlivci, kteří zastupují zahraničního agenta, musí podle tohoto zákona registrovat a jsou podrobeni větší kontrole finančních záznamů a dalších činností. Ironií je, že FARA je v podstatě stejný typ legislativy, který byl nedávno přijat v Číně, ale když to dělají Číňané, je to šílenství; když to před 70 lety dělaly USA, byl to jen zdravý rozum. Pokrytectví je opět zřejmé pro ty, kteří ho chtějí vidět.

Jestli z toho může vzejít něco dobrého, pak to, že se veřejnost stále více dozvídá o těchto typech tajných aktivit. A co je možná ještě důležitější, oběti těchto operací jsou nyní ochotnější postavit se USA (a snášet jejich případný diplomatický hněv) tím, že budou tyto agenty chaosu kontrolovat, sledovat, zařazovat na seznamy, regulovat nebo dokonce vykopávat.

A nyní, stejně jako před tisíci lety Trójané, se svět učí, že někdy je lepší nechat „dar“ neotevřený. [zdroj]

Publikujeme bez výslovného svolení autorů textů a překladů v dobré víře i úmyslu rozšířit myšlenky a názory, se kterými se web Nespokojený ztotožňuje.