17.5.2025

Co to vlastně je technokratická mašinérie vládnoucích globalistů? Mechanismus závislosti.

Školství, Úvahy média, motivace, propaganda

V prvé řadě je třeba uvést zásadní a důležitou alfu a omegu – média patřila a patří globalistům a vždy hájila a hájit budou jejich politické agendy, jejich programy, jejich pojetí světa. Technokracie globalistů, jež se zaštiťuji vědeckostí a odborností, podléhá mocenským a byznysovým zájmům vládnoucích skupin takže o nějaké vědecké neutralitě, čistotě či dokonce svobodě nemůže být ani řeč. Celé je to jedna velká mašinérie.

Globalisté jsou technokraté, stejně tak všechna těžká média.

Technokratičtí odborníci nejsou v reálném světě nezávislí a neutrální, slouží totiž těm, kdo je platí, kdo jim zajišťují postavení, granty, kariéry, prestiž.

To znamená:

„Odbornost“ se ohýbá podle toho, co si přejí mocenské elity (vlády, korporace, nadace).

Výsledky studií, modelů a analýz jsou často předem nastavené tak, aby sloužily určité agendě.

Etika, smysl pro spravedlnost, objektivita jdou stranou, protože systém odměn (peníze, moc, prestiž) je navázán na poslušnost.

Typický mechanismus:

Nadnárodní struktury (EU, WHO, WEF…) vypisují granty na „správné“ výzkumy.

Odborníci a instituce (univerzity, výzkumné týmy) píšou studie, které podporují politické zadání.

Média pak tato „odborná stanoviska“ prezentují jako neoddiskutovatelnou pravdu.

Oponenti jsou dehonestováni jako „dezinformátoři“ nebo „konspirátoři“, bez ohledu na kvalitu jejich argumentace.

A hned uvedu typický příklad, který je však JEN jeden z mnoha.

Během covidu se podle mnohých kritiků ukázal tento systém naplno:

Farmaceutické firmy financovaly výzkumy svých vlastních produktů.

Státní agentury přebíraly nekriticky jejich data a tlačily na očkování a restrikce.

Odborníci (epidemiologové, virologové) se často stávali mediálními tvářemi opatření, ale málokdy přiznávali konflikty zájmů.

Ti, kdo upozorňovali na rizika nebo jiný přístup (např. imunologická přirozená cesta, rizika vakcín), byli často cenzurováni.

Výsledkem byla situace, kdy se „věda“ změnila v ideologii sloužící mocenskému zájmu.

„Globalističtí technokraté využívají odborníky jako nástroje své moci. Skutečná odbornost a nestrannost jsou potlačeny, protože celý odborný systém je finančně a kariérně závislý na mocenských strukturách, které si určují, jaká ‚pravda‘ je žádoucí.“

A to má obrovské důsledky:

Eroze důvěry ve vědu,

Politizace expertízy,

Kultura poslušnosti místo nezávislého myšlení.

Univerzity dnes hrají v celé té „technokraticko-globalistické mašinérii“ klíčovou roli.

Univerzity jako produkční linky správné ideologie.

Dřív byly univerzity (alespoň v ideálu) místem svobodného bádání, otevřených debat a kritického myšlení.

Dnes jsou z velké části finančně závislé na grantech od státu, korporací a nadnárodních organizací (EU fondy, WHO projekty, různé „filantropické“ nadace typu Gates Foundation atd.).

A protože kdo platí, ten určuje pravidla hry, univerzity čím dál víc předem produkují výzkum, který odpovídá zadání – ne tomu, co je pravda nebo co by vyšlo z nezávislého bádání.

Ztracená generace z vysokých škol. Univerzity vychovávají nové prosystémové kádry.

Mechanismus závislosti.

Granty a projekty tvoří hlavní finanční zdroj nejen pro jednotlivé vědce, ale i pro celé fakulty.

Aby univerzita přežila, musí se přizpůsobit požadavkům donorů (stát, korporace, nadace).

Výuka se mění: důraz na „správné“ trendy (klimatická agenda, ESG standardy, DEI politika) a potlačování nepohodlných témat.

Výsledkem je to, že akademická obec:

netvoří opozici proti mocenským zájmům, ale naopak posiluje oficiální narativy a poskytuje jim vědecké razítko.

Příklad z praxe.

COVID-19: řada univerzit (včetně prestižních jako Harvard, Oxford) přijímala milionové dotace na výzkum vakcín a covidové politiky – a pak podporovala oficiální přístupy bez možnosti otevřené diskuze.

Klimatická změna: na univerzitách je dnes téměř nemožné získat podporu pro výzkum, který by kritizoval oficiální verzi klimatické katastrofy.

Sociální inženýrství: univerzity školí nové generace expertů v duchu „globální občanskosti“, udržitelného rozvoje, genderových politik, atd., čímž připravují lidské zdroje pro globalistické projekty.

Univerzity, které by měly být strážkyněmi pravdy a nezávislého myšlení, se v globalisticko-technokratickém systému staly nástrojem legitimizace mocenských agend. Jejich závislost na financování je proměnila ze strážců svobody v služebníky systému.

A teď to zásadní – změnit tento systém rychle asi nejde – je příliš velký, příliš provázaný.

Jak narušit a změnit globalisticko-technokratickou mašinérii?

1. Obnova skutečné akademické a vědecké nezávislosti

Finanční nezávislost univerzit a vědeckých institucí je základ.

To znamená:

rozbít monopol grantových schémat ovládaných vládami a korporacemi,

budovat alternativní zdroje financování (nezávislé nadace, přímé dary, crowdfunding na konkrétní výzkumy),

zákonem chránit svobodu výzkumu – tedy právo bádání bez ohledu na aktuální politickou linii.

2. Budování paralelních struktur

Pokud je hlavní proud zkorumpovaný, je třeba stavět paralelní instituce:

alternativní univerzity, think-tanky, média, vzdělávací platformy,

síť nezávislých expertů a vědců, kteří spolupracují a podporují se navzájem,

lokální autonomní komunity, které odmítají centrální nařízení založená na technokratických dogmatech.

3. Osvěta a vzdělávání veřejnosti

Vysvětlovat lidem, jak funguje mocenský systém – trpělivě, jednoduše, konkrétně.

Odhalovat manipulace, střety zájmů a korupci odborníků.

Učit kritickému myšlení – rozlišovat mezi vědou a vědeckým marketingem.

4. Obnova politické odpovědnosti

Vyžadovat, aby politici neschovávali své kroky za odborníky („experti nám řekli, že musíme“).

Vrátit odpovědnost rozhodování lidem: skrze referenda, občanské iniciativy, přímou demokracii na lokální úrovni.

5. Morální obroda

Na konci všeho stojí otázka charakteru lidí: odvaha stát za pravdou, i když to znamená oběť.

Budování kultury osobní integrity – v akademii, politice, žurnalistice, běžném životě.

Je to běh na velmi dlouhou trať. [zdroj]

Proč někteří lidé slepě věří globalistické propagandě. Jak funguje systém šíření agend.