demence

Václav Klaus legalizoval marihuanu

To už jste vážně tak zhulení?
Ve světě Facebooku a dalších sociálních sítí není nic neobvyklého, když se raketovou rychlostí šíří sebevětší kravina. Nedávno to byla Bonsajská koťátka, teď zase Klausova legalizace marihuany. Mám svým způsobem pochopení pro autory takových poplašných zpráv, ať už se snaží o zvýšení návštěvnosti stránek, linkbuilding, upoutání pozornosti na vlastní maličkost, nebo se prostě jenom nudí. Pro koho se mi ale pochopení nedostává jsou jedinci, kteří dokáží v diskusích na fake webech a Facebooku plamenně obhajovat nebo zatracovat očividně vymyšlenou hloupost. Nebylo by načase začít (zase?) používat rozum? (Pokračování textu…)

Hurá na (českou) cestu

Co pamatuju, s cestama to u nás nebylo nikdy slavné. Kamiony  křižují naši drahou republiku tam a zpět, po silnicích první, druhé, třetí, i čtvrté páté a šesté třídy a zanechávají po sobě, často zatraceně citelné, stopy. Díry, vyježděné koleje, štěrk na cestách; nejedno auto dnes a denně trpí na úkor zasraných soukromých dopravců a jejich zisku.

V okolních krajích se ale nedávno začalo blýskat na lepší časy. Kde se vzaly tu se vzaly peníze (tuším že především z fondů EU, prostředky z daní zjevně už nějaké ty roky proudí jinam), najala se firma a práce začaly. To by ale nebyla Česká Republika, kdyby se neobjevil problém, že ano? (Pokračování textu…)

Hrabání, hrabání…

Myslím že si žádný rozumně uvažující Čech nedělá iluze o stavu naší politické scény. Důkazem budiž ještě nedávno létající vejce a kameny na mítincích; Šlo sice o primitivní a neúčinné pokusy o „odpor“, ale zprávu to poslalo.

Nechme teď stranou arogantní a nepochopitelné chování českých politiků na veřejnosti, za které by si vážně většina zasloužila nakopat do řiti, často pochybně nabytý majetek, účast na spoustě pochybných “podniků” a konexe na ty „správné lidi“, kteří dávají nabídky, jež se neodmítají, zaměřme se čistě na kvalitu práce, kterou odvádějí. (Pokračování textu…)

Prachy ve větru

Poslední dobou se hodně mluvilo o prodeji ČSA a privatizaci státního podniku Letiště Praha. Samotný nápad je fajn, ono, stát by si měl držet především přírodní zdroje a bohatství. Letecká společnost není pro základní běh země až tolik potřebná.

Ale jako vždycky, průběh prodeje je stejně jako ostatně ve většině podobných případů fraškou. (Pokračování textu…)

Braňte svůj život přiměřeně

Abych se přiznal, nemám moc rád Spojené státy. Nepatřím k ortodoxním odpůrcům západu, to ne, chápu že je západní kultura jednou z nejrozvinutějších (prakticky po všech stránkách) a nejsvobodnějších, ale to lidské chování, ten způsob uvažování, ty hodnoty…

Češi a Moravané většinu západních trendů, výstřelků a novot zachytí (a patřičně se pro ně nadchnou), ano, děje se tak ale se značným zpožděním. „Amerikanizace“ tedy probíhá značně pomaleji, než by si někdo mohl přát. To má svoje kladné stránky (služby a výrobky jakžtakž na úrovni) i špatné (patnáctiletí „gangstaz“ z paneláků s kšiltovkou nakřivo a kalhotama proklatě nízko). Většinou mi ale připadá, že o to nejlepší, co bychom mohli ze západu převzít, nemá nikdo žádný zájem. (Pokračování textu…)

Škodovky pro děti

Vždycky jsem věděl, že se na českých cestách pohybuje dost bezohledných arogantních hovad. S tím asi počítá každý kdo sedá za volant. Čas od času ale narazím na tak těžký případ debility, že se sám sebe ptám, kde takové prasata řidičáky berou.

Když rychlost přežene zkušený řidič v BMW, Passatu, Audi, (…), dá se to pochopit. Každému občas dojde trpělivost. Nejspíš pospíchá, když dává pozor, nežene se do riskantních situací a má auto, které rychlost zvládne, proč ne.

Co mě ale vysloveně děsí jsou mladí ultra gangstaz ve Favoritech (v lepším případě ve Feliciích), jejichž jedinou starostí je předvést se před svými bitches, které vezou po noční hiphop akci domů. Jednoho takového jsem nedávno potkal.

(Pokračování textu…)

Rychlé české ručičky

Krize, krize, krize. Krize. Někdo říká reálný problém, někdo říká zbytečně nafouknutá bublina. To řešit nebudu. Ekonom nejsem, bankéř taky ne. Ať už o problém jde nebo ne, nezaznamenal jsem, že by tahle „příšerná krize“ nějak významně ohrozila moje blaho. Chleba stojí pořád stejně, máslo si taky ještě můžu dovolit, hospody jsou plné. A tak se o všem dozvídáme prakticky jen ze zpráv a novin. (Pokračování textu…)