CIA je už víc než deset let hluboce angažovaná na Ukrajině a vede tajnou válku proti Rusku.

Plné přiznání je oficiálně venku! Americké zpravodajské služby se nejen podílely na rozhodování o Ukrajině v době války, ale zřídily a financovaly špičková velitelská a kontrolní špionážní centra, a to dávno před ruskou invazí 24. února před dvěma lety. Asi největší „bomba“ po dvou letech války, kterou zveřejnil deník The New York Times. Putin měl v podstatě pravdu.

Sdělení, že CIA je víc než deset let hluboce angažovaná na Ukrajině a vede tajnou válku proti Rusku, už není konspirační teorie. Program USA přeměnil Ukrajinu na nejdůležitějšího zpravodajského partnera ve válce Washingtonu proti Kremlu.

To zahrnovalo, že agentura tajně vycvičila a vybavila ukrajinské zpravodajské důstojníky, jejichž působení sahá až do doby těsně po událostech majdanského převratu v roce 2014, a také vybudovala síť 12 tajných základen podél ruských hranic – práce, která začala před osmi lety. Tyto zpravodajské základny, z nichž lze odposlouchávat komunikaci ruských velitelů a sledovat ruské špionážní satelity, jsou využívány k sledování přeshraničních útoků drony a k útokům raketami na ruské území.

To znamená, že odhalením dlouho „přísně střeženého tajemství“ se svět právě přiblížil třetí světové válce, protože to znamená, že CIA je do značné míry zodpovědná za účinnost nedávné série útoků, které zahrnovaly přímé zásahy dronů na klíčové ropné rafinerie a energetickou infrastrukturu v Rusku.

„Bez nich (CIA a elitních komand, která vycvičila) bychom neměli možnost Rusům vzdorovat nebo je porazit,“ tvrdí Ivan Bakanov, bývalý šéf SBU, což je ukrajinská domácí zpravodajská služba.

Za hlavní zdroj odhalení NYT, je označen vrchní velitel rozvědky generál Sergej Dvorecky.

Je zřejmé, že přinejmenším Kyjev, ale možná i Washington nyní chtějí, aby se svět dozvěděl o hlubokých vztazích mezi zpravodajskými službami, které se v uplynulém desetiletí snažily utajit. Je to možná jakési varování Moskvě ve chvíli, kdy jsou ukrajinské síly na ústupu: USA bojují s Ukrajinci. A přesto odhalení obsažená ve zprávě NY Times také potvrzují to, z čeho prezident Putin celou dobu přesně obviňoval Washington.

Zpráva obsahuje překvapivě podrobný popis jednoho z „tajných“ podzemních velitelských center, které CIA zřídila poblíž ruských hranic… (umístění samozřejmě nezveřejněno)
Podzemní bunkr, vybudovaný jako náhrada za zničené velitelské centrum v měsících po ruské invazi, je tajným nervovým centrem ukrajinské armády, odposlouchávají zde rozhovory mezi ruskými veliteli a na obrazovkách sledují drony, kterŕe se proplétají ruskou protivzdušnou obranou z bodu ve střední Ukrajině k cíli v ruském městě Rostov.

Základnu téměř plně financuje a částečně i vybavuje CIA.

Do dvou let po Západem podporovaném převratu na Ukrajině v roce 2014 CIA vytvořila výcvikový program pro elitní ukrajinské agenty.

CIA začala kolem roku 2016 cvičit elitní ukrajinské komando – známé jako Jednotka 2245 – které se zmocňovalo ruských bezpilotních letounů a komunikačních zařízení, aby je technici CIA mohli zpětně analyzovat a prolomit moskevské šifrovací systémy. (Jedním z důstojníků této jednotky byl Kyrylo Budanov, který nyní vede ukrajinskou vojenskou rozvědku.)

CIA také pomohla vycvičit novou generaci ukrajinských špionů, kteří působili uvnitř Ruska, v Evropě, na Kubě a na dalších místech, kde jsou Rusové ve velké míře přítomni.

Ukrajina se proměnila v „centrum pro shromažďování zpravodajských informací“.

Zpravodajská síť USA na Ukrajině (která se rovná i zpravodajské síti NATO) byla ve skutečnosti rozsáhlejší, než si představovaly téměř všechny předchozí mediální spekulace. Ukrajina je pro Washington a jeho partnery již dlouho masivním centrem pro shromažďování zpravodajských informací.

Současní i bývalí představitelé Ukrajiny, Spojených států a Evropy ve více než 200 rozhovorech popsali partnerství, které málem ztroskotalo na vzájemné nedůvěře, než se postupně rozšířilo, a z Ukrajiny se stalo centrum sběru zpravodajských informací, které zachytilo více ruské komunikace, než mohla stanice CIA v ukrajinském Kyjevě zpočátku zvládnout. Mnozí z těchto představitelů hovořili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli hovořit o zpravodajských informacích a citlivých diplomatických záležitostech.

Nyní jsou tyto zpravodajské sítě důležitější než kdy jindy, protože Rusko je v ofenzivě a Ukrajina je více závislá na sabotážích a raketových úderech dlouhého doletu, které vyžadují špiony daleko za nepřátelskými liniemi. A ty jsou stále více ohroženy: Pokud republikáni v Kongresu ukončí vojenské financování Kyjeva, CIA možná bude muset omezit své aktivity.

Putin opakovaně obviňoval USA-NATO z rozšiřování vojenské a zpravodajské infrastruktury na Ukrajině. Nejenže se to přesně dělo po celé uplynulé desetiletí, jak se nyní přiznává, ale bylo to Kremlem prezentováno jako klíčová příčina ruské invaze z 24. února 2022. Putin a jeho představitelé byli v předvečer invaze neoblomní, že NATO militarizuje Ukrajinu. Zdá se, že NYT nyní plně přiznávají, že ano – skutečně tomu tak bylo.

Ke konci roku 2021 Putin podle jednoho z vysokých evropských představitelů zvažoval, zda zahájit invazi v plném rozsahu, když se setkal s šéfem jedné z hlavních ruských špionážních služeb, který mu řekl, že CIA spolu s britskou MI6 kontrolují Ukrajinu a dělají z ní předmostí pro operace proti Moskvě.

Převrat v roce 2014 a Krym. Zpráva nepřímo odkazuje na toto velmi kritické období, které Ukrajinu a Rusko přivedlo na tragický kolizní kurz. V době, kdy se násilí stupňovalo, přistálo na kyjevském letišti neoznačené americké vládní letadlo s Johnem Brennanem, tehdejším ředitelem CIA. Ten podle amerických a ukrajinských představitelů řekl Nalyvajčenkovi (pozn. bývalý šéf ukrajinské tajné služby SBU Valentin Nalyvajčenko), že CIA má zájem o rozvoj vztahů, ale pouze takovým tempem, které agentuře vyhovuje.

Peníze a vyspělá technika poskytnutá CIA umožnily Ukrajincům zavést odposlouchávací operace daleko za hranicemi toho, čeho by jinak byli schopni. Po celou dobu CIA v evropských městech cvičila elitní komanda v rámci programu nazvaného „Operace Zlatá rybka„. Zprávy NYT obsahují trochu „chvály“, že Ukrajinci jsou nyní schopni nabourat se do ruských vojenských sítí.

Dvorecký v bunkru ukázal na komunikační zařízení a velké počítačové servery, z nichž některé financovala CIA. Řekl, že jeho týmy používají základnu k nabourání se do zabezpečených komunikačních sítí ruské armády. „Tohle je věc, která se nabourává do satelitů a dekóduje tajné rozhovory,“ řekl Dvorecky novináři z NYT při prohlídce a dodal, že se nabourávají i do špionážních satelitů z Číny a Běloruska.

CIA začala posílat vybavení v roce 2016, po klíčovém setkání ve Scattergoodu, řekl Dvorecky, a poskytla šifrované vysílačky a zařízení pro zachycení tajné nepřátelské komunikace.

Zajímavé je „obcházení Trumpa po špičkách“. Mezi nejzajímavější a nejpodivnější momenty zprávy NYT patří popis rozšíření programu CIA za Trumpovy vlády. Zpráva naznačuje, že skutečný rozsah mohl být před Trumpem dokonce skryt. Dozvídáme se, že „špinavou práci“ v tichosti odvedli ruští jestřábi v jeho administrativě.

Zvolení Trumpa v listopadu 2016 postavilo Ukrajince a jejich partnery ze CIA do pozoru. Trump chválil Putina a odmítal roli Ruska v zasahování do voleb. Byl podezřívavý vůči Ukrajině a později se snažil tlačit na jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, aby vyšetřoval jeho demokratického rivala Bidena, což vyústilo v první Trumpův impeachment.

Zpráva pak zdůrazňuje: „Ale ať už Trump řekl a udělal cokoli, jeho administrativa často postupovala opačným směrem. Je to proto, že Trump dosadil na klíčové pozice jestřáby proti Rusku, včetně Mikea Pompea jako ředitele CIA a Johna Boltona jako poradce pro národní bezpečnost.“

Vzhledem ke snaze postavit Trumpa do negativního světla (musel být „obcházen po špičkách“…) bude zajímavé sledovat, jak na zprávu zareaguje Trump a jeho kampaň.

Zajímavější však bude reakce Putina a Kremlu v následujících dnech. [zdroj]

Jak se odvažujete mluvit o nějaké demokracii? Dodnes neříkáte pravdu, vy mizerní lháři!

Překlad celého článku:

Špionážní válka: Jak CIA tajně pomáhá Ukrajině v boji proti Putinovi.

Spojené státy více než deset let pěstovaly tajné zpravodajské partnerství s Ukrajinou, které je nyní pro obě země zásadní v boji proti Rusku.

Adam Entous a Michael Schwirtz provedli více než 200 rozhovorů na Ukrajině, v několika dalších evropských zemích a ve Spojených státech.

Ukrajinská vojenská základna, uhnízděná v hustém lese, se zdá být opuštěná a zničená, její velitelské centrum je vyhořelá slupka, oběť ruské raketové palby na začátku války.

Ale to je nad zemí.

Nedaleko odtud vede diskrétní chodba do podzemního bunkru, kde týmy ukrajinských vojáků sledují ruské špionážní satelity a odposlouchávají rozhovory mezi ruskými veliteli. Na jedné obrazovce červená čára sledovala trasu výbušného dronu, který se proplétal ruskou protivzdušnou obranou z bodu ve střední Ukrajině k cíli v ruském městě Rostov.

Podzemní bunkr, který byl vybudován, aby nahradil zničené velitelské centrum v měsících po ruské invazi, je tajným nervovým centrem ukrajinské armády.

Je tu ještě jedno tajemství: Základna je téměř plně financována a částečně vybavena CIA.

„Na sto deset procent,“ řekl generál Serhij Dvoreckij, vrchní velitel rozvědky, v rozhovoru na základně.

Zpravodajské partnerství mezi Washingtonem a Kyjevem, které nyní vstupuje do třetího roku války, která si vyžádala statisíce životů, je základním pilířem schopnosti Ukrajiny bránit se. CIA a další americké zpravodajské agentury poskytují zpravodajské informace o cílených raketových útocích, sledují pohyby ruských vojsk a pomáhají podporovat špionážní sítě.

Partnerství však není žádným válečným výtvorem a Ukrajina z něj nemá jediný prospěch.

Zapustila kořeny před deseti lety, kdy se postupně spojovala pod třemi velmi odlišnými americkými prezidenty, prosazovanými klíčovými osobami, které často odvážně riskovaly. Z Ukrajiny, jejíž zpravodajské služby byly dlouho považovány Ruskem za důkladně zkompromitované, se dnes stal jeden z nejdůležitějších zpravodajských partnerů Washingtonu proti Kremlu.

Odposlouchávací stanoviště v ukrajinském lese je součástí sítě špionážních základen podporovaných CIA, která byla vybudována v posledních osmi letech a která zahrnuje 12 tajných míst podél ruských hranic. Před válkou se Ukrajinci osvědčili Američanům tím, že sbírali odposlechy, které pomohly prokázat zapojení Ruska do sestřelení komerčního dopravního letadla Malaysia Airlines 17 v roce 2014. Ukrajinci také pomohli Američanům jít po ruských agentech, kteří se vměšovali do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Kolem roku 2016 začala CIA cvičit elitní ukrajinské komando – známé jako Jednotka 2245 – které zajalo ruské bezpilotní letouny a komunikační zařízení, aby je technici CIA mohli zpětně analyzovat a prolomit moskevské šifrovací systémy. (Jedním z důstojníků této jednotky byl Kyrylo Budanov, nyní generál, který vede ukrajinskou vojenskou rozvědku.)

A CIA také pomohla vycvičit novou generaci ukrajinských špionů, kteří operovali v Rusku, po celé Evropě, na Kubě a na dalších místech, kde mají Rusové velkou přítomnost.

Vztah je tak zakořeněný, že důstojníci CIA zůstali na odlehlém místě na západní Ukrajině, když Bidenova administrativa evakuovala americký personál v týdnech před ruskou invazí v únoru 2022. Během invaze důstojníci předávali kritické zpravodajské informace, včetně toho, kde Rusko plánuje údery a jaké zbraňové systémy použije.

„Bez nich bychom nemohli Rusům vzdorovat nebo je porazit,“ řekl Ivan Bakanov, který byl tehdy šéfem ukrajinské domácí zpravodajské služby SBU.

Podrobnosti o tomto zpravodajském partnerství, z nichž mnohé byly poprvé zveřejněny v The New York Times, byly přísně střeženým tajemstvím po celé desetiletí.

Ve více než 200 rozhovorech současní i bývalí představitelé Ukrajiny, Spojených států a Evropy popsali partnerství, které se téměř zhroutilo ze vzájemné nedůvěry, než se neustále rozšiřovalo a proměnilo Ukrajinu v centrum shromažďování zpravodajských informací, které zachycovalo více ruské komunikace, než mohla stanice CIA v Kyjevě zpočátku zvládnout. Mnozí z těchto činitelů hovořili pod podmínkou anonymity, aby diskutovali o zpravodajských informacích a záležitostech citlivé diplomacie.

Nyní jsou tyto zpravodajské sítě důležitější než kdy jindy, protože Rusko je v ofenzivě a Ukrajina je více závislá na sabotážích a raketových útocích dlouhého doletu, které vyžadují špiony daleko za nepřátelskými liniemi. A jsou stále více ohroženy: Pokud republikáni v Kongresu ukončí vojenské financování Kyjeva, CIA možná bude muset ustoupit.

Ve snaze uklidnit ukrajinské vůdce vykonal William J. Burns, ředitel CIA, minulý čtvrtek tajnou návštěvu Ukrajiny, svou 10. návštěvu od invaze.

Tucker Carlson a Vladimir Putin v Moskvě. Rozhovor, ze kterého mají strach. Proč?

Společný protivník – ruský prezident Vladimir Putin – od počátku spojoval CIA a její ukrajinské partnery. Putin, posedlý „ztrátou“ Ukrajiny ve prospěch Západu, pravidelně zasahoval do ukrajinského politického systému, vybíral si vůdce, o nichž věřil, že udrží Ukrajinu na ruské oběžné dráze, ale pokaždé se to obrátilo proti nim a vyhnalo protestující do ulic.

Putin dlouhodobě obviňuje západní zpravodajské služby z manipulace s Kyjevem a zasévání protiruských nálad na Ukrajině.

Ke konci roku 2021 podle vysoce postaveného evropského představitele pan Putin zvažoval, zda zahájit svou totální invazi, když se setkal s šéfem jedné z hlavních ruských špionážních služeb, který mu řekl, že CIA spolu s britskou MI6 ovládají Ukrajinu a mění ji v předmostí pro operace proti Moskvě.

Vyšetřování deníku The Times však zjistilo, že Putin a jeho poradci si špatně vyložili kritickou dynamiku. CIA se na Ukrajinu neprotlačila. Američtí představitelé se často zdráhali plně se angažovat, protože se obávali, že ukrajinským představitelům nelze věřit, a obávali se, že vyprovokují Kreml.

Přesto se úzký okruh ukrajinských zpravodajských důstojníků vytrvale dvořil CIA a postupně se stal pro Američany životně důležitými. V roce 2015 generál Valerij Kondraťuk, tehdejší šéf ukrajinské vojenské rozvědky, dorazil na schůzku se zástupcem šéfa stanice CIA a bez varování mu předal stoh přísně tajných spisů.

Tato počáteční tranše obsahovala tajemství o Severní flotile ruského námořnictva, včetně podrobných informací o nejnovějších návrzích ruských jaderných ponorek. Netrvalo dlouho a týmy důstojníků CIA pravidelně opouštěly jeho kancelář s batohy plnými dokumentů.

„Pochopili jsme, že musíme vytvořit podmínky důvěry,“ řekl generál Kondratiuk.

Jak se partnerství po roce 2016 prohlubovalo, Ukrajincům došla trpělivost s tím, co považovali za nepřiměřenou opatrnost Washingtonu, a začali inscenovat atentáty a další smrtící operace, což porušovalo podmínky, o kterých si Bílý dům myslel, že s nimi Ukrajinci souhlasili. Rozzuření úředníci ve Washingtonu vyhrožovali, že přeruší podporu, ale nikdy to neudělali.

„Vztahy se stávaly silnějšími a silnějšími, protože obě strany v tom viděly hodnotu a americké velvyslanectví v Kyjevě – naše tamní stanice, operace z Ukrajiny – se stalo nejlepším zdrojem informací, signálů a všeho ostatního o Rusku,“ řekl bývalý vysoký americký představitel. „Nemohli jsme se toho nabažit.“

Toto je nevyřčený příběh o tom, jak se to všechno stalo.

Opatrný začátek.

Partnerství CIA na Ukrajině lze vystopovat až ke dvěma telefonátům v noci 24. února 2014, osm let před totální ruskou invazí.

Miliony Ukrajinců právě obsadily prokremelskou vládu a prezident Viktor Janukovyč a jeho šéfové špionáže uprchli do Ruska. V nastalé vřavě se moci rychle chopila křehká prozápadní vláda.

Nový šéf vládní špionáže Valentyn Nalyvajčenko dorazil do sídla domácí zpravodajské služby a na dvoře našel hromadu doutnajících dokumentů. Uvnitř bylo mnoho počítačů vymazáno nebo bylo infikováno ruským malwarem.

„Byla prázdná. Žádná světla. Žádné vedení. Nikdo tam nebyl,“ řekl Nalyvajčenko v rozhovoru.

Šel do kanceláře a zavolal šéfovi stanice CIA a místnímu šéfovi MI6. Blížila se půlnoc, ale on je svolal do budovy, požádal je o pomoc při obnově agentury od základů a navrhl jim třístranné partnerství. „Tak to všechno začalo,“ řekl pan Nalyvajčenko.

Situace se rychle stala nebezpečnější. Putin se zmocnil Krymu. Jeho agenti podněcovali separatistická povstání, která přerostla ve válku na východě země. Ukrajina byla ve válečném stavu a pan Nalyvajčenko apeloval na CIA o snímky z výšky a další zpravodajské informace, které by pomohly bránit její území.

S eskalací násilí přistálo na letišti v Kyjevě neoznačené americké vládní letadlo s Johnem O. Brennanem, tehdejším ředitelem CIA. Řekl panu Nalyvajčenkovi, že CIA má zájem o rozvoj vztahů, ale pouze v tempu, které je agentuře příjemné, podle amerických a ukrajinských představitelů.

Pro CIA bylo neznámou otázkou, jak dlouho bude pan Nalyvajčenko a prozápadní vláda nablízku. CIA byla na Ukrajině spálena již dříve.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 získala Ukrajina nezávislost a poté se pohybovala mezi soupeřícími politickými silami: těmi, které chtěly zůstat blízko Moskvy, a těmi, které se chtěly spojit se Západem. Během svého předchozího působení ve funkci šéfa špionáže zahájil Nalyvajčenko podobné partnerství se CIA, které se rozpadlo, když se země vrátila zpět k Rusku.

Nyní pan Brennan vysvětlil, že aby Ukrajinci uvolnili pomoc CIA, musí dokázat, že mohou Američanům poskytnout cenné zpravodajské informace. Potřebovali také vyčistit ruské špiony; domácí špionážní agentura SBU jimi byla prošpikována. (Názorný příklad: Rusové se rychle dozvěděli o údajně tajné návštěvě pana Brennana. Kremelská propagandistická média zveřejnila ve photoshopu upravenou fotografii ředitele CIA s klaunskou parukou a make-upem.)

Nelegální vojenské agrese USA. Žádný problém. Stačí být na té správné straně.

Brennan se vrátil do Washingtonu, kde se poradci prezidenta Baracka Obamy hluboce obávali, že vyprovokují Moskvu. Bílý dům vytvořil tajná pravidla, která rozzuřila Ukrajince a která někteří uvnitř CIA považovali za pouta. Pravidla zakazovala zpravodajským agenturám poskytovat Ukrajině jakoukoli podporu, u níž by bylo možné „rozumně očekávat“, že bude mít smrtelné následky.

Výsledkem bylo delikátní balancování. CIA měla posílit ukrajinské zpravodajské služby, aniž by provokovala Rusy. Červené čáry nebyly nikdy přesně jasné, což vytvářelo trvalé napětí v partnerství.
V Kyjevě si Nalyvajčenko vybral dlouholetého poradce, generála Kondraťuka, aby sloužil jako šéf kontrarozvědky, a vytvořili novou polovojenskou jednotku, která byla rozmístěna za nepřátelskými liniemi, aby prováděla operace a shromažďovala zpravodajské informace, které jim CIA nebo MI6 neposkytly.

Tato jednotka, známá jako páté správa, by byla naplněna důstojníky narozenými po získání nezávislosti Ukrajiny.

„Neměli žádné spojení s Ruskem,“ řekl generál Kondraťuk. „Oni ani nevěděli, co je to Sovětský svaz.“

To léto let Malaysia Airlines 17, letící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru, vybuchl ve vzduchu a zřítil se na východní Ukrajině, přičemž zahynulo téměř 300 cestujících a členů posádky. Pátá správa během několika hodin po havárii vyprodukovala telefonní odposlechy a další zpravodajské informace, které rychle přenesly odpovědnost na Ruskem podporované separatisty.

CIA byla ohromena a učinila svůj první smysluplný závazek tím, že poskytla bezpečné komunikační vybavení a specializovaný výcvik členům Pátého ředitelství a dvou dalších elitních jednotek.

„Ukrajinci chtěli ryby a my jsme je z politických důvodů nemohli dodat,“ řekl bývalý americký představitel s odkazem na zpravodajské informace, které by jim mohly pomoci v boji proti Rusům. „Ale rádi jsme je naučili rybařit a dodali jim muškařské vybavení.“

Tajný Santa.

V létě 2015 ukrajinský prezident Petro Porošenko otřásl domácí službou a dosadil spojence, který nahradil pana Nalyvajčenka, důvěryhodného partnera CIA. Tato změna však vytvořila příležitost jinde.

V rámci reorganizace byl generál Kondraťuk jmenován šéfem vojenské zpravodajské služby země, známé jako HUR, kde před lety zahájil svou kariéru. Byl by to první příklad toho, jak by osobní vazby, spíše než politické posuny, prohloubily angažovanost CIA na Ukrajině.

Na rozdíl od domácí agentury měla HUR pravomoc shromažďovat zpravodajské informace mimo zemi, včetně Ruska. Ale Američané viděli jen malý smysl v kultivaci této agentury, protože neprodukovala žádné hodnotné zpravodajské informace o Rusech – a protože byla považována za baštu ruských sympatizantů.

Ve snaze vybudovat si důvěru si generál Kondraťuk domluvil schůzku se svým americkým protějškem v Obranné zpravodajské agentuře a předal mu stoh tajných ruských dokumentů. Vysocí představitelé DIA však byli podezřívaví a odrazovali od budování užších vztahů.

Generál potřeboval najít ochotnějšího partnera.

O několik měsíců dříve, když byl ještě v domácí agentuře, navštívil generál Kondratiuk ústředí CIA v Langley ve Virginii. Na těchto schůzkách se setkal s důstojníkem CIA s veselým chováním a hustým plnovousem, který byl vybrán, aby se stal příštím šéfem stanice v Kyjevě.

Po dlouhém dni jednání vzala CIA generála Kondraťuka na hokejový zápas Washington Capitals, kde seděl s nastupujícím šéfem stanice v luxusní lóži a hlasitě bučel na Alexe Ovečkina, hvězdného hráče týmu z Ruska.

Náčelník stanice ještě nedorazil, když generál Kondraťuk předal CIA tajné dokumenty o ruském námořnictvu. „Je toho víc, odkud to pochází,“ slíbil a dokumenty byly odeslány analytikům v Langley.
Analytici dospěli k závěru, že dokumenty jsou autentické, a poté, co šéf stanice dorazil do Kyjeva, se CIA stala hlavním partnerem generála Kondraťuka.

Generál Kondratiuk věděl, že potřebuje CIA, aby posílil svou vlastní agenturu. C.I.A. se domnívala, že generál by mohl pomoci i Langleymu. Měla potíže s náborem špionů v Rusku, protože její vyšetřovatelé byli pod přísným dohledem.

„Pro Rusa je to, že se nechá naverbovat Američanem, absolutní zradou a zradou,“ řekl generál Kondraťuk. „Ale pro Rusa, který je naverbován Ukrajincem, jsou to jen kamarádi, kteří si povídají u piva.“

Nový šéf stanice začal pravidelně navštěvovat generála Kondraťuka, jehož kancelář byla vyzdobena akváriem, kde žluté a modré ryby – národní barvy Ukrajiny – plavaly v kruzích kolem modelu potopené ruské ponorky. Oba muži se sblížili, což pohánělo vztah mezi oběma agenturami a Ukrajinci dali novému šéfovi stanice láskyplnou přezdívku: Santa Claus.

V lednu 2016 generál Kondratiuk odletěl do Washingtonu na setkání v Scattergoodu, sídle CIA v kampusu CIA ve Virginii, kde agentura často hostuje hodnostáře. Agentura souhlasila s tím, že pomůže HUR modernizovat a zlepšit její schopnost zachycovat ruskou vojenskou komunikaci. Výměnou za to generál Kondratiuk souhlasil s tím, že se s Američany podělí o všechny syrové zpravodajské informace.

Nyní bylo partnerství skutečné.

Operace Zlatá rybka.

Dnes je úzká silnice vedoucí k tajné základně orámována minovými poli, která byla v týdnech po ruské invazi oseta jako obranná linie. Ruské rakety, které základnu zasáhly, ji zdánlivě vyřadily z provozu, ale jen o několik týdnů později se Ukrajinci vrátili.

S penězi a vybavením poskytnutým CIA začaly posádky pod velením generála Dvoreckého s přestavbou, ale v podzemí. Aby se vyhnuli odhalení, pracovali pouze v noci a když nad hlavou nebyly ruské špionážní satelity. Dělníci také zaparkovali svá auta daleko od staveniště.

V bunkru generál Dvoreckij ukázal na komunikační zařízení a velké počítačové servery, z nichž některé byly financovány CIA. Řekl, že jeho týmy využívají základnu k nabourání se do zabezpečených komunikačních sítí ruské armády.

„To je věc, která se nabourává do satelitů a dekóduje tajné rozhovory,“ řekl generál Dvoreckij novináři Timesů na turné a dodal, že se nabourávají i do špionážních satelitů z Číny a Běloruska.

Jiný důstojník položil na stůl dvě nedávno vytvořené mapy jako důkaz toho, jak Ukrajina sleduje ruské aktivity po celém světě.

První ukázala nadzemní trasy ruských špionážních satelitů pohybujících se nad střední Ukrajinou. Druhá ukázala, jak ruské špionážní satelity přelétají nad strategickými vojenskými zařízeními – včetně zařízení na výrobu jaderných zbraní – na východě a ve středu Spojených států.

CIA začala posílat vybavení v roce 2016, po klíčovém setkání v Scattergoodu, řekl generál Dvoreckij, a poskytla šifrovaná rádia a zařízení pro zachycování tajné nepřátelské komunikace.

Kromě základny CIA také dohlížela na výcvikový program, který probíhal ve dvou evropských městech a jehož cílem bylo naučit ukrajinské zpravodajské důstojníky, jak přesvědčivě přebírat falešné osoby a krást tajemství v Rusku a dalších zemích, které jsou zběhlé ve vykořenění špionů. Program se jmenoval Operace Zlatá rybka, což je odvozeno od vtipu o rusky mluvící zlaté rybce, která výměnou za svou svobodu nabídne dvě estonská přání.

Pointa spočívala v tom, že jeden z Estonců udeřil rybu kamenem do hlavy s vysvětlením, že se nedá věřit ničemu, co mluví rusky.

Důstojníci operace Zlatá rybka byli brzy nasazeni na 12 nově vybudovaných předsunutých operačních základnách vybudovaných podél ruských hranic. Z každé základny, řekl generál Kondraťuk, ukrajinští důstojníci řídili sítě agentů, kteří shromažďovali zpravodajské informace uvnitř Ruska.

Důstojníci CIA instalovali na základnách vybavení, které pomáhalo shromažďovat zpravodajské informace, a také identifikovali některé z nejzkušenějších ukrajinských absolventů programu Operace Zlatá rybka a spolupracovali s nimi na přístupu k potenciálním ruským zdrojům. Tito absolventi pak na ukrajinském území cvičili spící agenty, kteří měli v případě okupace zahájit partyzánské operace.

O neukrajinské válce na Ukrajině v šesti minutách. Tohle vám v televizi nepustí.

Často může trvat roky, než si CIA vybuduje dostatečnou důvěru v zahraniční agenturu, aby mohla začít provádět společné operace. S Ukrajinci to trvalo necelých šest měsíců. Nové partnerství začalo produkovat tolik surových zpravodajských informací o Rusku, že musely být odeslány do Langley ke zpracování.

Ale C.I.A. měla červené čáry. Ukrajincům nebylo povoleno vést útočné smrtící operace.

„Rozlišovali jsme mezi operacemi sběru zpravodajských informací a věcmi, které se rozjedou,“ řekl bývalý vysoký americký představitel.

„Tohle je naše země“. Bylo to sdělení, které Ukrajince zarazilo.

Za prvé, generál Kondraťuk byl naštvaný, když Američané odmítli poskytnout satelitní snímky z Ruska. Brzy poté požádal CIA o pomoc při plánování tajné mise, jejímž cílem bylo vyslat do Ruska komanda HUR, aby nastražila výbušná zařízení do vlakových dep používaných ruskou armádou. Pokud by se ruská armáda snažila obsadit další ukrajinské území, Ukrajinci by mohli odpálit výbušniny, aby zpomalili ruský postup.

Když o tom šéf stanice informoval své nadřízené, „ztratili rozum“, jak to vyjádřil jeden bývalý úředník. Pan Brennan, ředitel CIA, zavolal generálu Kondratiukovi, aby se ujistil, že mise byla zrušena a že Ukrajina bude dodržovat červené čáry zakazující smrtící operace.

Generál Kondratiuk misi zrušil, ale také si vzal jinou lekci. „Do budoucna jsme pracovali na tom, abychom o těchto věcech nediskutovali s vašimi chlapci,“ řekl.

Koncem léta ukrajinští špioni zjistili, že ruské síly rozmisťují útočné vrtulníky na letišti na Ruskem okupovaném Krymském poloostrově, pravděpodobně za účelem provedení překvapivého útoku.

Generál Kondraťuk se rozhodl vyslat na Krym tým, který by na letiště nastražil výbušniny, které by mohly být odpáleny, pokud by Rusko zaútočilo.

Tentokrát nepožádal CIA o svolení. Obrátil se na jednotku 2245, komando, které prošlo specializovaným vojenským výcvikem elitní polovojenské skupiny CIA, známé jako Ground Department. Záměrem výcviku bylo naučit obranné techniky, ale důstojníci CIA chápali, že bez jejich znalostí mohou Ukrajinci používat stejné techniky při útočných smrtících operacích.

Budoucí šéf ukrajinské vojenské rozvědky generál Budanov byl v té době vycházející hvězdou jednotky 2245. Byl znám svými odvážnými operacemi za nepřátelskými liniemi a měl hluboké vazby na CIA. Agentura ho vycvičila a také učinila mimořádný krok, když ho poslala na rehabilitaci do Národního vojenského lékařského centra Waltera Reeda v Marylandu poté, co byl postřelen do pravé ruky během bojů na Donbasu.

Převlečen do ruských uniforem, tehdejší por. Plukovník Budanov vedl komanda přes úzký záliv v nafukovacích motorových člunech a v noci přistál na Krymu.

Čekalo na ně ale elitní ruské komando. Ukrajinci se bránili, zabili několik ruských bojovníků, včetně syna generála, než se stáhli na pobřeží, vrhli se do moře a několik hodin plavali na území kontrolované Ukrajinou.

Byla to katastrofa. Prezident Putin ve veřejném projevu obvinil Ukrajince z přípravy teroristického útoku a slíbil, že pomstí smrt ruských bojovníků.

„Není pochyb o tom, že tyto věci nenecháme projít,“ řekl.

Ve Washingtonu to v Obamově Bílém domě vřelo. Joseph R. Biden Jr., tehdejší viceprezident a zastánce pomoci Ukrajině, zavolal ukrajinskému prezidentovi, aby si rozzlobeně postěžoval.

„Způsobuje to obrovský problém,“ řekl Biden v hovoru, jehož nahrávka unikla na veřejnost a byla zveřejněna online. „Všechno, co ti říkám jako přítel, je, že moje argumenty jsou teď mnohem těžší.“

Někteří z Obamových poradců chtěli program CIA ukončit, ale Brennan je přesvědčil, že by to bylo sebezničující, vzhledem k tomu, že tento vztah začal produkovat zpravodajské informace o Rusech v době, kdy CIA vyšetřovala ruské vměšování do voleb.

Pan Brennan zatelefonoval generálu Kondratiukovi, aby znovu zdůraznil červené čáry.

Generál byl naštvaný. „Tohle je naše země,“ odpověděl podle svého kolegy. „Je to naše válka a my musíme bojovat.“

Zpětný ráz z Washingtonu stál generála Kondratiuka místo. Ukrajina ale neustoupila.

Den poté, co byl generál Kondraťuk odstraněn, došlo v Ruskem okupovaném městě Doněck na východě Ukrajiny k záhadné explozi, která roztrhla výtah vezoucí vysokého velitele ruských separatistů Arsena Pavlova, známého pod svým bojovým jménem Motorola.

C.I.A. brzy zjistila, že atentátníci byli členy Pátého ředitelství, špionážní skupiny, která prošla výcvikem CIA. Ukrajinská domácí zpravodajská služba dokonce rozdala zúčastněným pamětní nášivky, na každé z nich bylo vyšité slovo „Výtah“, což je britský výraz pro výtah.

Opět, někteří z Obamových poradců zuřili, ale byli chromé kachny – prezidentské volby, v nichž se proti sobě postavil Donald J. Trump a Hillary Rodham Clintonová, byly tři týdny daleko – a atentáty pokračovaly.

Tým ukrajinských agentů umístil bezpilotní raketomet odpalovaný z ramene v budově na okupovaných územích. Bylo to přímo naproti kanceláři velitele povstalců jménem Michail Tolstykh, známější jako Givi. Pomocí dálkové spouště vystřelili z odpalovacího zařízení, jakmile Givi vstoupil do své kanceláře, a podle amerických a ukrajinských představitelů ho zabili.

Stínová válka byla nyní v plném proudu. Rusové použili bombu v autě k atentátu na velitele jednotky 2245, elitního ukrajinského komanda. Velitel, plukovník Maksim Shapoval, byl na cestě na schůzku s důstojníky CIA v Kyjevě, když jeho auto explodovalo.

Americká velvyslankyně na Ukrajině Marie Yovanovitch stála ve smutku vedle šéfa stanice CIA. Později důstojníci CIA a jejich ukrajinští protějšci připili plukovníkovi Shapovalovi panáky whisky.

„Pro nás všechny,“ řekl generál Kondratiuk, „to byla rána.“

Kolem Trumpa chodili po špičkách.

Zvolení Trumpa v listopadu 2016 vyvolalo mezi Ukrajinci a jejich partnery z CIA napětí.

Trump Putina pochválil a odmítl roli Ruska ve vměšování do voleb. Byl podezřívavý vůči Ukrajině a později se pokusil tlačit na jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, aby vyšetřoval jeho demokratického rivala Bidena, což vedlo k prvnímu impeachmentu pana Trumpa.

Ale ať už Trump říkal a dělal cokoli, jeho administrativa se často vydala opačným směrem. Je to proto, že pan Trump dosadil ruské jestřáby do klíčových pozic, včetně Mikea Pompea jako ředitele CIA a Johna Boltona jako poradce pro národní bezpečnost. Navštívili Kyjev, aby zdůraznili svou plnou podporu tajnému partnerství, které se rozšířilo o specializovanější výcvikové programy a budování dalších tajných základen.

Mír na Ukrajině? Zavolejte zpět Trumpa, a máte ho zítra. Viktor Orbán o válečné realitě.

Základna v lese se rozrostla o nové velitelské centrum a kasárna a nabobtnala z 80 na 800 ukrajinských zpravodajských důstojníků. Zabránit Rusku ve vměšování do budoucích amerických voleb bylo v tomto období hlavní prioritou CIA a ukrajinští a američtí zpravodajští důstojníci spojili své síly, aby prozkoumali počítačové systémy ruských zpravodajských služeb, aby identifikovali operativce, kteří se snaží manipulovat voliče.

V jedné společné operaci tým HUR oklamal důstojníka ruské vojenské zpravodajské služby, aby poskytl informace, které umožnily CIA spojit ruskou vládu s takzvanou hackerskou skupinou Fancy Bear, která byla spojena se snahami o vměšování do voleb v řadě zemí.

Generál Budanov, kterého pan Zelenskyj pověřil vedením HUR v roce 2020, o partnerství řekl: „To jen posílilo. Systematicky se rozrůstala. Spolupráce se rozšířila do dalších oblastí a stala se rozsáhlejší.“

Tento vztah byl tak úspěšný, že ho CIA chtěla zopakovat s dalšími evropskými zpravodajskými službami, které se zaměřovaly na boj proti Rusku.

Šéf Russia House, oddělení CIA, které dohlíží na operace proti Rusku, zorganizoval tajnou schůzku v Haagu. Tam se zástupci CIA, britské MI6, HUR, holandské služby (kritického spojence zpravodajských služeb) a dalších agentur dohodli, že začnou shromažďovat více svých zpravodajských informací o Rusku.

Výsledkem byla tajná koalice proti Rusku – a Ukrajinci byli jejími životně důležitými členy.

Pochod do války.

V březnu 2021 začala ruská armáda shromažďovat jednotky podél hranic s Ukrajinou. Jak měsíce ubíhaly a zemi obkličovaly další jednotky, vyvstala otázka, zda Putin předstírá, nebo se připravuje na válku.

V listopadu téhož roku a v následujících týdnech vyslaly CIA a MI6 svým ukrajinským partnerům jednotnou zprávu: Rusko se připravuje na totální invazi, aby svrhlo vládu a dosadilo do Kyjeva loutku, která bude poslouchat Kreml.

Americké a britské zpravodajské služby měly odposlechy, ke kterým ukrajinské zpravodajské služby neměly přístup, uvedli američtí představitelé. Nové zpravodajské informace uváděly jména ukrajinských představitelů, které Rusové plánovali zabít nebo zajmout, a také Ukrajinců, které Kreml doufal dosadit k moci.

Zdálo se, že prezidenta Zelenského a některé jeho vrcholné poradce to nepřesvědčilo, a to ani poté, co pan Burns, ředitel CIA, spěchal v lednu 2022 do Kyjeva, aby je informoval.

Jak se blížila ruská invaze, důstojníci CIA a MI6 naposledy navštívili Kyjev se svými ukrajinskými kolegy. Jeden z důstojníků MI6 se před Ukrajinci rozplakal z obavy, že je Rusové zabijí.

Na Burnsovo naléhání byla malá skupina důstojníků CIA vyňata z širší americké evakuace a byla přemístěna do hotelového komplexu na západní Ukrajině. Nechtěli opustit své partnery.

ŽádNÝ konec Hry.

Poté, co pan Putin zahájil invazi 24. února 2022, byli důstojníci CIA v hotelu jedinou přítomností americké vlády na místě. Každý den se v hotelu setkávali se svými ukrajinskými kontakty, aby si předali informace. Stará pouta byla sundána a Bidenův Bílý dům pověřil špionážní agentury, aby poskytovaly zpravodajskou podporu pro smrtící operace proti ruským silám na ukrajinské půdě.

Brífinky CIA často obsahovaly šokující konkrétní detaily.

3. března 2022 – osmý den války – poskytl tým CIA přesný přehled ruských plánů na nadcházející dva týdny. Rusové ještě téhož dne otevřeli humanitární koridor z obléhaného města Mariupol a poté zahájili palbu na Ukrajince, kteří jej použili.

Rusové podle CIA plánovali obklíčit strategické přístavní město Oděsa, ale bouře útok zpozdila a Rusové město nikdy nedobyli. Pak, 10. března, Rusové zamýšleli bombardovat šest ukrajinských měst a již zadali souřadnice do střel s plochou dráhou letu pro tyto údery.

Rusové se také pokoušeli zavraždit nejvyšší ukrajinské představitele, včetně pana Zelenského. Nejméně v jednom případě CIA sdílela zpravodajské informace s ukrajinskou domácí agenturou, které pomohly narušit spiknutí proti prezidentovi, podle vysoce postaveného ukrajinského představitele.

Když se ruský útok na Kyjev zastavil, šéf stanice CIA se zaradoval a řekl svým ukrajinským protějškům, že „udeřili Rusy do obličeje“, podle ukrajinského důstojníka, který byl v místnosti.

Během několika týdnů se CIA vrátila do Kyjeva a agentura vyslala desítky nových důstojníků na pomoc Ukrajincům. Vysoce postavený americký představitel řekl o značné přítomnosti CIA: „Mačkají spouště? Cha Pomáhají s cílením? Rozhodně.“

Někteří důstojníci CIA byli nasazeni na ukrajinských základnách. Přezkoumali seznamy potenciálních ruských cílů, na které se Ukrajinci chystali zaútočit, a porovnali informace, které Ukrajinci měli, s americkými zpravodajskými službami, aby se ujistili, že jsou přesné.

Chcete mít u moci psychopaty, kteří nás zatáhnou do předem připravené války?

Před invazí CIA a MI6 školily své ukrajinské protějšky v oblasti náboru zdrojů a budování tajných a partyzánských sítí. V jižní Chersonské oblasti, kterou Rusko v prvních týdnech války okupovalo, se tyto partyzánské sítě podle generála Kondraťuka rozběhly, vraždily místní kolaboranty a pomáhaly ukrajinským silám zaútočit na ruské pozice.

V červenci 2022 ukrajinští špioni viděli ruské konvoje připravující se na přechod strategického mostu přes řeku Dněpr a informovali MI6. Britští a američtí zpravodajští důstojníci pak rychle ověřili ukrajinskou rozvědku pomocí satelitních snímků v reálném čase. MI6 to potvrdila a ukrajinská armáda zahájila palbu raketami a konvoje zničila.

V podzemním bunkru generál Dvoreckij řekl, že německý protiletadlový systém nyní brání ruským útokům. Systém filtrace vzduchu chrání před chemickými zbraněmi a pro případ výpadku elektrické sítě je k dispozici vyhrazený energetický systém.

Otázka, kterou nyní někteří ukrajinští zpravodajští důstojníci kladou svým americkým protějškům – zatímco republikáni ve Sněmovně reprezentantů zvažují, zda přerušit pomoc ve výši miliard dolarů – zní, zda je CIA opustí. „Stalo se to v Afghánistánu předtím a teď se to stane na Ukrajině,“ řekl vysoký ukrajinský důstojník.

S odkazem na návštěvu pana Burnse v Kyjevě minulý týden představitel CIA řekl: „Po mnoho let jsme demonstrovali jasný závazek vůči Ukrajině a tato návštěva byla dalším silným signálem, že závazek USA bude pokračovat.“

CIA a HUR vybudovaly dvě další tajné základny, aby zachycovaly ruskou komunikaci, a v kombinaci s 12 předsunutými operačními základnami, o kterých generál Kondratiuk říká, že jsou stále funkční, HUR nyní shromažďuje a produkuje více zpravodajských informací než kdykoli během války – z nichž většinu sdílí se CIA.

„Takovou informaci nikde neseženete – leda tady a teď,“ řekl generál Dvoreckij.

Adam Entous je investigativní korespondent žijící ve Washingtonu a dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny. Před nástupem do washingtonské redakce The Times se zabýval zpravodajstvím, národní bezpečností a zahraniční politikou pro časopisy The New Yorker, The Washington Post a The Wall Street Journal.

Michael Schwirtz je investigativní reportér z oddělení International. V deníku The Times pracuje od roku 2006, dříve pokrýval země bývalého Sovětského svazu z Moskvy a byl hlavním reportérem týmu, který v roce 2020 získal Pulitzerovu cenu za články o ruských zpravodajských operacích.

Pro překlad originálních textů Nespokojený používá i automatický překladač, to bohužel nemusí být přesné a někdy ani čitelné. Původní informace najdete v uvedených zdrojích.

USA si u nás mohou dělat, co chtějí? Omezení suverenity a fialový rektální alpinismus.