statistika

Místa nákazy koronavirem podle ÚZIS. Nejmenší riziko jsou hromadné akce a školy.

ÚZIS prý „unikla“ data o zdrojích nákazy koronavirem, píše náš nejčtenější bulvár Seznam.cz. Doplňuje to grafy, které v podstatě zobrazují stále to samé. Nikde v článku ale nenarazíte na to nejpodstatnější. Jak je možné, že data nejsou běžně dostupná, a nevede se o nich veřejná diskuse? Jak je možné, že je na každé tiskovce neprezentuje plukovník Prymula jako opodstatněnou argumentaci prováděných restrikcí?

Epidemiologové podle něj ví, co a proč dělají, tak jistě budou schopní obhájit rušení hromadných akcí, které jsou vždy první v řadě zaváděných opatření. Přitom se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podílejí na šíření nákazy závratným číslem 0,5%. Další na řadě bývají sportovní akce, kde je riziko nákazy 0,7%. Jistě by také dokázali vysvětlit zavírání vysokých škol (1,2%), středních škol (2,1%) a základních škol (3,5%). Kde jsou hospody? Kde jsou obchody a nakažené prodavačky? Hlavně zítra všichni radostně do rachoty, kde máte skoro 40%-ní šanci na nákazu, a potom rychle domů (21,8%). (Pokračování textu…)

Pořád nevíme, kolik lidí zemřelo na koronavirus SARS-CoV-2 nebo Covid-19.

SARS-CoV-2Zdá se to neuvěřitelné, ale ani po sedmi měsících nevíme, kolik lidí zemřelo na koronavirus SARS-CoV-2. Správně bychom asi měli říkat na nemoc Covid-19, jenže to by musela být prokázaná přičinná souvislost mezi novým koronavirem a nemocí s označením Covid-19 [1] [2] [3] [4] [5]. Dokonce SARS-CoV-2 neumíme ani izolovat. [1] Překvapí ještě někoho, že ani takový základní předpoklad ke vzniku „pandemie“ není splněný?

V rámci infekce koronavirem SARS-CoV-2 se porušují veškerá pravidla, která do této chvíle platila pro určení onemocnění, pro vyhlášení epidemie na daném území, pro zkoumání nové nemoci založené na pitvách, a všechno završují přijímaná bezprecedentní restriktivní opatření omezují svobodu, lidskou důstojnost a ekonomiku státu. U žádného jiného respiračního viru netestujeme osoby bez příznaků, protože to nemá žádný smysl. Nepotřebujeme vědět, kolik lidí je aktuálně pozitivních na nějaký jiný virus a kolik jich s těmi jinými viry zemřelo. [1] Pro koronavirus SARS-CoV-2 to ale neplatí.

Hranice pro vyhlášení epidemie v České republice je cca 1.800 nemocných na 100.000 obyvatel [1]. K takovým číslům se koronavirus nikdy a nikde ani nepřiblížil ve chvíli, kdy u nás byla vyhlášená „pandemie“. Na nepochopitelně malé množství pitev pro avizovanou „novou nemoc“ Covid-19 si stěžují kapacity v oboru, které mimo jiné uvádějí „Na koronavirus nikdo nezemřel„. [1] Jednou z mála zemí, které mají počty mrtvých skutečné založené na pitvách [1] je sousední Slovensko, které i přes prakticky nejnižší čísla v Evropě zažívá nebývalou míru represí. [1] [2] (Pokračování textu…)

Počet mrtvých je letos stejný jako loni. V roce 2018 jich bylo víc.

Český statistický úřad - Počet zemřelých 2016 - 2020

Český statistický úřad | Počet zemřelých 2016-2020

Možná jste vy i vaše okolí vyděšení, protože tady máme statisíce nakažených s koronavirem, přetížené nemocnice pod náporem pacientů kolabují, denně umírají desítky pacientů s nemocí covid-19, a vláda v čele s plukovníkem Prymulou musí pro záchranu nás všech přijímat další a další nezbytná opatření likvidující ekonomiku a devastující občanskou společnost tak, jak ji známe.

A nebo se podíváte na oficiální data Českéko statistického úřadu. Na nich je dobře vidět, že máme letos stejný počet mrtvých jako loni, a v roce 2018 jich bylo výrazně více. Že jste si nevšimli žádných omezení a mediální masáže? Asi ještě nebyly k dispozici PCR testy k detekci „nového koronaviru“, nebo jsme možná ještě byli schopní používat vlastní mozek.

koronavirus počet mrtvých

Jak vznikají statistiky mrtvých na covid, a proč je až 90% falešných.

MUDr. Mgr. Michal Palkovič, PhD., MHA, MPH

MUDr. Mgr. Michal Palkovič, PhD., MHA, MPH

Už jste někdy přemýšleli o tom, proč má Slovensko tak malý počet mrtvých na covid-19? Odpověď najdete v rozhovoru, kde ředitel Sekce soudního lékařství a patologické anatomie Ústavu pro dohled nad zdravotní péčí na Slovensku MUDr. Mgr. Michal Palkovič, PhD., MHA, MPH vysvětluje rozdíl mezi úmrtím „na covid“ a „s covidem„. Na Slovensku díky zvolené metodologii hlavního patologa nastavili parametry pro diagnostiku mrtvých na covid racionálně, a statistika se nestačí divit. Proč se k novému koronaviru nepřistupuje jednotným a nezavádějícím způsobem? Proč se neustále strašíme vysokými čísly nemocných a mrtvých, která nejsou reálně podložená?

Další svědectví o zkreslených statistikách úmrtnosti na covid-19 přináší videa, ve kterých Dr. Robert Hariri, MD, PHD a Dr. Andrew Kaufman, MD vysvětlují, co se kolem nás vlastně děje a proč není dobré slepě věřit prezentovaným křivkám a grafům. (Pokračování textu…)

Jak se testuje na koronavirus, a proč je až 90% výsledků falešně pozitivních.

MUDr. Igor Bukovský, PhD.

MUDr. Igor Bukovský, PhD.

Pro zjištění onemocnění Covid-19 se používají testy. Pozitivní test pro nás automaticky znamená nemocný člověk. To je naprosto absurdní přístup, který vědomě lže a manipuluje s fakty.

Testováním se zjišťuje přítomnost nového typu koronaviru SARS-CoV-2 v organismu. U testované osoby se odebírá genetický materiál. Ten se pomocí umělého rozmnožování v laboratoři zvětší v množství cyklů až na miliardové nárůsty. Pokud se potom ve vzorku najdou vytipované sekvence RNA, považuje se člověk za pozitivního. Ale na co přesně?

To, že máte v těle kousky koronaviru SARS-CoV-2, které jsou tak nepatrné, že se musí miliardkrát zvětšit, aby je bylo možné vůbec najít, neznamená, že je vir aktivní. Může zrovna tak dobře jít o pozůstatky prodělané nákazy, se kterou se tělo vypořádalo. Ale především, i kdyby jste měli v těle aktivní SARS-CoV-2, neonemocněli jste nemocí Covid-19. Do dnešních dnů není prokázaná příčinná souvislost mezi virem a nemocí. Jestli se vám tomu nechce věřit, poslouchejte pozorně: (Pokračování textu…)