Musíme zvážit míru rizika, a žít jediný život, který máme.

Thomas E. Woods, Jr.

Thomas E. Woods, Jr.

Proč jsme naživu? Abychom mohli sedět doma a zírat na zeď? Thomas E. Woods, Jr. ukazuje jasně a srozumitelně na datech, proč je víra v lockdowny a omezení včetně nošení roušek falešná, a proč žádná situace nebude pro vyznavače covidového kultu nikdy dost dobrá, aby tato omezení mohla skončit.

Častým argumentem vyznavačů kultu covid-19 je ten o včasném zavádění opatření. Kdyby byly včas roušky, kdyby se zavřely hranice, kdyby nebyli italští „lyžaři“, kdyby nebyli chorvatští „dovolenkáři“ apod. Skutečnost je ale taková, že nenajdete žádnou vědecky podloženou souvislost mezi opatřeními a vývojem epidemie. A v zemích, kde byly restrikce po celou dobu dodržované (např. Slovensko), jsou na tom podobně jako jinde.

„Lockdowny pouze oddalují nevyhnutelné. Zanechávají za sebou ruiny. Když jsou šílenci konfrontováni s těmito daty, snaží se tvrdit, že daná země nezavedla lockdown dostatečně brzy. Neuznávají argument, že lockdowny nefungují… vždy za to mohou „hlupáci“, co neposlouchali vědu, i když za lockdowny je přesně nula procent vědy.“

„Jak vidíte, mezi případy a úmrtím není spojení. Nepanikařte z tzv. případů. Nevím, jak je po měsících tohoto možné, že to lidé stále neví.“

„Virus bude virem. Můžeme s tou skutečností žít a zvládnout důsledky jako dospělí lidé, nebo můžeme zničit naši společnost kvůli viru, o kterém většina lidí ani neví, že ho měla. To jsou naše jediné možnosti.“

„Nemůžete mít konference, koncerty, sportovní akce, náboženské mše, večeři v restauraci. Nemůžete mít věci, pro které žijete. Můžete zůstat doma a zírat na zeď, pokud chcete. Budete stále naživu. Jaký má smysl, se nekonečně ochuzovat o to, co dělá život životem, abychom mohli žít v antisociální antiutopii.

Měli bychom chránit zranitelné a ostatní nechat žít. Ve skutečnosti je spousta vědců, kteří preferují tento přístup oproti přístupu lockdownů. Pokud budeme dále používat neúspěšná opatření lockdownu k potlačení nemoci může trvat roky, než epidemie skončí. Je velmi nepravděpodobné, že dostupná opatření k ochraně starých lidí lze udržet na tak dlouho. Pokud se použije cílená ochrana, epidemie by nejspíše skončila během 3-6 měsíců.“

Proč jsme naživu? Abychom mohli sedět doma a zírat na zeď? Kromě bezpočtu věcí, které způsobujeme našim dětem, jsou ne tak zřejmé věci… naše děti vyrůstají v přesvědčení, že je normální podezřívat druhé lidi a neprojevovat náklonnost. Miminka a nemluvňata prožívají svět, kde nevidí obličej dospělých nebo lidský úsměv. Dokonce staří lidé, které se snažíme ochránit, umírají v důsledku sociální izolace.“

„Všechny věci, kterých jsme se měli vzdát, což je náklonnost a přátelství, shromažďování, rodinné oslavy, společnost… všechny tyto věci nejsou „něco navíc“. Tyto věci jsou samotný život. Život souvisí s rizikem… některá jsou malá, některá vážná, některá omezená. Ale brzy nebo později bude naprosto zřejmé, že ukrývání se u sebe doma to nevyřeší, a roušky to nevyřeší. V jednu chvíli musíte zvážit svoji vlastní míru rizika a žít jeden jediný život, který jste dostali.“

Zdroje:
Vyznavači kultu COVID-19
Some COVID Resources – Tom Woods