Využívám své právo antivolby. Prostřednictvím hlasu pro Babiše odmítám politiku Fialovy vlády.

Využívám své právo antivolby. I když nejsem podporovatelem Babiše, tak prostřednictvím hlasu pro Babiše odmítám politiku Fialovy vlády, politiku Ukrajiny, a ideologii války. Nevěřím vládě a jejím pohůnkům jedno jediné slovo. Mají čitelně nechutnou strategii: Kdo nejde s námi, jde proti nám. Toho už jsme si zažili až dost.

Daleko víc než to, co víme o Andreji Babišovi, mne znepokojuje to, co nevíme o Petrovi Pavlovi. Z faktu, že na něj velmi pravděpodobně existují složky s citlivými údaji jak v Moskvě, tak v Langley, jsem zděšen víc než Miroslava Němcová.

Vždy volte proti tomu, koho prosazuje Česká televize a Eva Holubová. Neuděláte chybu.

Vy všichni, kdo chcete raději zůstat doma, protože si říkáte „komunista jako komunista“ – opravdu vám je jedno, že nejvyšším představitelem České republiky se může stát člověk, jenž je potenciálně vydíratelný oběma hlavními světovými velmocemi?

Co až dopadnou další dvě údajně ruská rakety na polské území a Černochová s Lipavským budou vyzývat k aktivaci článku 5 Washingtonské úmluvy a Biden v ten moment neřekne, že to byla raketa ukrajinská?

Vsadím se, že v tu chvíli byste dali všechno za to, abyste mohli vrátit čas na den 28.1. a nevydat zbytek klíčových postů v naší zemi šílencům z pětikoalice.

Stejně jako by se nyní řada lidí chtěla vrátit do října 2021, kdy si nemalá část naší populace naivně myslela, že Fiala je menší zlo než Babiš.

Už to ale nepůjde.

Než se proto rozhodnete zůstat doma, nebo jít zvolit pohledného jenerála, protože mainstream říká, že Babiš je zlo, tak si před sebe postavte pomyslnou misku vah.

Na jednu stranu dejte vše, co vám vadí na Babišovi, a na tu druhou to, že bychom na Hradě mohli mít člověka, jenž by v případě další provokace s cílem zatáhnout NATO do ozbrojeného střetu s Ruskem, spíše krotil vášně, než velel k útoku.

Chtěl bych vědět o Petru Pavlovi, co vím o Andreji Babišovi.

V mých očích je to jasné – snížení pravděpodobnosti aktivního vstupu naší země do válečného konfliktu, byť jen o jediné procento, je pro mě víc než vše špatné, co Babišovi vyčítám. Ne, nezapomněl jsem na covidismus (stále platí, že jsme připraveni důsledně vyšetřit všechny zločiny, které se v souvislosti s covidem napáchaly) a nevidím v něm spasitele národa. Vidím v něm jen šanci na zmírnění hysterického řinčení válečnými řetězy ze strany Jany Černochové a celé naší vlády.

Válka je totiž absolutní zlo. Nic horšího neexistuje.

A co vy? Půjdete volit, nebo zůstanete doma, protože nepřekousnete Babiše, a za rok budete na FB nadávat, jak jsme mohli dopustit, že jsme celou zemi vydali do rukou Fialovi, respektive jeho loutkovodičům?

Jak se rozhodnete? [Jindřich Rajchl]

Pávek nebo Bureš. Další zbytečné volby, které jsme prohráli už teď.

Na včerejší debatě na ČT mě nejvíce zaujal fakt, že si pan Řezníček s panem Pavlem nenápadně prohodili role – Petr Pavel moderoval a Martin Řezníček oponoval Babišovi.
Trochu mi to připomínalo fotbalové zápasy na Žižkově, když ji ještě vedl Ivan Horník. Daleko těžším soupeřem než Viktorka tam byl většinou rozhodčí, který utkání pískal.

Což mi jen připomíná zlaté pravidlo pro ty, kteří se v tom mediálním šumu nejsou schopni zorientovat. To zní následovně:

Vždy volte proti tomu, koho prosazuje Česká televize a Eva Holubová. Neuděláte chybu. [Jindřich Rajchl]

O Babiše tu vůbec nejde.

Úvaha: Kdyby šlo jen o křeslo prezidenta, nebyl by souboj tak vyhrocený. Mohou tu být jiné cíle… A o Babiše tu vůbec nejde.

My advokáti jsme zvyklí analyzovat a hledat mezi řádky. Když čtu tento jadrný výrok (níže), který svým slovníkem neodpovídá pozici bývalého diplomata, schází mi ta hlavní informace – za koho lobbista a bývalý diplomat Petr Kolář (který je nepochybně mozkem projektu „generál na hrad“), aktuálně „kope“, a jakou roli v těchto všech letitých plánech hraje jím připravený kandidát do funkce prezidenta. Musí jít o velmi vysokou hru, a přiznám se, že pochybuji, že v ní jde primárně o české občany. Kvůli nim jistě čtyři roky kandidaturu generála na popud americké ambasády nepřipravoval, jen se bez nich prostě neobejde.

Smekám současně před tím, jak mnoho voličů přesvědčil, že generál je pro ně v tuto dobu ten nejlepší, a také chápu jeho emoce, když mu svérázný AB vstoupil do jinak patrně snadného a profesionálně připravovaného plánu dosadit na hrad „svého“ člověka.

Proto ty hrubé urážky, proto ty útoky, protože patrně toho svého generála na tom hradě (o kterém kdysi uvažoval sám), opravdu nutně potřebuje. Bylo by tedy dobré dozvědět se, do jaké celkové mozaiky volba generála Pavla spadá, a jakou roli a pro koho by na hradě plnil. Ten požadavek je na místě, zvláště když na pódiích vedle něj stojí kvůli líbivému marketingu herci, ne transparentně Petr Kolář jako lobbista a tvůrce „projektu“ generál prezident.

Petru Kolářovi v tyto dny ujíždí nervy tak, že zapomíná na diplomatickou mluvu. V každém případě lze proto dojít poměrně snadno k tomu, že tím hlavním cílem nemusí být volba generála prezidentem České republiky, ale že tato volba je důležitým předpokladem pro jiné cíle, o kterých nemusíme vědět vůbec nic. Proto tolik povyku, fanatismu a hysterie kolem. Kdyby šlo „jen“ o křeslo prezidenta, asi by to nebylo téměř na pokraji občanské války, která, paradoxně, kulminuje v tom údajně demokratickém táboře až na hranici zákona. Něco podobného asi nečekal nikdo.

Myslím si proto, že lidé kolem generála se nebojí toho, že bude zvolen Andrej Babiš, ale zachvátila je panika, že by nebyl zvolen generál, protože ho tam prostě nutně potřebují. Proto by hrubě útočili na každého, kdo by jim ty plány narušoval. S nadsázkou si dovolím říct, že kdyby žil a kandidoval do funkce prezidenta v druhém kole Karel Gott, možná by se začalo tvrdit, že falešně zpívá…

Vůbec tedy nejde o Andreje Babiše. Kopali by do každého, kdo by ohrožoval volbu jejich člověka, kterého si už před lety „naplánovali“, a kterého tam dnes musí dostat stůj co stůj. Položme si otázku, zda to jejich úsilí a tlak jsou vynakládány výhradně pro blaho občanů České republiky, jak se tvrdí… Za mne – jen tím by neztráceli čas.

Zkrátka zkušenost mi velí jít pod povrch. Povrch jsou ti herci na pódiu. Jádro je lobbista Petr Kolář a podnět ke kandidatuře generála z americké ambasády.

„Lobbista a bývalý diplomat Petr Kolář se nechal slyšet, že „Andrej Babiš je záludný, podlý a odporný lhář, který je hanbou, ostudou, ale i ohrožením bezpečnosti našeho státu, ohrožením míru a fatálním ohrožením důvěry našich spojenců v naši spolehlivost.“ A jeho přítelkyně a bývalá moderátorka ČT Světlana Witowská se přidala, že v Polsku a Pobaltí se musejí děsit toho, koho si zvolíme za prezidenta“. (Parlamentní listy)

Já se na rozdíl od paní Světlany děsím toho, že hrajeme ve hře, jejíž scénář tak úplně neznáme. Ono tomu napovídá i jmenování těch států. Něco se chystá? V Česku o tom v každém případě nevíme…

A „přitěžující okolností“ je paradoxně to, že Petr Kolář svým životem ukázal, že je profesně schopný člověk, který by neztrácel čas pouze jako manažer volební kampaně. Je zvyklý na vyšší level a vyšší hry.

Tedy – před oponou to vypadá líbivě. Obavy mám spíše z toho, co se děje za oponou.

A z čeho patrně pramení ona hysterie, že by to „nemuselo vyjít“. [Jana Zwyrtek Hamplová]

V druhém kole dám hlas Andreji Babišovi.

Hlas pro generála považuji za riziko velkého „neznáma”.

Přiznám se – měla jsem blízko k tomu tentokrát nevolit. Když se však ze strany tábora PP začal pořádat hysterický až nenávistný hon na AB, zpozorněla jsem. A kladla si otázku – proč to dělají? Čeho se bojí? Proč na pódiu nastavují úsměvy, a pod pódiem rozdávají píšťalky a sabotují kampaň toho druhého? Proč ty urážky? To tu přece nikdy nebylo…. A začala si rozebírat situaci…

Vstup generála do politiky motivovala před pár lety americká ambasáda. Důležitou osobou při tom byl a je bývalý diplomat a lobbista Petr Kolář… Psala jsem o něm v jiném příspěvku… Schopný člověk, který sám kdysi o hradě uvažoval… Generál sám má v politice nulové zkušenosti a mizivé kontakty. Ty má jako bývalý diplomat spíš právě Petr Kolář…

Zázemím generála je NATO a USA… Na jeho setkáních s občany proto málokdy vidíte českou vlajku. Byl by spojencem vlády Petra Fialy, která naši zemi ekonomicky ničí… Ani on sám ekonomice příliš nerozumí. Rozumí jen vojenským věcem, a to je patrně jeden z důvodů, proč je na hrad tak tlačen… pro vojenská témata bude mít pochopení. Pak jsou tu sponzoři… ti nemusí, ale mohou chtít vděčnost. Velmi málo o generálovi vlastně víme – jen to, že si ho mnozí na hradě přejí… Možná víc, než on sám. A pak známe budovaný mediální obraz… Tedy známe velmi málo….

Generál Petr Pavel je nepochybně kandidátem blízkým vládě Petra Fialy, USA, NATO a Bruselu… a že by měl být prezidentem, to bylo zpočátku možná víc přání jiných. Které on, ve slušivé uniformě a s minulostí díky tomu vypranou “do čista dočista”, plní.

Forma kampaně, která připomíná nástup všech diktatur – kdo nejde s námi, jde proti nám a je nepřítel, tomu nasvědčuje. Kdyby šlo „jen“ o to, kdo bude český prezident, bylo by to v poklidu jako v minulých volbách. Ale není. Cíle jsou patrně vyšší … A proto ta nervozita až hysterie.

Tedy vnímám generála jako osobu, která má v případě svého zvolení plnit představy těch, kdo ho pro tuto roli připravili, finančně podporují, a v dané funkci potřebují. A generála s těmito riziky v čele České republiky nechci. Nevím, kdo stojí za ním, a nevím, co ti lidé chtějí… To je v dnešní době nebezpečné…

Ale ani toto drsné uvědomění si pochyb neznamenalo, že budu automaticky volit Andreje Babiše. Kdo mě zná, chápe. Dva roky byla jeho vláda můj úhlavní nepřítel, a chyby kolem covidu nehodlám zapomenout. Po důkladné úvaze jsem však došla k názoru, že tady jde o tak mnoho, že má úvaha nesmí být jednostranná. Také mě, po osobní zkušenosti, napadlo – nepodlehla jsem také příliš mediální masáži, která proti němu „jede“ roky?

Tedy jsem se zhluboka nadechla, a formulovala, proč bych z těchto dvou jmen mohla nakonec volit Andreje Babiše – je alespoň nadějí v úsilí o mír a nezatažení naší země do zbytečné války… rozumí ekonomice… hlídal by spolehlivě vládu … není zavázaný sponzorům … má už teď v Evropě důležité spojence, a hlavně – mluví sám za sebe, ne za jiné…. a i když někdy řekne sprosté slovo, je svůj… Tedy raději přečtený tvrdý byznysmen, než nečitelný, nezkušený a na jiné zvenčí příliš navázaný generál.

Ale ani to mi nestačilo… Požádala jsem proto Andreje Babiše o osobní schůzku a osobní rozhovor. Bylo to odvážné, ale “prubla” jsem to. Vyhověl mi obratem. Mluvili jsme absolutně na rovinu a otevřeně. Já si s ním vyříkala covid, kde i on konstatoval, že prostě důvěřoval odborníkům, a nemá absolutně nic proti tomu, aby viníci nesli odpovědnost, a pak jsem chtěla znát jeho vztah k samosprávě – k obcím a městům. Můj srdeční obor… Plně je respektuje, oceňuje, a samosprávu považuje za velmi důležitou.

Za primární a akutní považuje dosažení míru, a záchranu ekonomiky České republiky i Evropy, která se nerozvážnými kroky potápí. Vše, co říká, je z jeho hlavy – kandiduje sám za sebe. Sponzory nemá. A nebyl žádný Mirek Dušín – padlo i pár jadrných výrazů… Nešlo tedy o zdvořilostní, ale pracovní setkání. Dvou lidí, co si šli dva roky po krku, a teď je pragmaticky spojila doba, v níž se hraje opravdu o hodně.

Co dodat…

Respektuji volbu každého. Ať vyhraje kterýkoli z těch dvou, dokážu mu poblahopřát. Nezměním pouze nikdy své názory. 1. Na prvním místě vždy musí stát zájmy českých občanů a naší země. Tedy i mír. 2. Nechci tu ani dočasně žádná cizí vojska… Zkušenost. 3. Nechci, abychom se ekonomicky zničili. 4. Nechci prezidenta, který může být loutkou jiných – to ať mne raději občas vytočí. Což je taky u AB sázka na jistotu. Nicméně – AB je čitelný. V tom plus, i v tom minus. A to má dnes svou hodnotu.

Překročila jsem tedy svůj stín. Zato důkladně – včetně osobního setkání z oka do oka. Ne od stolu… Víc jsem udělat nemohla. Má volba bude tedy začátek abecedy.

Před půl rokem by mne to nenapadlo. Dnes je to ryzí pragmatismus. Věřím, že ho přijmete. [Jana Zwyrtek Hamplová]

Text pro titulek vypůjčen od Petra Rédová.