Chyť a nepusť

Česká Republika v jistých ohledech za ta léta o revoluce posunula kupředu, o tom není pochyb. Spousta nechutných nešvarů ale přetrvává dodnes. A o čem jiném by mohla být řeč než o politice?

Ono mi to prostě nedá. Narazil jsem na zajímavý článek, po jehož dočtení jsem se (zase) vážně musel zamyslet nad stavem naší politické scény. Určitě nejsem jediný kdo si všiml toho že se na vrcholu střídají po několik let ti samí, ty samé tváře pořád dokola. Občas změní funkci, občas přesvědčení, občas názory… ale u koryta se drží s obdivuhodnou zdatností.

Je to špatné. Když si člověk zvykne na pohodlí, udělá vše aby si ho taky udržel. Časem se navíc otrkává, nabyde dojmu, že si může dovolit vše. A vulgární, arogantní a oprsklý politik nereprezentuje voliče zrovna nejlíp, že.

Zvláštní je, že tyhle manýry u nás všem prochází. Jsou snad Češi natolik líní či naivní, že jsou schopni neustále dokola baštit lži a prázdné sliby jedněch a těch samých lidí? Odkáži na zmíněný článek – v zahraničí zjevně problém vidí. Proč ho nevidí lidé tady u nás?

Promiňte, ale nerad bych, aby mě reprezentoval bývalý člen KSČ, už z principu. Což se, obávám se, dnes děje běžně. A ani o tom nikdo neví.

Další články k přečtení