Vítejte v totalitě! Tresty ve školách za podporu Ruska pro učitele i žáky. Děti do pasťáku?

Jana Bobošíková

Učitelka základní školy prý předkládala nepřátelskou ideologii dětem, a musí být proto v souladu s přijatou doktrínou po zásluze potrestána, uvádí stranický tisk.

Během vyučování přednášela například o tom, jak ukrajinští nacisté likvidovali Rusy v Doněcku a Luhansku, a že Ukrajina neplnila své závazky, a proto je ruská agrese ospravedlnitelná. Dovolila si tvrdit, že viděla fotografie, podle kterých se v Kyjevě nic neděje. Navíc doporučovala žákům, že mají sledovat i nezávislá média. Naštěstí jí uvědomělá mládež natočila, a soudruh tatínek oznámil její nepřístojné chování na vyšších místech. Neprodleně na ni dopadla spravedlivě rozzlobená pěst strážců jediné pravdy. Republiku si od ruských trollů a dezinformátorů rozvracet nedáme!

O tom, jak v současné chvíli vypadá situace na našich školách, si není třeba dělat iluze. Po dvouleté zkušenosti s covidem všichni rodiče dobře vědí, že pro školy není žádný problém převzít agendu jediné pravdy a tu šířit dál mezi děti. Až na výjimky byl rozdíl jen v míře poslušnosti a v důslednosti vymáhání nesmyslných opatření.

Rusko – ukrajinský konflikt připravil pro uvědomělé pracovníky školství další nelehký úkol. S horlivostí sobě vlastní se s ním  rychle a úspěšně vypořádali. Ukrajinské vlajky už patří ke standardnímu vybavení, družiny a výtvarné kroužky přispěly další nezbytnou modrožlutou výzdobou.

Víte, že žákům ve školách hrozí za projevy podporující vojenskou akci Ruska proti Ukrajině důtky, vyloučení, nebo i trestní stíhání? Víte, že pokud by veřejně schvalovalo agresi Ruské federace proti Ukrajině dítě mladší patnácti let, pak by, podle webu poradce ministra školství měla škola uvědomit Orgán sociálně-právní ochrany dětí? A víte, že existuje přesný návod, zač lze učitele v souvislosti s Ukrajinou vyhodit a zač „jenom“ přeřadit z výuky občanské výchovy do tělocvičny? Ptá se Jana Bobošíková v pořadu Aby bylo jasno:

Poradce ministra školství a majitel společnosti Scio Ondřej Šteffl na svém webu umístil dva výživné články Co udělat s učitelem podporujícím Putina? a Schvalování útoku na Ukrajinu žákem z právního pohledu, ve kterých prostřednictvím právníka společnosti Scio Jana Kaczora.komentuje současný stav. V nich najdete praktický návod, jak zachovat ideovou jednotu strany v tváři tvář nepříteli, a vypořádat se s případnými odpadlíky:

Za projevy podporující vojenskou akci Ruska proti Ukrajině můžeme uložit i jedno z výchovných opatření, tedy napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele či důtku ředitele školy, v případě žáků, kteří již ukončili povinnou školní docházku, i podmíněné vyloučení či vyloučení ze vzdělávání.

Trestně odpovědní mohou být pouze žáci, kteří již dovršili 15 let. Na ani jeden z uvedených trestných činů se však nevztahuje oznamovací povinnost školy vůči orgánům činným v trestním řízení dle § 368 odst. 1 trestního zákoníku. Škola nicméně může, uzná-li to za vhodné, takové jednání oznámit. Jedná-li se o nezletilého, pak jej za určitých okolností oznámit musí v souladu se zákonem o sociálně-právní ochraně dětí.

Pokud škola usoudí, že skutečnosti naplňují výše uvedené znaky, pak má v souladu s § 8 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí povinnost uvědomit orgán sociálně-právní ochrany dětí. Ten především posoudí, je-li v daném případě sociálně-právní ochrana dítěte nutná, a pokud usoudí, že ano, bude svou činnost zaměřovat nikoli na „trestání“ dítěte, ale na jeho ochranu – a to před škodlivými vlivy okolí, tedy zejména před škodlivým vlivem jeho vlastní rodiny, která jej vychovává v rozporu s morálními hodnotami, jež zastává naše společnost.

Paní učitelka Martina Bednářová vyučující češtinu na 8. třídě v pražské Základní škole Na Dlouhém Lánu poskytla vyjádření pro Seznam Zprávy:

Vážená paní redaktorko,

Vaši žádost o rozhovor jsem se rozhodla odmítnout, nicméně poskytuji Vám následující vyjádření:

Celoživotně pracuji jako pedagog na základní škole. Vyučuji český jazyk.

Dne 8.4.2022 jsem však byla z donucení vedení školy a starosty MČ P6 nucena zaměstnání opustit. Stalo se tak bezprostředně po hodině slohové průpravy, jejímž tématem byla práce s informacemi. V hodině jsme se zabývali dnes tolik diskutovanou tematikou rusko – ukrajinské války a stručnými přehlednými dějinami obou států. Pracovala jsem pouze s ověřenými a historicky zdokumentovanými fakty.

Cílem této hodiny bylo, aby se žáci dokázali zorientovat v dostupných informacích, aby se naučili vnímat polarizaci společnosti, odlišný názor brali jako věc běžnou, která je nijak neohrožuje, dokázali s ním pracovat a neodsuzovali jej. Žákům rovněž vštěpuji, aby se při získávání jakýchkoliv informací vždy orientovali na více zdrojů a pomocí zdravého logického úsudku si vytvořili vlastní názory a postoje.

Jejich svobodné názory na cokoliv jsou v našem státu totiž zaručeny ústavou. Mohou se v nich rozcházet s druhými, ale od toho je tu právě demokratická diskuse.

Jakmile jim však někdo místo diskuse a argumentování začne vyhrožovat, zakazovat či zastrašovat, pokud si někdo začne přivlastňovat právo určovat, co se smí a nesmí říci, a stanovuje limity, pak už se nejedná o žádnou svobodu slova, to už není demokracie, nýbrž zastrašování a diktatura. Utvrzuje je pak pouze v tom, že argumenty nemá a pravda je jinde, než tvrdí.

Sama hovořím čtyřmi jazyky, jsem tedy schopna si opatřit informace nejen z tuzemských zdrojů, ale srovnám se i s tiskem německým, ruským a francouzským, čímž zároveň odpovídám na Vaši otázku, odkud čerpám informace nejen k politickému dění.

Své „postavení mimo službu“ iniciované jedním z rodičů, schválené vedením školy a podpořené starostou Prahy 6, jehož důvody mi dosud nikdo nevysvětlil a nejsou mi známy, vnímám jako alarmující popření všech demokratických principů a svobod v tomto státě a bezprecedentní omezení slova a názoru.

Pochopila jsem ale jednu věc. Vedení školy ani panu starostovi nejde o děti, ani o jejich vzdělání. Jak jinak si vysvětlit, že po dvou letech výuky omezené kovidovými opatřeními, kdy doháníme, co se dá, je připraví o kvalifikovaného, zapáleného a úspěšného češtináře?

Až doposud jsem byla přesvědčena, že doby „my víme, co si myslíš“ či „každý kdo souhlasí/nesouhlasí, bude…“ jsou nenávratně pryč. Jak je ovšem vidět, nejsou. A je mi z toho hodně, hodně úzko.

S pozdravem a souhlasem ke zveřejnění Mgr. Martina Bednářová