politici

Rozmazlení státní zaměstnanci

Stát nemá peníze a musí šetřit. Když se ve stejné situaci ocitne firma, je jedním z prvních logických kroků snížení počtu zaměstnanců nebo snížení mezd. Obojí vede ke zvýšení produktivity práce a tím i konkurenceschopnosti. Podnikatel musí hledat úspory kde jen to jde, protože práce a tím i peněz je méně. To ale – zdá se – neplatí pro jeden extra odolný druh, státní zaměstnance. Přestože jsou placeni z našich daní, zaslepeni vlastní důležitostí, odmítají spoluúčast. Často kolem sebe slýchám, jak je ta nebo ona skupina potřebná a nezbytná, a jak si plat zaslouží. Podívejme se na to, kolik nás kdo vlastně stojí. Nějak nám ten státní sektor přerůstá přes hlavu…

Průměrná mzda v České republice je přibližně 23.500 Kč. Nevím jak vy, ale já znám ve svém okolí hodně lidí, kteří se takovému číslu ani zdaleka neblíží. Nemá ho kluk od přepravce, který nám přivezl balíky, servírka v hospodě, kde jsem byl na obědě, ani prodavačka v supermarketu, kam půjdu pro nákup. Tak kde se ta průměrná mzda sakra bere? (Pokračování textu…)

Nedobrovolná daň 48 miliard korun, plaťte!

Právě na takovou těžko uvěřitelnou sumu přijde v roce 2011 podpora obnovitelných zdrojů. Hlavní podíl má nárůst počtu solárních elektráren. Jestli se ptáte komu za to můžete poděkovat, tak odpověď je podobná jako u většiny velkých průserů v téhle zemi – chyba politiků. Zákonodárci odhlasovali pro „zelenou“ energii“ garantované ceny odkupu na 15-30 let dopředu (žijeme přece v tržním hospodářství) a navrch přidali bonbónek v limitu pro maximální pokles výkupních cen o 5% ročně. Při výpočtu se ale vycházelo z cen solárních panelů v roce 2006, ty dnešní jsou úplně někde jinde. Nemáte ještě svoji solární elektrárnu? Vaše blbost, lepší byznys v Čechách dneska těžko najdete. (Pokračování textu…)

Další lekce svobody od Evropské unie

Slovensko jde do války s Bruselem! Pohárem, u kterého přetekla poslední kapka, je odmítnutí půjčky 817 milionů eur zadluženému Řecku. Takovou drzost (rozuměj mít vlastní názor) si samozřejmě nemohla nechat Evropská unie líbit, a po vzoru svých předchozích víceméně úspěšných nátlakových akcí vytáhla proti kabinetu Ivety Radičové do ofenzivy. Že se slovenská vláda chová tak, jak slíbila svým voličům? Koho to zajímá? Sliby si nechte pro volby a teď koukejte platit. Že na to nemáte, tak si na půjčku půjčte! (Pokračování textu…)

Hrabání, hrabání…

Myslím že si žádný rozumně uvažující Čech nedělá iluze o stavu naší politické scény. Důkazem budiž ještě nedávno létající vejce a kameny na mítincích; Šlo sice o primitivní a neúčinné pokusy o „odpor“, ale zprávu to poslalo.

Nechme teď stranou arogantní a nepochopitelné chování českých politiků na veřejnosti, za které by si vážně většina zasloužila nakopat do řiti, často pochybně nabytý majetek, účast na spoustě pochybných “podniků” a konexe na ty „správné lidi“, kteří dávají nabídky, jež se neodmítají, zaměřme se čistě na kvalitu práce, kterou odvádějí. (Pokračování textu…)

Rychlé české ručičky

Krize, krize, krize. Krize. Někdo říká reálný problém, někdo říká zbytečně nafouknutá bublina. To řešit nebudu. Ekonom nejsem, bankéř taky ne. Ať už o problém jde nebo ne, nezaznamenal jsem, že by tahle „příšerná krize“ nějak významně ohrozila moje blaho. Chleba stojí pořád stejně, máslo si taky ještě můžu dovolit, hospody jsou plné. A tak se o všem dozvídáme prakticky jen ze zpráv a novin. (Pokračování textu…)

Eurábie = budoucnost, vy náckové!

Takže, nakonec to přišlo. Geert Wilders, odvážný to nizozemský junák, je se svými racionálními a střízlivými názory odmítán na všech frontách, všemi významnými evropskými politickými stranami, jeho film Fitna je zatracován, odmítán a dokonce i zakazován (Nějaká svoboda projevu, pánové, v Evropě roku 2010? Ne? Není třeba?) a stále víc a víc muslimů se vesele stěhuje do zemí EU, aby zde mohli pravidelně mlátit hlavou o zem, vyřvávat z minaretů a uctívat tak památku militantního pedofila. (Pokračování textu…)