doktor

Celostátní testování na Slovensku bylo fiasko, nepochybuje Dr. Igor Bukovský.

Vládě na Slovensku se podařilo pod hrozbou zákazu jít do zaměstnání, navštívit úřad nebo nakoupit v obchodě nahnat k „dobrovolnému“ celostátnímu testování asi 3,6 milióny občanů. Z výsledků vyšla udávaná pozitivita 1% (38.000), což je hluboko pod odhadem strůjce testování Matoviče (200.000 pozitivních). Přes známou nespolehlivost antigenních testů, přestože se vyhodnocení testů dělalo subjektivně testovači za odměnu 20 Euro za každý pozitivní test (sic!).

MUDr. Igor Bukovský, PhD. upozorňuje na závažná pochybení během testování, která znehodnocují výsledky testů. Neoprávněně jsou v karanténách diskriminováni lidé s chybně pozitivním výsledkem. Při prokázané třetinové nepřesnosti antigenních testů zároveň z první vlny testování vyšlo až milión lidí, kterým testy vyšly falešně negativně. Jaký má takové testování smysl? A kde se schovává pandemie koronaviru?

Svědci Covidovi asi našli nový smysl života, absurdita zase dostala nový rozměr…

Přetížené nemocnice? Jedeme v normálním režimu, potvrdil ředitel FN Motol Miloslav Ludvík.

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA

Přetížené nemocnice z důvodu „koronavirové krize“ se staly nejčastějším důvodem pro zavádění dalších a dalších opatření, které mají zpomalit nárůst nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Z úst lékařů se čím dál častěji ozývají výhrady [1] [2] [3] [4] [5], i plukovník Prymula přiznal, že polovina lidí s koronavirem v českých nemocnicích vůbec nemusí být [1].

JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ředitel FN Motol v Praze a někdejší ministr zdravotnictví, dlouhodobě upozorňuje na reálná čísla právě z jeho nemocnice. V rozhovoru pro Rádio Z ze dne 30.10.2020 navázal na své předchozí názory, doslova uvádí:

„Budu radši prezentovat fakta. V tuto chvíli máme 520 volných lůžek, z toho je 480 volných na kyslíku a 40 volných na JIP, a máme v tuto chvíli hospitalizováno 187 lidí, ze kterých je 6 na umělé plicní ventilaci a asi 140 lehkých nebo bezpříznakových případů. Máme rezervu hodně přes 500 lůžek.

K otázce rušení některých operativních zákroků, které je možné odložit, řekl v odpovědi zajímavou informaci: „Ty zákroky se neruší, protože by na ně nebyla kapacita, ale protože to bylo nařízení centrálně řídícího týmu“ s tím, že by byli schopní jako nemocnice vykonat až 130 zákroků denně, ale kvůli těmto omezením spadnou na cca 30 zákroků. Na některých odděleních vinou omezení zákroků mají lékaři málo práce. Už dříve Ludvík upozorňoval na to, že odložená zdravotní péče může být horší než celý covid-19 [1].

„Většinou umírají lidé, kteří jsou v terminálním stadiu života na LDN a byl jim také zjištěn covid, takže spadají do statistiky zemřel s covidem. Průměrný věk je cca 80 let.“

„My jedeme v normálním režimu. To znamená, že třeba střídání na těch covidových jednotkách, kde lékaři musejí být v tom celkovém obrnění, v tom skafandru, tak tam se střídají po třech hodinách a pak si jdou odpočinout. My v současné chvíli nemáme zvýšené množství přesčasů.“

„Určitý rozdíl oproti jaru tu je, teď máme alespoň pacienty.“

„Zdraví ekonomiky a zdraví národa je tak úzce propojené, že kvůli jednomu nemůžete ničit druhé, a naopak.“

(Pokračování textu…)

Médiím nikdy neodpustím neustálé rozdmýchávání hysterie, říká MUDr. Jan Bláha.

doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA.

doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA
(foto: Nikol Mudrová, Seznam Zprávy)

Statistika je jen hra s čísly. Vláda situaci nezvládá, ale média nesou stejnou vinu. Další realistický pohled na „pandemii“ koronaviru ukazuje doc. MUDr. Jan Bláha, Ph.D., MHA , přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. V rozhovoru pro Seznam Zprávy doplňuje zkušenosti ze své praxe, které se, jak už se bohužel stalo běžným zvykem, příliš neshodují s mainstreamem.

„Hlavní problém českého zdravotnictví je, že celá ta diskuse o tom, jestli sem mají přijet doktoři z Ameriky nebo se mají koupit ventilátory, je absolutní nesmysl. Kapacita lůžková, monitorová a ventilátorová je v Čechách dostatečná. Háček je v tom, že není personál, konkrétně zkušené sestry. Chybí jich dlouhodobě stovky a nyní další stovky, protože jsou samy nemocné nebo jsou s dětmi, co nechodí do školy, doma.“

„Je podstatné říci, že u nás nezemřel nikdo jinak úplně zdravý pouze na covid-19. Všichni měli nějaké významné základní onemocnění nebo patřili do nejrizikovější skupiny, tj. obézní diabetici s hypertenzí. Tato skupina dobře nedopadá a řekl bych, že všichni bychom si z toho měli včas vzít jasné varování, že dbát o životosprávu a svou tělesnou kondici není rozhodně ztráta času.“ (Pokračování textu…)

Pořád nevíme, kolik lidí zemřelo na koronavirus SARS-CoV-2 nebo Covid-19.

SARS-CoV-2Zdá se to neuvěřitelné, ale ani po sedmi měsících nevíme, kolik lidí zemřelo na koronavirus SARS-CoV-2. Správně bychom asi měli říkat na nemoc Covid-19, jenže to by musela být prokázaná přičinná souvislost mezi novým koronavirem a nemocí s označením Covid-19 [1] [2] [3] [4] [5]. Dokonce SARS-CoV-2 neumíme ani izolovat. [1] Překvapí ještě někoho, že ani takový základní předpoklad ke vzniku „pandemie“ není splněný?

V rámci infekce koronavirem SARS-CoV-2 se porušují veškerá pravidla, která do této chvíle platila pro určení onemocnění, pro vyhlášení epidemie na daném území, pro zkoumání nové nemoci založené na pitvách, a všechno završují přijímaná bezprecedentní restriktivní opatření omezují svobodu, lidskou důstojnost a ekonomiku státu. U žádného jiného respiračního viru netestujeme osoby bez příznaků, protože to nemá žádný smysl. Nepotřebujeme vědět, kolik lidí je aktuálně pozitivních na nějaký jiný virus a kolik jich s těmi jinými viry zemřelo. [1] Pro koronavirus SARS-CoV-2 to ale neplatí.

Hranice pro vyhlášení epidemie v České republice je cca 1.800 nemocných na 100.000 obyvatel [1]. K takovým číslům se koronavirus nikdy a nikde ani nepřiblížil ve chvíli, kdy u nás byla vyhlášená „pandemie“. Na nepochopitelně malé množství pitev pro avizovanou „novou nemoc“ Covid-19 si stěžují kapacity v oboru, které mimo jiné uvádějí „Na koronavirus nikdo nezemřel„. [1] Jednou z mála zemí, které mají počty mrtvých skutečné založené na pitvách [1] je sousední Slovensko, které i přes prakticky nejnižší čísla v Evropě zažívá nebývalou míru represí. [1] [2] (Pokračování textu…)

Celostátní testování koronaviru na Slovensku. A co bude potom?

Pro všechny, kdo si myslí, že plošné testování na koronavirus je sci-fi. I pro všechny, kdo sdílí přesvědčení plukovníka Prymuly, že jakákoliv restriktivní opatření mohou změnit daný stav věcí. Slováci opatření měli, a zůstali u nich po celé léto. Mají prakticky nejnižší čísla v Evropě, skoro i na světě. Přesto je na koronavirus otestují vojáci, s velkou pravděpodobností povinně. Nepřesnými antigenovými testy, proti kterým protestují odborníci. Dočkáme se brzy i u nás? A co bude potom?

(Pokračování textu…)

Polovina lidí s koronavirem v českých nemocnicích vůbec nemusí být.

MAPA, Počty volných a obsazených lůžek v nemocnicích

MAPA, Počty volných a obsazených lůžek v nemocnicích, (zdroj: Novinky.cz)

Kapacita nemocnic v České republice je prý na hraně kolapsu. Novinky v pravidelné dávce mediální masáže vytvořily Mapu s počtem volných a obsazených lůžek v nemocnicích, aby přiživily hysterii ohledně koronaviru a vydělaly nějakou tu kačku na čtenosti. Zveřejnily ale zároveň článek s ředitelem Thomayerovy nemocnice v Praze. V tom doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc. popisuje, že místa v nemocnici blokují bezpříznakoví pacienti, kteří nepotřebují zdravotní péči. Ředitel Beneš doslova říká:

„Máme tu mnoho starších pacientů z různých sociálních domovů, kteří jsou stále ještě pozitivní, ale jinak už jsou vyléčeni a nemají žádné příznaky“.

Tito pacienti tedy už nepotřebují žádnou zdravotní péči, potřebují ale péči ošetřovatelskou a sociální. To samé potvrdil pro Novinky už 1.10.2020 i ministr Prymula:

„Z 1028 hospitalizovaných pozitivních pacientů má 42 procent z nich lehký průběh a není u nich potřeba žádná specializovaná léčba. Nemáme dostatečný počet lůžek následné péče, ale máme přebytek lůžek akutní péče.”

(Pokračování textu…)

Přestaňte testovat lidi bez příznaků, vyzývá MUDr. Hana Zelená.

MUDr. Hana Zelená, Ph.D.

MUDr. Hana Zelená, Ph.D.

„S komunitním šířením viru bude mezi pozitivně testovanými přibývat osob s náhodně zachycenou zbytkovou RNA po dříve prodělané infekci. Počet „případů“ bude dlouho narůstat a „epidemie“ se bude uměle a naprosto zbytečně prodlužovat. Stejná situace bude u pacientů v nemocnicích. Počet hospitalizovaných i zemřelých s pozitivním PCR testem na SARS-CoV-2 dál poroste. To bude využito jako argument pro další testování a další represivní opatření.“

Viroložka MUDr. Hana Zelená, Ph.D. opět vyvrací používané postupy a interpretace výsledků, které jsou nám mainstreamem dlouhodobě předkládané jako fakta. Svůj článek s výstižným názvem „Jak se protestovat k pandemii“ zveřejnila na blogu Jana Hnízdila.

„PCR pozitivita znamená jen to, že je ve vyšetřeném vzorku přítomna část virové RNA. Nikoliv celý virus. Nic to neříká o tom, zda je dotyčný infekční. Člověk nakažený SARS-CoV-2 je infekční maximálně týden. PCR, jako pomocná metoda, vykazuje pozitivitu běžně týdny i měsíce. Jde o klinicky falešně pozitivní výsledky. Vyšetření PCR je bez klinického kontextu bezcenné.“ (Pokračování textu…)

PCR test neříká nic o tom, jestli jste nemocní, upozorňuje jeho vynálezce Kary Mullis.

Kary Mullis, vynálezce PCR testu

Kary Mullis, vynálezce PCR testu

Plukovník Prymula chce otestovat deset miliónů Čechů na vir SARS-CoV-2. Ale jak a čím? Jediný test, který se masově používá není určený pro diagnostiku, ale pro výzkum. PCR test byl schválený ve zrychleném řízením a uvedený do praxe, aniž by prošel standardním testovacím procesem. Pracuje na bázi detekce zmnožení úseku genetického materiálu. Jakákoli kontaminace (např. jiné viry, zbytky genomu starého viru) mohou mít za následek falešně pozitivní výsledky. Test neměří množství viru ve vzorku. Pokud má někdo pozitivní test, vůbec to neznamená, že je skutečně nakažený, nemocný nebo že onemocní. Nebyl splněný jeden z Kochových postulátů (stejné množství původce nemoci u nemocného jedince musí způsobit stejnou nemoc u zdravého jedince).

Vynálezce PCR testu a nositel Nobelovy ceny Kary Mullis sám varoval před interpretací výsledku testů, které dokáží při „správném použíti“ najít v každém člověku cokoliv. „Když můžete zvětšit molekulu až na úroveň, kdy ji můžete vidět, a to dělá PCR test, existuje velmi málo molekul, z nichž alespoň jednu nemáte v těle. Tvrdit, že je to významné, lze považovat za zneužití.“ „Problém je v tom, že výsledkům těch testů se dává specifický význam…“.

Protože pozitivní test PCR automaticky nevypovídá o existenci aktivní infekce nebo o nakažlivosti, nejsou opatření založená pouze na výsledcích tohoto testování ospravedlnitelná. (Pokračování textu…)

Mimoparlamentní vyšetřovací komise ohledně koronaviru ACU2020.

ACU2020 (Außerparlamentarischer Corona Untersuchungsausschuss) je Mimoparlamentní vyšetřovací komise ohledně koronaviru. Vytváří platformu pro vědce a odborníky z různých zemí, s cílem vyšetřit, proč došlo k restriktivním opatřením, a jestli byla oprávněná a nutná. Jedním ze zakladatelů je německý lékař Heiko Schöning, který na tiskové konferenci vysvětlil motivaci pro vznik komise. Protože chybí politická vůle v parlamentu, je občanská iniciativa jedinou možností klást otázky a chtít slyšet odpovědi. Karanténní a další opatření zasahují do svobod občanů a fakticky ohrožují jejich zdraví.

Když to nedělá parlament, musíme to jako občané udělat sami. (Pokračování textu…)

Otevřený dopis belgických lékařů a zdravotníků všem belgickým médiím a úřadům.

S pokračujícími restrikcemi proti koronaviru SARS-CoV-2 roste i počet peticí lékařů kritizující nemyslná opatření. Máme tady Otevřený dopis českých lékařů, iniciativu Great Barrington Declaration. a teď i Otevřený dopis belgických lékařů a zdravotníků. Ve všech se opakují ta samá fakta. Jedno z nejzávažnějších je, že zaváděná opatření jsou více devastující než samotná nákaza.

Belgický dopis není úplně krátké čtení, ale obsahuje důležité informace, které pomohou orientovat se v chaosu, proto má smysl přečíst ho celý. Apeluje na otevření diskuse všech nezávislých odborníků bez cenzury. Ve chvíli bezprecedentního pošlapávání základních lidských práv a svobod rozhoduje úzká skupina lidí, která nezdůvodňuje, nedává k dispozici fakta a nevede diskusi.

Otevřený dopis belgických lékařů a zdravotníků všem belgickým médiím a úřadům

My, belgičtí lékaři a zdravotníci, vyjadřujeme vážné znepokojení nad vývojem situace v posledních měsících v souvislosti s nákazou viru SARS-CoV-2. Obracíme se na politiky, aby byli informováni nezávisle a kriticky při rozhodování o přijímání opatření. Žádáme otevřenou debatu se zastoupením všech odborníků bez cenzury. Po počáteční panice kolem covid-19 ukazují nyní objektivní fakta úplně jiný obraz. Neexistuje žádné medicínské ospravedlnění pro mimořádná opatření. Současné řešení krize se stalo naprosto nepřiměřeným a způsobuje více škody než užitku. Vyzýváme k ukončení všech opatření a žádáme okamžité obnovení naší normální demokratické správy, právních struktur a našich občanských svobod.

Zásada „léčba nesmí být horší nemoci“ je nyní platná víc, než kdykoliv jindy. Upozorňujeme, že vedlejší škody způsobované populaci již nyní budou mít v krátkodobém i dlouhodobém horizontu větší dopad na všechny skupiny obyvatelstva, než je počet lidí chráněných před koronou. Podle našeho názoru jsou současná korona opatření a přísné sankce za jejich nedodržení v rozporu s hodnotami formulovanými Belgickou nejvyšší zdravotní radou, která vždy zajišťovala kvalitu zdravotnictví v naší zemi: „Věda – Odbornost – Kvalita – Nestrannost – Nezávislost – Transparentnost “.

Jsme přesvědčeni, že byla zavedena povinná opatření nedostatečně vědecky podložená, jednostranně nařízená, a v médiích není dost prostoru pro otevřenou debatu, ve které zaznívají různé pohledy a názory. Navíc, každá obec a provincie má nyní oprávnění přidat svá vlastní opatření, ať už opodstatněná nebo ne. Přísná represivní politika vůči koroně je v ostrém kontrastu s minimální politikou vlády v oblasti prevence nemocí, posílením našeho vlastního imunitního systému prostřednictvím zdravého životního stylu, optimální péče se zřetelem na individualitu a investice do pečovatelského personálu. (Pokračování textu…)