Prymula a osm trpaslíků. Mimořádný projev mimořádného ministra zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula

Ministr zdravotnictví Roman Prymula

Ministr zdravotnictví Roman Prymula vystoupil 13.10.2020 v televizním projevu, kde zdůvodňoval další restriktivní omezení proti koronaviru. Omluvil se za to, že nebyl v létě dost důrazný, a na opatřeních proti druhé vlně covidu netrval. Jinými slovy jsme měli chodit v rouškách celé léto, scházet se v maximálním počtu šesti osob, s dalšími omezeními v sociální izolaci, bez hospod, kulturních a sportovních akcí? Zavřené hranice jako třešnička na dortu? Jinou alternativu plukovník nikdy nepředstavil. Mimochodem, jednou ze zemí, kde platila omezení po celou dobu, je třeba sousední Slovensko. Máte pocit, že je na tom dnes výrazně jinak?

Co je to vlastně zdraví? WHO definovala zdraví jako stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, tedy nejen jako nepřítomnost nemoci nebo fyzického poškození. Zdraví je široký koncept, který překračuje rámec pouhého fyzična a zahrnuje také emoční a sociální blahobyt jednotlivce.

Současné restrikce, přijímané v „boji proti SARS-CoV-2“, toto pojetí zdraví a lidských práv zásadně porušují.

Všechna opatření jsou podle Prymuly promyšlená, a epidemiologové ví co a proč dělají. Zřejmě proto máme snad každé dva dny změny. Zřejmě proto jsou uzavřené školy, i když to vede jen k malému poklesu reprodukčního čísla přenosu koronaviru ve společnosti v rozsahu 1,4-2,3%(!). Při úvaděném nedostatku lékařského personálu to navíc odčerpá další kapacity rodičů (včetně sester a doktorů), kteří budou muset zůstat s dětmi minimálně na prvním stupni doma. Opatření, které přímo vede ke zhoršení systému zdravotní péče.

Proto musí ministr zdravotnictví v polovině října avizovat navýšení počtu lůžek určených pro hospitalizované s covid-19. Vynechme teď skutečnost, že Česká republika paří k zemím s největším počtem nemocničních i akutních lůžek na světě (OECD), má 156 nemocnic poskytujících akutní péči (při dnes udávaném počtu 2.500 pacientů je to 16 na jednu nemocnici), a lékaři z praxe to třeba vidí jinak. Vyhlašovat jejich potřebu poté, co jsme měli víc jak půl roku na přípravu, je v přímém rozporu s avizovanými promyšlenými opatřeními. Prymula se nemůže schovávat za to, že on nebyl ministrem. Po odchodu z funkce náměsttka ministra zdravotnictví pro něj byla obratem vymyšlena funkce Vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví při Úřadu vlády ČR, do které byl Babišem instalován. Co bylo její náplní?

Prymula také nechce ustoupit od svého nápadu otestovat plošně celou populaci. Co na tom, že odborníci doporučují cílené testování těch, kteří se starají o veřejné zdraví (pečovatelské domy, nemocnice atd.), ne zdravých lidí. V lepším případě získáme jen výsledky s nějakým časovýcm razítkem, které už nemusí druhý den platit. Samostatnou a důležitou otázkou potom zůstává důvěryhosnot používaných testů. Kromě finanční náročnosti a zbytečného zatížení systému zdravotní péče, je tu relevantní otázka zvládnutí projektu v čele s Prymylou, který své manažerské schopnosti ukázal v systému Chytré karantény, za kterou byl zodpovědný.

V projevu nemohla chybět černá předpověď pro následující 3 týdny, kdy budou stoupat počty nemocných a mrtvých. Co v něm naopak chybělo, byl zamýšlený cílový stav. Kromě nepřesného čísla R a přetíženosti nemocnic, kterému opatření s uzavřením škol přímo nahrávají, budeme čekat na co? Počty pozitivně nakažených (nikoliv nemocných) jsou přímo závislé na počtu testů, jak to tady asi bude vypadat v případě plošného testování populace?

Přístup plukovníka a epidemiologa Prymuly nemá žádná jiná východiska než neustálé zpřísňování a případné uvolňování restrikcí. Pořád dokola, dokud se neobjeví z jeho pohledu zázračná vakcína. Jestli do té doby ještě něco zůstane z funkčí společnosti, je pod jeho rozlišovací schopnost.

P.S. Kdyby někoho zajímalo osm postav, které dělali při vystoupení mlčenlivou stafáž, jsou to ředitelé fakultních nemocnic.