Očkováním k rakovině? Nová zjištění jsou šokující, léčba je horší než nemoc.

Vyjádření jiného názoru, než je oficiálně daný narativ, se v covidismu nepřipouští. Nejnověji se o tom přesvědčil na blogu iDnes autor Robert Kalina, který si dovolil napsat článek „Očkováním k rakovině? Nová zjištění jsou šokující„. Měl vysokou čtenost i karmu, tak byl covidbyrem neprodleně odstraněn. Vypadá to, že i s celým blogem autora. Text se dá ještě najít v archivu:

Na území Evropské unie se aktuálně očkuje jednak vektorovým typem vakcíny (od výrobců AstraZeneca a Johnsson), stále více se však užívají takzvané mRNA vakcíny (výrobce Pfizer a Moderna), založené na zcela nové technologii. Což pochopitelně budilo od počátku kontroverze a obavy. Nejčastěji skloňovanou přitom byla otázka, zda nemůže ze strany těchto látek dojít k nežádoucím změnám, tedy k poškození DNA. Což by samozřejmě byl (laicky řečeno) průšvih jako hrom.

Přestože jsou vakcíny proti onemocnění COVID-19 (lidově covid) prezentovány jako bezpečné, seznam jejich vedlejších účinků se postupně rozrůstá. U nových typů mRNA vakcín se pak nově objevuje podezření úplně nejhorší…

Uvedené obavy jsou ze strany států (u nás viz třeba stránky Ministerstva zdravotnictví, vyjádření pod bodem „Vakcína způsobí genetické vady“ – ZDE) vyvraceny s tím, že mRNA buňky a konkrétně vakcína Pfizer tuto schopnost nemají, má se jednat o bezpečnou látku která nijak DNA neovlivní ani nezpůsobuje genetické vady. Z čeho toto přesvědčení pramení, však již ministerstvo blíže nerozvádí.

A jak se ukazuje, bohužel to s tímto tvrzením nebude zas tak jednoduché.

Vakcíny bez rizika? Řada studií hovoří jinak.

Obavy z možných katastrofálních dopadů plošné vakcinace nevyzkoušenými mRNA vakcínami jsou velmi podrobně shrnuty již ve dřívější analýze příznačně nazvané jako Worse Than the Diesase? (lze volně přeložit jako Léčba horší než nemoc? – viz ZDE), vypracované vědci z renomované americké univerzity MIT ve spolupráci s onkologickým pracovištěm Immerson Health v Portlandu a následně v březnu 2021 publikované v odborném věstníku International Journal of Vaccine Theory, Practice, and Research.

Z tohoto velmi komplexně pojatého textu, jenž dále odkazuje na celou řadu dalších souvisejících vědeckých prací a studií z celého světa, si dovolím zdůraznit pouze některé dílčí zjištění či závěry:

  • z vědeckého hlediska se u mRNA vakcín jednoznačně jedná o experimentální vakcíny (neboť dle autorů studie lze tyto označit jako „vůbec první plošné použití geneticky modifikovaných polynukleotidů v lidské populaci“, přičemž současně mj. poukazují na to že uvedení vakcín „předcházela pouze předběžné studie jejich efektivity“, která se potom teprve až v průběhu jejich „ostrého“ nasazení doplňuje a upřesňuje o další zjištění – což aktuálně potvrzují nedávné další vědecké práce jimiž teprve byla zjištěna skutečná doba účinnosti vakcín, viz ZDE).Pozn.: pokud tedy naopak někdo tyto vakcíny srovnává s běžnými vakcínami např. proti tetanu nebo černému kašli (u nichž je jejich dávkování, respektive účinnost již dávno spolehlivě známa), pak takové tvrzení lze v lepším případě označit jako zcela nestoudné
  • na základě výsledku některých studií (srov. Lyons-Weiler, 2020) lze dovozovat, že nejen předchozí působení viru ale rovněž také vakcinace může vést ke vzniku protilátek, napadajících endogenní proteiny a vedoucí tak v důsledku k pozdějšímu rozvinutí některých závažných autoimunitních onemocnění. Mezi tyto můžeme počítat taková onemocnění jako je celiakie, TPO (Hashimotova tyreoiditida) či roztroušenou sklerózu, u nichž přitom obvykle trvá roky než se projeví ve své symptomatické forměPozn.: zatímco však nemoc chytit nemusíme, tak povinnému očkování se nevyhneme. A to je v tomto případě ten podstatný rozdíl
  • dle některých dalších studií (srov. Carter, 2020) je značně zpochybněna vhodnost jakéhokoliv očkování proti koronaviru u dětí, neboť na základě analýzy dat lze mít za to, že „předchozí prodělání infekce jinými koronaviry, které je u dětské populace mnohem běžnější, může vést ke vzniku imunity vůči SARS-CoV-2“. Tato hypotéza je současně do značné míry podporována také aktuálními empirickými daty, kdy děti covid prodělávají v drtivě většině případů zcela asymptomaticky (což mohu ostatně potvrdit sám, kdy řada dětí v nejbližším okolí covid prodělala, což se u nich ale projevilo pouze a jedině pozitivním PCR testem)
  • jeden z dílčích závěrů analýzy výslovně konstatuje, že „řada pozitivně testovaných lidí nemá žádné příznaky nemoci COVID-19. Počet těchto asymptomatických se podle různých studií liší, od 1,6% až po 56,5% (srov. Gao a kol., 2020). Tito jednotlivci pak zřejmě mají velmi silný imunitní systém, jenž…..velmi rychle zlikviduje virus, často dokonce zcela bez nutnosti produkce protilátek. Avšak vakcína tento interní imunitní systém obchází…takže potom i tito (tj. jedinci se silnou vlastní imunitou) mohou čelit chronickým autoimunitním onemocněním, popsaným výše, jako důsledku nadměrné tvorby protilátek vzniklých v odezvě na očkování, jež by přitom u těchto nebylo vůbec nutné
  • jedna z nedávných studií (srov. Suzuki a kol., 2021) se zabývala experimentálním prokázáním dopadů složky S1, obsažené v SARS-CoV-2 viru, jenž mimo poškození plic může dále způsobit rozvinutí koronárních nemocí (poškození srdce) nebo přispět ke vzniku cévní mozkové příhody. Podstatné ovšem přitom je, že podobný či stejný efekt může mít aplikace mRNA vakcín, a proto autoři studie (srov. Suziki and Gychka, 2021) výslovně varují před dlouhodobými následky používání tohoto typu vakcín
  • velmi zajímavá je další ze zmiňovaných vědeckých prací (srov. Lei a kol., 2021), která jasně prokazuje že spike protein sám o sobě (tedy aniž by byl navázán na zbytek virového genomu) může způsobit následky podobné jako virus COVID-19. Což pochopitelně u vakcín typu mRNA, které stojí právě na uměle vyvolané následné produkci spike proteinu, vyvolává značné obavy a znepokojení
  • jednou z diskutovaných oblastí je sféra neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimer, Parkinson či ALS (amyotrofická laterální skleróza). Některé studie (srov. J.Bart Classen, 2021) přitom naznačují možnou souvislost mezi spike proteinem v mRNA vakcínách a vznikem tohoto typu onemocnění
  • neznámé složky vakcíny s neprozkoumanými účinky. V dokumentaci, kterou poskytla spol. Pfizer pro účely schválení ze strany Evropské medicínské agentury (EMA), se hovoří o přítomnosti „fragmentů“ RNA ve vakcínách. Tyto fragmenty přitom ve své podstatě (neboť obsahují nekompletní genetickou informaci) povedou ke vzniku nekompletních spike proteinů, se zcela neznámými důsledky na organismus. Sám výrobce k tomu uvádí, že tyto RNA fragmenty „pravděpodobně…nezpůsobí vznik proteinů“, a to kvůli jejich údajně rychlému rozkladu v buňce. Tento předpoklad, či spíše jen zbožné přání, však není podložen žádnými relevantními daty nebo studiemi a je tak zřejmé, že přinejmenším vakcína Pfizer obsahuje částice se zcela neznámou účinností (a současně s potenciálem poškodit lidský organismus)
  • analýza se dále velmi podrobně (bohužel nad prostorové možnosti tohoto textu) zabývá také možností permanentního ovlivnění lidské DNA, kdy jednoznačně vyvrací mediálně opakovaný předpoklad údajné bezpečnosti mRNA vakcín v tomto směru. Omezme se v tomto ohledu na dílčí závěr, jenž výslovně uvádí, že „mRNA v nových SARS-CoV-2 vakcínách se může přenášet z generace na generaci…Dopady tohoto fenoménu jsou nejasné, ale potenciálně velmi dalekosáhlé“
  • závěr celé analýzy dává řadu doporučení, jak postupovat dále ve vědeckém zkoumání fenoménu mRNA vakcín, včetně jejich rizik a možných vedlejších účinků, přičemž z mého pohledu je velmi podstatný bod číslo čtyři, jenž doporučuje provedení komplexních studií výskytu neurodegenerativních a dalších závažných onemocnění u skupiny obyvatel, která nebyla očkována mRNA vakcínami a jejich porovnání s očkovanou skupinou, tak aby bylo skutečně jasné a jisté, kolik a jaké dlouhodobé následky vakcíny způsobují.Pozn.: nebývalý současný tlak na plošné očkování všech bez rozdílu ovšem do budoucna prakticky provedení takové studie (a tedy zjištění skutečných dlouhodobých dopadů používání mRNA vakcín) vylučuje, neboť postupně povede k eliminaci této tzv. kontrolní skupiny neočkovaných osob. Pokud k tomu dojde a žádní neočkovaní lidé nezbudou, bude pak prakticky nulová šance prokázat příčinnou souvislost mezi dlouhodobými následky a vakcínou, čímž se pochopitelně také sníží šance domáhat se jakýchkoliv finančních reparací po výrobcích vakcín.

Nová zjištění.

Dne 13.10.2021 byla v odborném časopise Viruses publikována studie „SARS-CoV-2 Spike Imapirs DNA Repair and Inhibits V(D)J Recombination In Vitro“, kterou vypracovali vědci působící na Oddělení molekulárních věd švédské Stockholmské univerzity (viz ZDE).

Tato na první pohled nenápadná práce skrývá alarmující zjištění a jak sami autoři píší v závěru, poukazuje na „potenciální vedlejší efekty vakcín na bázi full length spike proteinu“ – zjednodušeně jde o to, že spike protein z vakcín byl detekován v buněčném jádru (nukleus), kde se nachází DNA, a současně bylo konstatováno, že díky tomu vakcíny mohou „omezit schopnost obnovy či opravy DNA“ a tím celkově poškodit imunitu lidského organismu.

Což je ovšem v naprostém protikladu s původním tvrzením výrobců vakcín (následně převzatém příslušnými autoritami jednotlivých států, jak jsme si řekli na začátku tohoto textu) o tom, že vakcíny proti covidu naši DNA nijak neovlivní nebo nezmění.

Uvedená švédská studie už byla komentována některými dalšími vědci z oboru a takto naznačená možnost nežádoucí modifikace DNA byla shledána jako zcela reálná. Například doktor Raszek, genetik, biochemik a zakladatel Merogenomics Inc., nový objev okomentoval (viz ZDE) s tím, že takto popsaný stav může vést ke vzniku závažných autoimunitních onemocnění, včetně rakoviny.

To je opět velmi nepříjemné zjištění. Zejména proto, že není jisté jak častý výskyt těchto následků může být. Není to samozřejmě definitivní závěr, celou problematiku bude nutno dále prozkoumat formou dalšího výzkumu a studií, které mohou být časově i finančně náročné. Ale protože případná rizika z tohoto objevu vyplývající jsou naprosto extrémní, bylo by na místě očkování zejména mRNA vakcínami výrazně omezit, nebo spíš zcela pozastavit, neboť tyto vakcíny zkrátka nejsou zcela bezpečné!

To se ostatně v některých státech už děje, kdy konkrétně mRNA vakcína od spol. Moderna je kvůli řadě nežádoucích vedlejších účinků postupně vysazována ve Švédsku a Dánsku (viz ZDE). Což opět samo o sobě nebudí velkou důvěru v tento typ vakcín.

Jak se to mohlo stát?

Také vás napadá jak je tedy možné, že klidně používáme vakcíny, u nichž je přitom řada vážných podezření na ty nejhorší zdravotní následky? Tato třaskavá situace jde bezpochyby z velké části na vrub tomu, že schvalovací proces vakcín proti covidu prostě nebyl standardní (na což ostatně na začátku své stati poukazuje i shora citovaná analýza Worse than the Disease? – zatímco běžně trvá schvalování nových léčebných přípravků až 10 let a to právě z důvodu zjištění případných dlouhodobých následků těchto preparátů, tak anticovidové vakcíny byly nasazeny přibližně po roce testování. Ani takto maximálně omezené testování se přitom neobešlo bez chyb a nedostatků viz ZDE, to ale teď nechme stranou). Po takto uspěchaném vývoji to zkrátka jinak dopadnout nemohlo. A proto jsme dnes svědky situace, kdy je třeba absolutně neznámá délka účinnosti těchto vakcín: uvedenou vakcínou se u nás začalo očkovat zhruba před rokem s tím, že bude dvoudávková a její účinnost bude (viz třeba původně uznávaná délka covidpassu) 5 let. Po pouhém roce používání se však nezadržitelně „mění“ na očkovací látku s devítíměsíční účinností (viz ZDE) a zjevně neomezeným počtem dalších přeočkování – již toto leccos vypovídá o kvalitě vstupních informací od výrobce vakcíny, respektive o komplexnosti jeho testování výrobku.

Tento ledabylý přístup si však producenti vakcín zjevně mohou dovolit, protože

Kdo vlastně ručí za vakcíny?

Mnohokrát veřejně diskutovaná otázka s tím, že dle zákulisních informací se výrobci chtějí odpovědnosti za nedostatečně vyzkoušený a tedy potenciálně nebezpečný produkt zbavit. Avšak protože příslušné smlouvy uzavřené mezi dodavateli vakcín a Evropskou unií jsou přísně tajné (viz třeba zamítavá odpověď na žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. – viz ZDE), zdálo se dlouho nemožné zjistit jaký je skutečný stav věcí. Pak však náhle začátkem roku 2021 došlo k přijetí zákona č. 569/2020 Sb., kterým český stát de facto přejal finanční zodpovědnost za případné zdravotní následky po očkování vakcínami proti covidu (viz ZDE). Pokud tedy dojde v budoucnu k vyplacení nějakých kompenzací za vedlejší účinky vakcín, tak si je de facto zaplatíme sobě navzájem – půjde to totiž z rozpočtu a tedy z našich daní. Výrobce se tím své případné finanční odpovědnosti elegantně vyhnul. Proč asi?

Výše uvedené přesvědčivě naznačuje, že závažných vedlejších účinků si podle všeho jsou velmi dobře vědomi i sami výrobci vakcín. A jestli si říkáte, že to přece nemůže být tak zlé, protože velké a renomované farmaceutické firmy by vědomě nepřipustily masivní ohrožení lidského zdraví nebo dokonce života svých zákazníků …pak se mýlíte. Důvod je jednoduchý, aneb

Pro peníze cokoliv.

Malou indicií k tomuto postoji „prodat za každou cenu“ nám budiž situace ohledně léku Ivermectin. To je jeden z běžných léků, které byly zkoušeny na léčbu covidu (a to také u nás, kde byl nějaký čas používán v nemocnici u Svaté Anny v Brně, kde praktické zkušenosti s ním byly nadějné). Poté se však objevily některé zahraniční odborné studie, zejména přitom kolumbijská studie zpracovaná ve městě Cali, které účinnost tohoto přípravku pro léčbu onemocnění covid bagatelizovaly, takže Ivermectin byl poté postupně vysazen (a to nejen u nás). Jak ovšem později vyšlo najevo, tuto kolumbijskou studii sponzorovali významní světoví výrobci nebo potenciální výrobci vakcín proti covidu, tedy konkrétně společnosti Johnson, Sanofi/Pasteur a GlaxoSmithKline (viz ZDE). Kterým se pochopitelně konkurence ve formě levného a volně dostupného léku naprosto nehodila..

Každopádně farmaceutickým firmám se finanční podpora různých podobných „studií“ bohatě vyplatila, protože jednak dostaly prostor k prodeji dalších stamilionů dávek vakcín, ale například spol. Pfizer navíc získala čas, aby mohla recepturu tohoto dávno volně dostupného léku okopírovat (což znovu naopak poukazuje na jeho faktickou účinnost) a poupravit tak, aby si ji mohla nechat patentovat (viz ZDE). Přestože účinná složka tohoto léku, už nyní v zasvěcených kruzích někdy ironicky přezdívaného jako „Pfizermectin“, je vpodstatě identická jako u ivermectinu, tak nyní si tento preparát budeme kupovat za mnohonásobně vyšší cenu.

Že je přitom původní ivermectin naopak velmi efektivním léčivem, dokladuje nová kniha „Skandál ivermectin“ francouzského žurnalisty Jean-Loup Izamberta, kde je shrnuto dění kolem ivermectinu (viz ZDE), včetně toho, jakým způsobem farmaceutické koncerny tlačily na Indii, aby užití ivermecinu zabránila. Nejvyšší soud v Bombaji však našel odvahu se tomuto vzepřít a nasazení ivermectinu k léčbě dne 13.5.2021 schválil. Nejlepším důkazem faktické účinnosti ivermectinou jsou pak statistiky nakažených a zejména mrtvých v této lidnaté zemi, kde například v nejlidnatějším indickém státu Uttar Pradesh po nasazení ivermectinu poklesla úmrtnost o 98% (podobně vynikající výsledky ale vykazuje tento přípravek třeba v Mexiku, kde došlo k poklesu úmrtnosti o 75%).

Co je na celé této situaci nejhorší je ovšem fakt, že tímto zjevně záměrným diskreditováním svého levnějšího konkurenta oddálily farmaceutické společnosti možnost široké aplikace tohoto léku (v jeho původní podobě a ceně) řadě lidí, což bezpochyby řadu z nich po celém světě stálo život. A jsou to řádově tisíce, možná miliony zbytečně zmařených lidských osudů jen proto, že farmaceutické společnosti kvůli svým zájmům systematicky manipulovaly laickou i odbornou veřejnost.

Nevěříte? Bohužel, tyto postupy nejsou firmám v tomto oboru nijak cizí a podobná situace nejen že je zcela reálná, ale dokonce k ní v minulosti velmi podobným způsobem už došlo, což dokazuje

Podvod století.

Před deseti lety, v roce 2010 rezonovala světem epidemie viru A (H1N1) neboli tzv. prasečí chřipky. Do jisté, menší míry to byla obdobná situace jako dnes. Objevil se nový, neznámý zvířecí virus a začali přibývat nemocní. Farmaceutické firmy (podobně jako dnes) v rekordním čase vyvinuly vakcíny (a také speciální preparát, v tomto případě léčivo Tamiflu), které byly v mohutných objemech dodávány vládám vyspělého světa (které na něj měly), k čemuž přispělo současné vyhlášení celosvětové pandemické situace Světovou zdravotnickou organizací – jak to jen připomíná dnešní situaci, že?

No a jaká je pointa? Podle pozdějších závěrů Wolfganga Wodarga, tehdejšího šéfa zdravotní sekce rady Evropy a tedy osoby z titulu svojí funkce dozajista obeznámené velmi detailně se situací, se jednalo o „podvod století“. Jinými slovy, nebyl k vyhlášení pandemie faktický důvod, nebezpečí bylo účelově zveličováno a výrobci vakcín si neváhali na vyděšených obětech mastit kapsy. K čemuž jim (přinejmenším z neznalosti) asistovaly příslušné instituce a orgány řady států. Dle některých následně provedených nezávislých studií měl navíc Tamiflu podobnou účinnost jako běžný paralen a k tomu jako bonus řadu vedlejších nežádoucích účinků (viz ZDE). Smutnou ironií osudu přesto tento postup státních orgánů už tehdy obhajovali stejní lidé (viz příslušný článek ZDE), kteří naší vládě radí i dnes a nijak jim přitom nevadí, že z těchto obchodů jako externí poradci různých farmaceutických firem také finančně profitují.

Svět se zkrátka od té doby příliš nezměnil. Vždy totiž platilo

Vulpes non mores, sed pilum mutat. Liška nemění zvyky, jen srst. (SUETONIUS)

A tak jsme dnes jsme opět svědky v některých ohledech podobné situace – vláda a média do nás horem dolem tlačí očkování, které se prezentuje jako jediné, všespásné řešení, nakupují se další a další vakcíny (dokonce už i pro malé děti), hovoří se otevřeně o třetí a čtvrté dávce. Co se ale změní po čtvrté dávce? Nejspíš nic, a tak za chvíli začneme nejspíš očkovat i zvířata (protože i ty mohou covid přenášet). Věc došla tak daleko, že v tomto marném očkovacím kolotoči si už ani nevšímáme, že dokonce ani ty nejproočkovanější státy (jako Španělsko 89% proočkovanost, nebo Gibraltar s více než 100% proočkovaností!) nedosáhly žádné původně slibované „kolektivní imunity“ a naopak se potýkají s neustálým nárůstem nákazy, zavádějí další a další omezení a dostávají se postupně do podobné situace jako před očkováním (například viz ZDE). A společnost Pfizer se mezitím díky prodeji proticovidových přípravků stala největší farmaceutickou firmou světa s tržbami přes 100 miliard dolarů ročně (viz ZDE)

Závěr.

Plošné očkování NERIZIKOVÝCH skupin situaci neřeší – naopak vzhledem k nejistotě ohledně skutečné bezpečnosti používaných mRNA vakcín by do budoucna mohlo představovat mnohem vážnější zdravotní, sociální a ekonomické hrozby než COVID-19.

Je nejvyšší čas si přiznat že nejen covid, ale i očkování zkrátka představuje zdravotní riziko (a to zjevně ne malé), a proto je potřeba vždy se ptát, jestli je podávání vakcín (s neznámými dlouhodobými účinky) opravdu nutné? U rizikových skupin bezprostředně ohrožených na životě snad ano (i když mRNA vakcínám by bylo lepší se vyhnout a pořídit raději klasicky konstruovanou vakcínu s inaktivovaným virem, jako je nově schvalovaná Valneva, kterou si ČR bůhvíproč neobjednala), ale proč vlastně vůbec někdo chce očkovat všechny zdravé, mladé jedince kde riziko úmrtí je 0,2%? Proč proboha dokonce chcete očkovat i lidi, kteří nemoc již prodělali (dle statistik většinou zcela bez příznaků) a jejich organismus si protilátky v případě potřeby evidentně umí obstarat sám?

A ten, kdo vymyslel očkování malých dětí, jejichž imunita je zdaleka nejlepší, zato očkování experimentální látkou ji může hned na počátku jejich života totálně rozvrátit (jak jsme si názorně ukázali výše) – tak takový člověk nepatří do civilizovaného světa.

Prosím aby se nad tímto zamysleli všichni, pochopitelně tedy i ti kdo jsou již plně očkováni. Protože prvními dvěma dávkami to rozhodně neskončilo. Protože s každou další dávkou mRNA vakcíny (a je už teď zjevné, že vše směřuje k pravidelnému přeočkování každých pár měsíců a tvrzení o „tečce“ za covidem byla zase jen jedna z řady oficiálních….polopravd) se logicky riziko možných vedlejších účinků zvyšuje. Jak moc? To právě bohužel nikdo neví.

Každopádně, kdo má na věc stejný názor (nebo prostě z jakýchkoliv jiných důvodů nesouhlasí se současným přístupem našich autorit, které chtějí vše řešit jen plošným a nyní už i povinným očkováním) může jej vyjádřit nejlépe také účastí na Deklaraci lékařů k nátlaku na očkování (ZDE), protože i u nás se naštěstí ještě najde dost odborníků, lékařů, ale i dalších lidí, kteří dokáží myslet vlastní hlavou a nebojí se ozvat. Děkuji jim za jejich odvahu. Buďme i my ostatní také takoví a podpořme je – jen tak budeme mít aspoň malou šanci zastavit to co se řítí na nás, naše blízké i naše děti..