1.12.2023

Henry Kissinger: Vykonavatel vůle globalistických mezinárodních finančních baronů.

Politika, Úvahy Henry Kissinger, Německo, NWO, smrt, USA, video, WEF

Zemřel správce světového řádu. Říkává se, že každý lidský problém se vyřeší, při nejhorším biologicky. Tak se bohužel stalo i v případě Henryho Kissingera. Bohužel proto, že to trvalo nesnesitelně dlouho. Za těch sto let dokázal syn židovských vystěhovalců z Německa do USA napáchat tolik, že si člověk nutně musí klást otázku, jakou dohodu Heinz Alfred Kissinger s čertem uzavřel, že si ho druhý jmenovaný vzal k sobě s takovým zpožděním.

Celoživotní pravá ruka Rockefellerů, jež jsou považováni za první náměstky majitele světových peněz Rothschilda, byl za svůj život snad vším, čím je třeba být, když chce člověk spoluurčovat směr otáčení zeměkoule. Kromě šedého eminencování v nejvyšších patrech amerického státu, byl Henry Kissinger klíčovým aktérem tzv. dlouhodobé sovětské strategie. Patrně nic neilustruje komunistický Východ a kapitalistický Západ jako dvě strany téhož šekelu lépe, než curriculum vitae muže, kterého Klaus Schwab nazývá jako jednoho ze svých nejdůležitějších mentorů, a Vladimír Putin starým přítelem.

Zemřel správce světového řádu Henry Kissinger.

V dokonalé souhře Rothschildova kapitalismu a Marxova komunismu, coby pravé a levé ruky jednoho ďábla, působil Henry Kissinger jako dirigent. Nebyl sice přímým autorem prováděného díla, ale pod jeho taktovkou a v jeho interpretaci se tři čtvrtě století toto dílo hrálo.

Henry Kissinger svými činy za šedesát let politického života dostatečně prokázal, že nepracoval výlučně ani pro tržně hospodářský „svobodný“ Západ, ani pro komunistický Východ, nýbrž byl vykonavatelem globalistické mezinárodních finančních baronů, kterým šlo vždy jen o nalézání resp. vytváření šance pro Nový světový pořádek.

Kissinger si byl samozřejmě vědom, že má mnoho následovníků, kteří budou v jeho díle pokračovat. Těsně před svojí smrtí mohl sám sledovat, jak svět spěje přesně tam, kam ho on sám dlouhá desetiletí směřoval. Bojoval za nastolení Nového světového řádu až do své smrti.

100 let Henryho Kissingera.

Henry Kissinger, známá osobnost mezinárodní politiky, oslavil 27. května 2023 sté narozeniny. Je nositelem Nobelovy ceny za mír a bývalým ministrem zahraničí USA. Kdo je však „Heinz Alfred Kissinger“ ve skutečnosti? Měl rozhodující vliv na osud světové politiky?

Dne 27. května 2023 se Henry Kissinger dožil 100 let. Kdo je Henry Kissinger? Jaký je a byl jeho význam pro svět a světovou politiku?

Henry Kissinger, původním jménem Heinz Alfred Kissinger, se narodil 27. května 1923 ve Fürthu v Německu. Rodina byla jednou z mnoha židovských rodin, které uprchly před pronásledováním v Německu a v roce 1938 přišly do Ameriky. Podle oficiálních záznamů bylo jednou z význačných etap jeho života to, že byl v letech 1973-1977 ministrem zahraničí ve vládě prezidenta USA Richarda Nixona. V roce 1973 obdržel Nobelovu cenu míru za mírovou smlouvu ve vietnamské válce. V roce 1980 podpořil prezidentskou kandidaturu Ronalda Reagana a podle Wikipedie zůstal později údajně převážně bez politického vlivu.

Pokud se však na Henryho Kissingera podíváme blíže, zjistíme, že Kissinger měl po celý svůj život velký vliv na světovou politiku a má ho dodnes. Zde je několik důkazů:

Vliv Henryho Kissingera na americké prezidenty.

Henry Kissinger se pravidelně setkával s
Jimmy Carter, prezident USA v letech 1977-1981, Ronald Reagan, prezident USA v letech 1981-1989, George Bush, prezident v letech 1989-1993, který v roce 2008 obdržel v Berlíně Cenu Henryho Kissingera.
Bob Woodward ve své knize „State of Denial“ z roku 2006 uvedl, že se Kissinger pravidelně setkával s prezidentem Georgem W. Bushem a viceprezidentem Dickem Cheneym, aby jim udílel rady ohledně války v Iráku.
V roce 2010 se Kissinger setkal s Obamou v Bílém domě. Obama byl prezidentem USA v letech 2009 až 2017. Po Obamovi se stal prezidentem USA Donald Trump, a to v letech 2017 až 2021. Kissinger se s Trumpem setkal 17. listopadu 2016, během něhož jednali o globálních záležitostech. Další setkání Kissingera s prezidentem Trumpem se uskutečnilo v Bílém domě v květnu 2017. Nakonec se Kissinger setkal také s Joe Bidenem, současným prezidentem USA od roku 2021.

Globální vliv Henryho Kissingera na politiky a prezidenty

Kissinger se pravidelně setkával s různými ruskými prezidenty, mezi jinými s Michailem Gorbačovem v letech 1987, 1992 a 2012.
Kissinger se také několikrát setkal s Vladimirem Putinem. V roce 2022 Kissinger v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že se s ruským prezidentem setkával jednou ročně po dobu posledních 15 let.

Z následujících záznamů vyplývá, že se Kissinger setkával také s evropskými politiky:
– von der Leyenová a Kissinger na Mnichovské konferenci o bezpečnosti v roce 2014
– Angela Merkelová obdržela Kissingerovu cenu v roce 2020 a s Kissingerem se setkala i při jiných příležitostech
– Francouzský prezident Emmanuel Macron přijal Henryho Kissingera v Elysejském paláci v roce 2019
– Rakouský kancléř se s Henrym Kissingerem setkal v New Yorku v roce 2022
– V roce 2022 pronesl Henry Kissinger laudatio na Maria Draghiho, tehdejšího italského premiéra

Kissinger – aktér v pozadí globální stínové vlády?

Při bližším pohledu zjistíme, že Kissinger stojí v čele globální stínové vlády.

Jak jsme již informovali, byl ministrem zahraničí USA za prezidenta Nixona v letech 1973-1977. V letech 1977-1981 byl Kissinger ředitelem amerického think tanku „Council on Foreign Relations“, zkráceně CFR. Kissinger byl členem CFR již od roku 1956. V pořadu „Rada pro mezinárodní vztahy – tajná světová vláda?“ je CFR popsána následovně:

“Tento americký think tank slaví v těchto dnech 100. výročí svého založení, přesněji 29. července 2021, a je považován za jednu z nejvlivnějších soukromých organizací na světě. Think tanky jsou sdružení, která rozvíjejí politické myšlenky a strategie a zavádějí je do politiky. Ačkoli je moc Rady nesporná, pro běžného občana je pravděpodobně naprosto neznámá. Podívejme se na tuto organizaci blíže.
Za nenápadným názvem „Rada pro zahraniční vztahy“ se skrývá taková moc, že zpravodajský časopis DER SPIEGEL již v roce 1975 napsal, že jde o „nejvlivnější soukromou instituci v Americe a západním světě“. Wikipedie uvádí, že činnost této sítě byla rozhodující pro americkou zahraniční politiku a diplomacii ve 20. století.“

Richard Haass, předseda CFR od roku 2001, řekl o Henrym Kissingerovi následující:
„Chtěl bych dodat, že jeho kariéra a život jsou s touto institucí spojeny již dlouhou dobu, odhaduji, že téměř tři čtvrtě století. […] S historickou prací doktora Kissingera, s jeho akademickým dílem, jsem se poprvé setkal jako doktorand před půl stoletím a tehdy i potom na mě mělo obrovský vliv.“

Kissinger je zakladatelem WEF a získal Klause Schwaba na mezinárodním semináři v Harvardu v 60. letech. Od té doby je Kissinger mentorem Klause Schwaba. Kissinger má také blízké vztahy s rodinou Rockefellerů a byl přítelem Nelsona a Davida Rockefellerových. Když David Rockefeller v roce 2017 zemřel, Kissinger na něj vzpomínal následovně: Pod titulkem „Můj přítel David Rockefeller, muž, který sloužil světu“ napsal v roce 2017 v deníku Washington Post:
„Setkali jsme se před 60 lety v rámci studijní skupiny Rady pro zahraniční vztahy. Krátce poté podnítil vznik diskusní skupiny, která se později stala tím, co je dnes známo jako skupina Bilderberg.“
Kissinger je pravidelným účastníkem každoroční konference skupiny Bilderberg od roku 1957, jak je patrné z níže uvedeného seznamu.
Kissinger je také spolu s Davidem Rockefellerem jedním ze zakladatelů Trilaterální komise, která vedle skupiny Bilderberg byla založena za účelem vytvoření stínové vlády.

Henry Kissinger je navíc považován za jednoho ze zakladatelů Mnichovské konference o bezpečnosti. Jejím předchůdcem bylo Mezinárodní setkání o vojenských vědách, které se poprvé konalo v roce 1963. První setkání bylo omezeno na přibližně 60 účastníků, mezi nimi byli Helmut Schmidt a Henry Kissinger.

Kissinger – válečný zločinec.

V roce 2001 vyšla kniha s názvem „Proces proti Henrymu Kissingerovi“. Britsko-americký novinář Christopher Hitchens se v ní zabývá válečnými zločiny a nezákonnými tajnými operacemi, za které je Kissinger jako bývalý bezpečnostní poradce a později ministr zahraničí USA spoluodpovědný. Kissinger sloužil americkým prezidentům Nixonovi a Fordovi. Vzhledem k množství informací se zde můžeme soustředit pouze na dva příklady.

Válka v Argentině.

Argentina se v polovině 70. let 20. století nacházela v sociální krizi. V této situaci politického a hospodářského úpadku se 24. března 1976 vojenským převratem postavil do čela junty generál Jorge Videla. Téhož dne vyhlásil v Argentině válečné právo a vedl vojenskou diktaturu až do roku 1983. V té době zahynulo téměř 30 000 lidí. Nechvalně proslulé byly lety vrtulníků nad Atlantikem, při nichž byly oběti zaživa shazovány do moře.

Tisíce lidí byly nezákonně zatčeni a mučeni. Později byl generál Videla za tyto zločiny proti lidskosti odsouzen a v roce 2013 zemřel ve vězení. Pro mnoho Argentinců zůstává toto období nejtemnější hodinou v historii země.

Teprve „odtajněný“ dokument zveřejněný v roce 2014 dokazuje, že Henry Kissinger ministru zahraničí diktátora Videly, admirálu Césaru Guzzettimu během jeho zpravodajské cesty do Washingtonu v říjnu 1976, nejenže schválil „argentinskou špinavou válku“, ale také mu doporučil, aby si s likvidací „teroristů“ pospíšil.

Kissinger a Východní Timor.

Pod Kissingerovým vedením daly USA v roce 1975 zelenou indonéské invazi do Východního Timoru, která zahájila 24 let trvající brutální okupaci diktátorem Suhartem. Indonéská okupace Východního Timoru a Západní Papuy byla umožněna díky americkým zbraním a výcviku. Tento nezákonný tok zbraní byl v rozporu se záměrem Kongresu USA, přesto se Kissinger chlubil, že může pokračovat v dodávkách zbraní Suhartovi. Tyto zbraně byly nezbytné pro upevnění vojenské kontroly indonéského diktátora ve Východním Timoru i Západní Papui. Okupace stála životy statisíců timorských a papuánských civilistů.

Kissingerova zpráva.

Dne 10. prosince 1974 byl dokončen přísně tajný dokument s názvem „National Security Study Memorandum neboli NSSM 200“, známý také jako Kissingerova zpráva, protože Henry Kissinger byl v době jejího vzniku ministrem zahraničí. NSSM 200 výslovně uvádí podrobnou strategii, podle níž vláda Spojených států agresivně podporuje kontrolu populace v rozvojových zemích s cílem regulovat nebo získat lepší přístup k přírodním zdrojům těchto zemí.

V Kissingerově zprávě se také výslovně uvádí, že Spojené státy musí své aktivity v oblasti kontroly populace utajit a vyhnout se tak obvinění z imperialismu. Toho je podle něho možno dosáhnout tím, že OSN a různé nevládní organizace – zejména Pathfinder Fund, Mezinárodní federace pro plánované rodičovství a Populační rada – udělají svou práci.

Ve jménu této zprávy se po celém světě dělo do očí bijící bezpráví. Jen dva příklady v tomto vysílání – více informací najdete v odkazech.

– Populační fond OSN v roce 2020 zastavil potravinovou a další pomoc milionům hladovějících Jemenců, protože země odmítla legalizovat potraty.
– Společný program OSN pro AIDS (UNAIDS) pohrozil, že stáhne veškerou pomoc z karibského ostrova Svatá Lucie, pokud tento ostrov neschválí formulaci podporující potraty a homosexualitu v politickém prohlášení o HIV/AIDS.

jak to je s Kissingerovou ideologickou orientací?

Henry Kissinger je svobodný zednář a spolu s Davidem Rockefellerem a Zbigniewem Brzezinskim založil v roce 1968 originální zednářskou lóži s názvem „Tři oči“. Kissinger je také členem “ Bohemian Club“ a pravidelným návštěvníkem „Setkání “ Bohemian-Grove. “ Bohemian Club “ byl založen v roce 1872 a je to exkluzivní klub otevřený pouze elitním mužským vůdcům. Jeho symbolem je sova – která se používá také jako symbolika v zednářství a řádu iluminátů. V Bohemian Grove se každoročně konají patnáctidenní přísně uzavřené členské schůze, kterých se účastní asi 2 000 lidí.

Sova je zde postavena jako velká, 15 metrů vysoká socha. Tajné záběry vstupního obřadu ukazují, jak se před sochou sovy pálí lidská atrapa za přítomnosti účastníků v kuklách – praktiky připomínající pohanské a satanistické rituály.

Informace o životě Henryho Kissingera jsou veřejně dostupné po celém světě. A přesto zůstal dodnes „nositelem Nobelovy ceny míru“ a nikdy nebyl pohnán k odpovědnosti za své činy! Naopak je vidět, že po desetiletí řídil světovou politiku prostřednictvím Rady pro zahraniční vztahy, setkání skupiny Bilderberg, WEF a Mnichovské konference o bezpečnosti ve spojení s dalšími globálními stratégy. Tito globální stratégové sedí u pák moci již desítky let a nikdy nebyli zvoleni lidem. Nyní nastal čas, aby jejich tajné a nelidské machinace vyšly najevo a byly zastaveny.

NESPOKOJENÝ

Henry Kissinger: Vykonavatel vůle globalistických mezinárodních finančních baronů.

Zemřel správce světového řádu Henry Kissinger.

100 let Henryho Kissingera.

Vliv Henryho Kissingera na americké prezidenty.

Globální vliv Henryho Kissingera na politiky a prezidenty