Očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen.

Pokles porodnosti v České republice pokračuje. Už v první polovině roku 2021 očkované matky počaly dramaticky méně těhotenství, než by odpovídalo jejich podílu v populaci. Ovšem i poté, co se podíl očkovaných žen v plodném věku koncem roku 2021 stabilizoval někde kolem 2/3 všech rodiček, byl počet vzniklých těhotenství u očkovaných žen výrazně nižší než u žen neočkovaných.

Děti, které nám od ledna 2022 chybí, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. Neočkované matky jsou na číslech běžných pro období před očkováním. Zdá se, že oficiální místa to nijak neznepokojuje.

Prudký pokles počtu narozených nikoho nezajímá.

V lednu 2022 zaznamenala Česká republika poměrně prudký pokles počtu narozených dětí. O této zvláštnosti Tomáš Fürst poprvé psal na InFaktech v dubnu 2023. Téma zaujalo Deník N, který se pokusil diskusi udusit hned v zárodku pomocí oblíbené taktiky dehonestace autora. Petr Koubský ve svém článku přišel s hypotézou, že propad porodnosti v roce 2022 je zcela vysvětlen změnou demografické struktury obyvatel a rekordní plodností českých žen v roce 2021.

Statistik Ondřej Vencálek na stránkách SMIS ukázal, proč je tento argument chybný. Demografky z Univerzity Karlovy, které Koubský ve své filipice oslovil, totiž jaksi zapomněly, že v roce 2021 u nás proběhlo sčítání lidu, které velmi výrazně snížilo odhad počtu žen v naší zemi, a tím způsobilo optickou iluzi rekordní plodnosti. Počet narozených dětí se prostě vydělil mnohem menším počtem žen. Petru Koubskému a oběma odbornicím z UK nepřišlo nijak divné, že se tato „rekordní plodnost roku 2021“ nijak neprojevila v počtu narozených dětí. Tomáš Fürst kolegu Koubského na jeho omyl (který vyústil v obvinění, že záměrně lžeme, abychom šířili paniku) několikrát emailem upozornil. Požadoval uvedení textu na pravou míru. Koubský však neudělal nic. Inu, Deník N dělá čest svému N.

V létě 2023 bylo tedy zřejmé a daty doložené, že propad počtu narozených dětí je podstatný, nejeví žádné známky návratu k normálu a není zcela vysvětlitelný stárnutím populace ani domněle rekordní plodností roku 2021. Netřeba připomínat, že tohoto faktu si česká média důsledně odmítají všimnout.

V ČR chybí 9000 nově narozených dětí. Data ukazují skokový pokles o 10%.

V červenci 2023 jsme se na SMIS k tématu vrátili a podali zprávu o dalších datech, která byla do té doby zveřejněna. Navzdory očekávání „návratu k normálu“ došlo v prvních třech měsících roku 2023 k dalšímu výraznému propadu počtu narozených dětí. Zároveň se nám podařilo z ÚZISu vydolovat údaje o počtu narozených dětí rozdělených dle očkovacího statutu matky (data jsou uvedena v textu původního článku). Dle těchto dat se v roce 2021 narodilo jen asi 5% všech dětí očkovaným matkám. Pomocí jednoduché trojčlenky jsme ukázali, že kdyby se počet narozených dětí každý měsíc proporčně rozložil mezi očkované a neočkované ženy v plodném věku, očekávali bychom asi 30% dětí od očkovaných matek. Očkovaným ženám v plodném věku se tedy v roce 2021 narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci.

Podávání dávky mRNA vakcíny proti covidu 19 mělo vysoce negativní vliv na velikost pravděpodobnosti, zda takto naočkovaná žena v měsíci podání dávky vakcíny otěhotní. Ta pravděpodobnost otěhotnění byla v měsíci podání dávky až desetinásobně nižší, než v měsíci, kdy očkované ženě dávka podána nebyla. – Roman Kovařík

To samozřejmě nemusí znamenat, že očkování negativně ovlivňuje biologickou schopnost žen otěhotnět či dítě donosit. Může to například znamenat, že české ženy jsou mnohem opatrnější než Česká vakcinologická společnost, která podporuje vakcinaci v těhotenství, a s těhotenstvím počkaly nebo se v těhotenství experimentální genové terapii spíše vyhýbaly. V každém případě ale z dat plyne, že očkování proti covidu bylo v roce 2021 asociováno s dramaticky nižší porodností. V normálních dobách by to byl silný signál k tomu, abychom okamžitě zjistili, co je mechanismem této asociace. V době doznívající covidové totality se však rozhostilo jen další hluboké ticho.

Propad pokračuje a dále se prohlubuje.

Naštěstí existují i média, která nejsou placená státem, a v nich se lze dočíst leccos zajímavého. V září se tématu porodnosti obsáhle věnoval Mainstream Angeliky Bazalové, který zveřejnil podrobnou analýzu matematičky Lucie Houfkové. Na základě dat získaných ze zdravotních pojišťoven spočítala Lucie úhrnnou plodnost a potvrdila, že i v tomto ukazateli došlo v lednu 2022 k náhlému propadu, který se během roku 2022 dále prohluboval. Svoji analýzu shrnula těmito slovy: „Z dat, která jsme získali, jednoznačně vyplývá, že pokles absolutního počtu dětí nelze vysvětlit pouze demografickými změnami ve věkové struktuře žen, ale musí mít ještě jinou příčinu. Na úhrnnou plodnost totiž počet žen v jednotlivých věkových skupinách nemá vliv.” Mainstream také vyslovil temné proroctví, že vzhledem ke klesajícímu počtu těhotenských screeningů se situace v dohledné době nijak nezlepší.

Uplynulo několik měsíců a my se můžeme podívat, jak se predikce Mainstreamu naplnila. Český statistický úřad nedávno zveřejnil počty narozených dětí až do září 2023. Ačkoliv se to zdálo nemožné, propad pokračuje a dále se prohlubuje.

Vývoj počtu živě narozených dětí v České republice v letech 2015-2023.

A je to ve skutečnosti ještě horší, protože od roku 2022 jsou k narozeným dětem v ČR připočítány i děti narozené ukrajinským matkám na českém území. Český statistický úřad dle doporučení Eurostatu započítal do celkového počtu narozených dětí v roce 2022 i 1400 dětí, jejichž matky měly status uprchlíka. Zdá se tedy, že k Net Zero směřujeme v úplně jiném ukazateli, než si naši vládci myslí.

Úměrně tomu, jak se kolem tohoto tématu prohlubuje oficiální Velké covidové ticho, roste v rozumnějších částech společnosti požadavek na zveřejnění podrobných dat, která by pomohla odkrýt příčinu této bezprecedentní katastrofy. Roman Kovařík se snažil z ÚZISu získat data o počtu dětí narozených v letech 2021 a 2022 s detailním očkovacím statutem matky. Jeho žádost byla ÚZISem zamítnuta. Poté se ovšem do celé věci vložila prostějovská senátorka MUDr. Jitka Chalánková a – světe div se – od pana ministra Válka data během několika měsíců dostala. Díky ní tedy máme k dispozici přehled, kolik se v jednotlivých měsích (od ledna 2021 do prosince 2022) u nás narodilo dětí matkám neočkovaným, matkám očkovaným v průběhu těhotenství a matkám očkovaným před začátkem těhotenství.

Vymírání dětí. Vedlejší účinky COVID „vakcín“ oficiálně přímo z dokumentů Pfizeru.

Zhluboka se nadechněte a … z následujícího textu se dozvíte, co tato málem utajená data říkají.

Pojďme se tedy podívat, co jsme se dozvěděli z dat, které vydoloval Roman Kovařík a Jitka Chalánková z ÚZISu. Datový soubor tak, jak jsme jej dostali, je k dispozici zde.

Předně je třeba konstatovat, že ÚZIS dodržel tradici a data, která poskytl, opět obsahují na první pohled odhalitelné chyby. V lednu 2022 se narodilo celkem 7 733 dětí (pole B30), z toho 1 636 matkám, které byly k datu porodu očkovány proti covidu (D30+E30+F30). V políčku K30 ovšem ÚZIS tvrdí, že (z těchto 1 636) jich bylo 1 916 očkováno během těhotenství. To zjevně není možné. Stejný rozpor je v následujícím řádku – počet žen očkovaných během těhotenství je větší než počet žen očkovaných k datu porodu.

První konstatování je tedy následující: Protože data z prvních dvou měsíců roku 2022 jsou očividně špatně, nelze vyloučit, že také ostatní data jsou chybná, jen to není na první pohled vidět. Vzhledem k tomu, co bude následovat, by tohle byla ta nejlepší možná varianta.

Očkovaným ženám se narodilo mnohem méně dětí.

jednom z předchozích textů (Tabulka 1) jsme nabídli jednoduchou trojčlenku, která nám umožnila konstatovat, že očkovaným ženám v plodném věku se narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Tato nová datová sada nám umožňuje úvahu zpřesnit.

Přes 95% dětí se rodí matkám ve věku 18–39 let, takže jsme se soustředili na tuto věkovou kohortu. Český statistický úřad poskytuje data o věkovém složení obyvatelstva, ze kterých lze zjistit počet žen v ČR ve věku 18–39 vždy k začátku ledna a k začátku července každého roku. Tato data jsme vzali a lineární interpolací dopočítali pro každý měsíc od ledna 2021 do března 2022 (řádek 3 v tabulce).

ÚZIS poskytuje webové rozhraní pro sledování vývoje covidové vakcinace v čase. Odtamtud jsme odečetli počet žen ve věku 18–39 let, které byly ke konci každého měsíce očkovány libovolnou dávkou covidové vakcíny (řádek 6 v tabulce). Počet neočkovaných žen jsme dopočítali jako rozdíl hodnot (řádek 9 v tabulce).

Podrobný postup výpočtů je uvedený v článku Komu chybí děti? na webu SMIS.

Výsledné míry nově vzniklých těhotenství žen ve věku 18–39 let dle jejich očkovacího statutu v době početí jsou zobrazeny níže.

Odhad počtu nově vzniklých úspěšných těhotenství žen ve věku 18-39 let dle očkovacího statutu matky v době početí. Počty jsou vztaženy na tisíc žen ve věku 18-39 let s daným očkovacím statutem v populaci.

V každém měsíci platí, že černý sloupec je váženým průměrem obou hnědých sloupců, kde váhy jsou příslušné podíly očkovaných a neočkovaných žen (18–39 let). Na začátku jsou téměř všechny ženy neočkované, tedy světle hnědý a černý sloupec jsou si velmi podobné. Na konci je asi 800 tisíc žen očkovaných a 400 tisíc neočkovaných, takže černý sloupec je asi ve třetině cesty od tmavě hnědého ke světle hnědému.

V první polovině roku 2021 očkované matky počaly dramaticky méně těhotenství, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Ovšem i poté, co se podíl očkovaných žen v plodném věku koncem roku 2021 stabilizoval někde kolem 2/3, byl počet vzniklých těhotenství u očkovaných žen výrazně nižší než u žen neočkovaných.

Pokles porodnosti je vidět i v okolních státech.

Jistě se objeví pokusy „vysvětlit“ výše uvedená fakta tím, že jde o výsledek výběrového zkreslení: Nechaly se očkovat zrovna ty ženy, které by i bez očkování měly nižší plodnost než ty, které se očkovat nenechaly. V předchozích textech jsme ovšem jasně dokázali (viz první díl této zprávy), že ve skutečnosti klesla i celková plodnost, takže vysvětlení výběrovým zkreslením neobstojí. Navíc počet vzniklých těhotenství neočkovaných žen se v roce 2022 stabilizoval přibližně na hodnotách, které jsme viděli pro celou populaci v dobách před covidem, zatímco očkované ženy vykazovaly těhotenství výrazně méně. Zjednodušeně lze tedy říct, že děti, které nám od ledna 2022 chybí, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. Neočkované matky jsou na běžných číslech.  

Pokles počtu narozených dětí navíc nastal asi devět měsíců poté, co rychle vzrostl podíl očkovaných žen v plodném věku. Jen v průběhu května 2021 se naočkovala čtvrtina sledované populace žen ve věku 18–39 let. Ještě k tomu je podobný pokles porodnosti vidět v mnoha okolních státech.

Všechny výše uvedené úvahy jsou samozřejmě zatíženy mnoha nejistotami plynoucími z toho, že státní orgány poskytují data pozdě, vydávají data chybná a data velmi málo detailní. Tato naše analýza pracuje otevřeně a poctivě s tím, co nyní máme od ÚZIS k dispozici.

S plným vědomím závažnosti následujících řádků však prohlašujeme, že výše uvedené analýzy ukazují ve prospěch hypotézy, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen. Ve společnosti, která se řídí rozumem, by toto zjištění mělo vést k otevření datových sad, které jsou potřebné k detailní analýze tohoto problému. Do té doby, než bude prodiskutován a bude stanoveno, jakou měrou se vakcinace na podporodnosti podílela, by mělo dojít k zrušení doporučení očkovat proti covidu ženy v plodném věku.

Zdroje a další informace:

Publikujeme bez výslovného svolení autorů textů a překladů v dobré víře i úmyslu rozšířit myšlenky a názory, se kterými se web Nespokojený ztotožňuje nebo stojí za pozornost.

Jak fungují mRNA vakcíny, proč jsou vždy škodlivé a smrtelné. Odmítněte je a zachraňte se!