About Nespokojený

Posts by Nespokojený:

S hokejovým svazem padlo ticho na zem? NASRAT!

Hokejová Plzeň zažívá vydařenou sezónu. Je usazená na prvním místě se slušným náskokem, na stadion se vrací diváci, kteří v předchozích letech přece jen chyběli. Diváci, které je třeba si hýčkat a pečovat o ně. Protože Škodovka soupeří nejenom s úspěšným fotbalem, ale obecně musí uspět v rozhodování lidí, jak budou trávit svůj volný čas. A utrácet své peníze. Snaží se nabídnout zábavu a kvalitní produkt zaštítěný ikonou a majitelem klubu Martinem Strakou. A ono to funguje. Proč tedy bude mít Plzeň a sní i Brno pro příští domácí ligový zápas uzavřenou část stadionu?

Důvodem je opakované a dříve už hokejovým svazem trestané vulgární skandování diváků. Žádné vhazování předmětů na ledovou plochu, žádná agrese nebo bitky mezi fanoušky, žádná pyrotechnika v hledišti, žádné napadení hokejistů, rozhodčích nebo dalších aktérů na střídačce, ale neškodný slovní výplach publika jako reakce na aktuální situace při hokejovém zápase. Vyhrotila se tak očekávaně situace, která vznikla po schválení novinky v Soutěžním a disciplinárním řádu Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) před letošní sezónou. Tu si kluby ať už z nepozornosti, neznalosti nebo aktivním souhlasem samy odhlasovaly, takže by se dnešním následkům vlastně ani neměly divit. Jenže. Snad ani samotným klubům nemůže být zřejmé, co ještě je a co už není „vulgární chování“. Nejsou totiž stanovená žádná pravidla hry pro jednotné posuzování, každý delegát svazu na jednotlivých zápasech vidí obdobné situace jinak, a na některých zápasech dokonce nejsou delegáti vůbec, jak dokládá vyjádření šéfa extraligy Josefa Řezníčka: „Na začátku sezony jsme byli schopni kontrolovat všechno, ale protože nebylo v našich silách v tom pokračovat, dohodli jsme se na valné hromadě, že přejdeme na systém hodnocení delegátů. Faktem je, že i z tohoto modelu jsme museli uhnout, neboť ne všichni delegáti byli ochotni nám vypisovat veškeré přestupky, bagatelizovali nám ta provinění, tudíž ani tenhle způsob kontroly se neukázal jako funkční. Ozývaly se nám ostatní kluby, že někde byly prohřešky ohlášeny, jinde ne.“ Jinými slovy jde o tresty založené na subjektivním hodnocení delegátů, kteří na některých zápasech ani nejsou. Na základě jejich zápisů z utkání potom Disciplinární komise hokejového svazu v čele s Karlem Holým uděluje finanční pokuty a zavírá stadiony.

Fanoušci HC Škoda Plzeň (foto: hcskodaplzen.cz)

Nejtrestanějšími kluby jsou HC Škoda Plzeň a HC Kometa Brno. Oba kluby mají silné fanouškovské základny s někdy až fanatickými fanoušky. Ti umí na stadionu vytvořit atmosféru, která dokáže udělat tlak na každého soupeře i rozhodčího, a motivuje domácí hráče k maximálnímu výkonu. I kvůli tomu diváci na stadiony chodí, užít si fandění. Na jejich stadionech nejlépe v celé extralize poznáte, co je to husí kůže při sledování hokeje. A fandí i sprostě. Opravdově. Jako každý z nás v běžném životě, reaguje i fanoušek podrážděně na křivdu, ať už skutečnou nebo domnělou. Stojí za svým klubem. Za hráči na ledě. V početném davu je potom přirozenou reakcí i skandování vulgarit na adresu viníka. Nebudu nikoho přesvědčovat o tom, jestli je to správné nebo ne. Protože o to tady nejde. Kdyby bylo opravdu cílem svazu kultivovat chování  na stadionech, volil by k tomu úplně jinou cestu. Současné represe nemohou vést k ničemu jinému než vyhrocení situace, jak dokládají podrážděné reakce a narůstající protesty ze strany nespokojených fanoušků.

Český hokej má úplně jiné problémy, než sprosťárny na stadionech. Na situaci v Plzni by šlo například jednoduše doložit, jak se fandění v posledních letech zmírnilo, změklo, pro svazáky „kultivovalo“. Oproti časům, kdy jezdil po ledě v plzeňském dresu jako kapitán současný ředitel extraligy Josef Řezníček, je to slabý odvárek. Pro letité skalní fanoušky už tím ztratil hokej celkově na atraktivitě. Protože nikdo nechce jít na zimák a tam se nudit. Zvlášť, když kvalita hokeje jako takového jde v posledních letech spolehlivě dolů, a zajímavých zápasů je čím dál méně. Často nezáživnou podívanou dokázaly oživit právě emoce v hledišti, které teď začínají být zakázaným dopingem. Alespoň pro někoho. Co totiž neprochází divákům, to si v klidu dovolí trenéři a hráči během zápasu. Z jejich strany není o bouřlivé a sprosté reakce směrem k rozhodčím i soupeřům nouze. Pan Růžička by mohl vyprávět, pan Pešán by si mohl otevřít na ledě diskusní kroužek.

Když už to chtěli na svazu řešit, měli se zabývat nejčastější příčinou vulgarit na hokejových zápasech. Jak to správně pojmenoval Libor Zábranský ve vyjádření k uzavření stadionu, v naprosté většině případů jsou to rozhodčí a jejich tristní výkon plný chyb. Na ten citlivé publikum v Brně i Plzni okamžitě reaguje. Je absurdní, aby se český hokejový rozhodčí stal chráněným druhem. K jeho výkonu se nemohou vyjádřit hráči, trenéři, teď už ani diváci. Extraliga se nebyla schopná pod současnými vedením dopracovat k modelu profesionálních rozhodčích, kteří by měli také nějakou odpovědnost a doufejme i kvalitu. Jejich hodnocení během zápasů se vyhýbají i servilní česká média v čele s hokejovým rádobyodborníkem Robertem Zárubou.Ten ještě nedávno při televizních zápasech onanoval nad fantastickou atmosférou při přenosech z Brna, a ještě o něco dříve při přenosech z Plzně. Ti samí fanoušci jsou mu teď viditelně ukradení. Ohledně rozhodčích je zajímavá ještě jedna drobnost. Zápas Plzně proti Mladé Boleslavi přijel odpískat ruský rozhodčí Bulanov, na kterého si už předtím stěžovali v Brně, a odvedl opravdu tragický výkon. Reakce publika na sebe nenechala dlouho čekat, a důvod zavřít stadion (Plzeň byla v podmínce) byl na světě. Náhoda?

Plzeň a Brno mají totiž společnou ještě jednu věc. Oba kluby úspěšně vedou bývalí hokejisté Martin Straka resp. Libor Zábranský. Těm se podařilo v praxi naplnit téměř pohádkový příběh o z dluhů zachráněném hokejovém klubu, který dovedli až na vrchol. Oba jako vlastníci momentálně stojí i na střídačce, a se svým klubem opravdu žijí. Situaci v Brně nedokážu posoudit tak detailně, ale v Plzni je propojení fanoušků s vlastníkem, trenérem a hrdinou zachráncem v jedné osobě absolutní. Situace je ještě pikantnější v tom, že Martin Straka přebíral zadlužený klub po současném prezidentovi hokejového svazu JUDr. Tomáši Královi, a prakticky ho zachránil před krachem. Jak už ukázala odpočtová sezóna, úspěch se v Česku neodpouští, a možnosti, jak znepříjemnit život, se z pozice moci dají najít vždycky.

Není od věci se ještě jednou podívat na motivaci, která hokejový svaz vedla k potřebě řešit z jejich pohledu vulgární chování na stadionech. Podle vyjádření šéfa extraligy Josefa Řezníčka vzešel podnět od klubů, které tím samy chtěly zlepšit atmosféru na stadionech. Nechybí oblíbená argumentace o rodinách s dětmi, slušném fandění, a samozřejmě poškozování dobrého jména extraligy. V pozadí iniciativy se nejvíc mluví o generálním manažerovi Bílých Tygrů Liberec Ctiboru Jechovi. Právě Liberec je mezi hokejovými fanoušky synonymem úpadku fandění v Čechách, když se svou uměle vyvolávanou atmosférou (fandění je během zápasu pouštěno z reproduktorů!) a celkově pseudokulturou multifunkční haly aspiruje na čelní pozici pro nejméně oblíbený hokejový stadion v ČR. Liberec došel asi nejdál v převýchově českého fanouška na konformního hokejového diváka známého například ze zápasů NHL. Není těžké si představit, že pro tvůrce takové unifikované stádnosti je výbušná a sportovně nenávistná atmosféra na jiných stadionech trnem v oku. Navíc když se často obrací právě proti jeho klubu. Jako řešení se potom nabízí vynutit si stejnou bezpohlavnost i na ostatních stadionech.

Zajímavé je v této souvislosti vyjádření sportovního manažera HC Sparta Praha Michala Broše, který působí v podobné sportovní hale jako Liberec. Otázka: „Mám pocit, že v zápase v O2 areně není na rozhodčí vyvíjen ze strany fanoušků tlak, jaký bývá běžný na jiných extraligových stadionech. Souhlasíte?“ Odpověď: „V tomto ohledu se proti nám bohužel obrací naše proklamovaná snaha o zkulturnění diváckého prostředí v Čechách, kdy Sparta dlouhodobě bojuje proti vulgaritám na stadionech, a rozhodčí bohužel zneužívají toho, že jsou v naší aréně naprosto v pohodě bez nějakého tlaku od fanoušků či našich hráčů, na rozdíl od jiných stadionů, kde diváci uráží sudí při sebemenším náznaku faulu.“ Tady už začíná být jasněji, kde hledat motivaci pro úpravu Disciplinárního řádu směrem k nepohodlným fanouškům. (Jak si jenom mohou dovolit při fandění svému klubu na sportovním zápase vytvářet tlak na soupeře a rozhodčí, že pane Broši). Podívejme se ale ještě jednou na zmíněný rozhovor, který vznikl v reakci na stížnost Sparty, že je v extralize poškozována. Michal Broš přímo uvádí „Sudí nás zařízli! Škodí nám dlouhodobě“ a pokračuje výčtem konkrétních situací. Jestli tohle není poškozování dobrého jména extraligy, tak už vážně nevím, co jím je. Přesto přišla velmi umírněná reakce ze strany Josefa Řezníčka, který označil vyjádření Broše za nešťastné.

Podle pana Řezníčka je nejhorší publikum v Plzni a Brně. Co na tom, že v Plzni hokejově vyrostl, a strávil v ní převážnou část své aktivní hokejové kariéry. Co na tom, že v době, kdy byl v Plzni kapitánem, bylo fandění i s jeho přispěním mnohem agresivnější a objektivně sprostější. On sám svým působením publikum spoluvytvářel. Nová doba, nová funkce, nové názory. Na úrodnou půdu tak nepadají ani doložitelné argumenty majitelů Plzně a Brna o nejednotném metru v posuzování přestupků diváků, kdy je stejné skandování na jednom stadionu pranýřováno, a jinde projde bez povšimnutí. Není se potom čemu divit, že fanoušci v trestaných klubech to pokládají za účelové jednání s cílem poškodit právě jejich klub. Zvlášť ve chvíli, kdy je před nadcházejícím play-off reálně ve hře i další hrozba v podobě uzavření celého stadionu, které se zdá být v logice stupňovaných sankcí jen otázkou času.

Svaz (a s ním i hokejové kluby, snad s výjimkou Plzně a Hradce) si zvolil cestu, kdy místo odstranění hlavní příčiny negativních emocí na stadionech, kterým jsou nepřesné výroky rozhodčích, trestá následky a snaží se umlčet reakce. Represím měla předcházet diskuse s fanoušky, kteří oprávněně budou mít pocit jednání o nás bez nás. Kde je právo hokejového fandy s permanentkou odmítnout před sezónou nové podmínky, neutrácet své peníze a nechodit na stadion? Mají je kluby vůbec zanesené ve svých návštěvních řádech? A jak jsou specifikované, když mantinely nezná ani svaz? Přijatá opatření se selektivními tresty tak mají nejblíže k podobě pohodlného biče na nepohodlné kluby. Pánové svazáci, kurvíte nám hokej!

Na hokeji fandíme slušně, kurva!

Pomalu se rozjela hokejová extraliga, a pro letošní ročník si přichystala jednu novinku, která by zřejmě měla nalákat nové diváky na stadion. Do Soutěžního a disciplinárního řádu Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) se nově pod odstavce b) a c) dostaly podmínky, které klubům nařizují jít proti vlastním fanouškům. Všechno se to schová pod oblíbené „fandíme slušně“ (aneb chceme rodiny s dětmi na stadionech) a v praxi to vlastně umožňuje libovolnou zvůli delegátů a disciplinární komise.

Zakázány jsou hanlivé, pohoršující, urážlivé, provokující, zesměšňující nebo ponižující posunky, gesta a pokřiky vůči soupeřům i rozhodčím.

Skoro to vypadá jako by autoři textu ani nechodili na stadiony, protože z velké části popsali způsob běžného fandění na zimáku. Největší nesmysl ale spočívá v subjektivním posuzování toho, co už je za hranicí. Nebo mají na svazu slovníček vulgarit a „kurvíte hokej“ je v pořádku ale „pruhovaný svině“ už třeba ne?

Symbolicky měl návrh na změny řádu vyjít od kočiček z Liberce, který svou tescokulturou se stádním fanděním podkuřovaném vyhráváním z reproduktorů v očích mnoha fanoušků napříč republikou zabíjí hokej v přímém přenosu.

Není překvapením, že většinu vulgární negace z ochozů schytávají rozhodčí. Podle toho, co má člověk možnost na ledě vidět, často oprávněně. Jistě jen shodou okolností teď záleží na zápisu od delegátů zápasu, což jsou bývalí rozhodčí s bohatými nepříjemnými vzpomínkami na konkrétní stadiony a jejich publikum. Určitě si jako profesionálové nebudou chtít vyřizovat účty za utrpěné příkoří během své aktivní kariéry, takže se po prvních kolech hokejové extraligy jen náhodou dostal do hledáčku klub proslulý svou láskou k pruhované bandě čůrákůHC Škoda Plzeň. Projednávat se ještě bude Brno, Olomouc a Pardubice, ale tam jde o lití piva na hráče a vhazování předmětů na led. U Plzně je důvod očekávaný – vulgární skandování na adresu sudích. Předseda disciplinární komise ELH Karel Holý už udělil napomenutí s upozorněním, že další povede k pokutám. Nebavíme se o žádných drobných, pokuty mohou jít až do výše 500.000,- Kč. A protože další domácí zápas se Spartou se díky standardním zvěrstvům rozhodčích neobešel bez odpovídající reakce publika, může se disciplinární komise vyřádit.

Za pozornost stojí, že po čtyřech odehraných kolech extraligy (28 zápasů) byly v zápisu jen čtyři zápasy, ve kterých došlo podle svazu k provinění. Kdo na hokej chodí, tak dobře ví, že je k slyšení a k vidění leccos. Zjevně tedy záleží na pohledu delegáta, co a kde se objeví v zápisu. Jinak na svazu dokonale rozumí i české povaze, protože podle Článku 517 se udavačství meze nekladou.

Možná stačilo jen napsat: Udávat může každý a fanoušci nemůžou nic.


Soutěžní a disciplinární řád Českého svazu ledního hokeje (ČSLH):

Článek 316
Pořádající klub je dále povinen:

b) přijmout dostatečná opatření k tomu, aby nedošlo k hanlivým, pohoršujícím, urážlivým, provokujícím, zesměšňujícím nebo ponižujícím posunkům, gestům, pokřikům nebo jiným nesportovním jednáním jednotlivců či skupin osob vůči členům družstev, rozhodčím, či jakýmkoliv jiným osobám, způsobilým poškodit dobré jméno a zájmy českého hokeje, a proti takovému jednání adekvátním způsobem, bez zbytečného odkladu a účinně zasáhnout,

c) přijmout dostatečná opatření k tomu, aby nedošlo ze strany jednotlivce či skupiny osob k jakýmkoliv projevům hanobícím některý národ, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo jednotlivce či skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, náboženské vyznání či sexuální orientaci, a proti takovému jednání adekvátním způsobem, bez zbytečného odkladu a účinně zasáhnout,

Článek 517
Disciplinární jednání v konkrétní věci může disciplinární komise zahájit na základě:

a) písemného nebo ústního podnětu jednotlivce, kolektivu nebo organizace,
b) návrhu člena disciplinární komise,
c) zprávy v hromadném sdělovacím prostředku.

Poděkování Mádlovi, Procházkovi, Křetínskému, Tvrdíkovi a spol.

Fotbalová reprezentace dotáhla kvalifikaci na mistrovství světa k předpokládanému neslavnému konci, když po bezzubém výkonu prohrála v Belfastu se Severním Irskem 2:0. V duchu předchozích výsledků žádné překvapení. Jenom nebylo úplně fér, zchladit si po výsledku s Německem žáhu na fotbalových bafuňářích. Svůj nezpochybnitelný podíl na blbé náladě mají i memrdky v čele s Mádlem a Procházkou, zapomenout nejde ani na kabelku Křetínského, a pozadu nezůstává luftjarda Tvrdík. V takové společnosti se chuť na fotbal udržuje opravdu těžko, ať už by na hřišti nastoupila jakákoliv jedenáctka s jakýmkoliv trenérem. Naštěstí po preventivní dlouhodobé léčbě od českých fotbalových mediálních odborníků je každý další propadák jen očekávaný krok bez nějakých větších emocí.

Kdo je kdo?

Luděk Mádl • Šéfreportér Aktuálně.cz, sportovní novinář, který i pro svou náklonnost jednomu fotbalovému klubu už není schopný objektivity a nadhledu.
Pavel Procházka • Šéfredaktor Hattrick.cz, sportovní novinář, který i pro svou náklonnost jednomu fotbalovému klubu už není schopný objektivity a nadhledu.
Daniel Křetínský • Český miliardář, majoritní vlastník skupiny Energetický a průmyslový holding, a.s. (EPH), od roku 2004 vlastník fotbalového klubu AC Sparta Praha. Na podzim 2012 rozpoutal aféru s kabelou namířenou proti FC Viktoria Plzeň, jenže u soudu nepředložil žádné důkazy. Už tak zatuchlou atmosféru v českém fotbale ale i díky jím vlastněným médiím zasmradil dokonale.
Jaroslav Tvrdík • Podplukovník, politik ČSSD, v letech 2001-2003 ministr obrany, potom „za odměnu“ ředitel Českých aerolinií. V roce 2015 spoludojednal prodej fotbalového klubu SK Slavia Praha čínské společnosti China Energy Company Limited (CEFC), v klubu se stal předsedou představenstva. Samozvaný ochránce čistoty českého fotbalu bez potřebného morálního kreditu.

Veřejná zábava na Zemanův transparentní účet

V přehlídku lidové tvořivosti se mění přede dvěma dny otevřený transparentní účet prezidenta Miloše Zemana pro velební kampaň. K napsání textu v rámci vzkazu pro příjemce stačí jen částka 1 halíř, za kterou získáte umístění svého dílka na stránce, která začíná být svým virálním potenciálem mediálně velmi zajímavá. Kromě očekávaných vulgárních vzkazů a osobních urážek (chtělo by se říct téměř v Zemanově stylu) se tak výpis účtu mění v bazar i reklamu lákající na návštěvu konkrétních webových stránek. Absurdní situaci korunoval mluvčí hradu Ovčáček, když to nepřekvapivě označil za akci pražské kavárny. OMG.

Na transparentní účet prezidenta Miloše Zemana posílají lidé částky 0,01 Kč s vtipnými i vulgárními vzkazy. Někdo ho využil jako bazar nebo reklamu na svůj web.

Poděkování Peltovi, Blatterovi, Platinimu, Villarovi a spol.

Včera jsem se při sledování fotbalového nároďáku opět přistihl, že mě výsledek kvalifikačního zápasu s Německem vlastně moc nezajímá. Banalita, jenže není to tak dávno, co jsem dokázal fandit, a tím bylo i sledování fotbalu vlastně zábava. Sám nevím, kdy se to zlomilo. Malou útěchu čerpám alespoň z toho, že zřejmě podobné pocity zažívají i někteří další fanoušci, když zápas s Německem nebyl vyprodaný, což se prý mistrům světa naposledy stalo asi před deseti lety. Možná ne za všechno mohou ceny lístků. O výsledku zápasu rozhodl gól dvě minuty před koncem po (asi) faulu a po (asi) ofsajdu. Měl bych být vděčný fotbalovým bafuňářům, kteří k mé fotbalové kocovině nepochybně přispěli, jinak bych pravděpodobně měl zbytečně pokažený večer.

Kdo je kdo?

Miroslav Pelta • Český fotbalový boss, od roku 2011 předseda Fotbalové asociace ČR. Aktivně zapojený do korupce v rámci cinklého sparťanského jara, které si podle vlastních slov odpracoval. Aktuálně vyšetřovaný pro podvody v přidělování státních dotací od ministerstva školství.
Sepp Blatter • Švýcarský fotbalový boss, dlouholetý prezident FIFA. V roce 2015 mu po jeho rezignaci etická komise FIFA zakázala činnost ve fotbale po dobu 8 let za korupci.
Michel Platini • Francouzský fotbalový reprezentant, od roku 2007 do 2016 předseda UEFA. V roce 2015 mu etická komise FIFA zakázala činnost ve fotbale po dobu 8 let za korupci. Poté na svou funkci rezignoval.
Ángel María Villar • Španělský fotbalový boss, šéf španělského fotbalového svazu, dlouholetý viceprezident UEFA a dlouholetý viceprezident FIFA. Na funkce rezignoval po zatčení pro podezření ze zpronevěry, korupce a podvodu.

Země s největší hustotou státních vlajek na světě

Jak vypadá konec billboardů u dálnic na český způsob, ukazuje situace na konci srpna. Od 1. září měly zmizet všechny billboardy resp. reklamní nosiče umístěné u dálnic a silnic I. třídy. Nechme teď stranou důvody, které ke vzniku zákona č. 196/2012 Sb. vedly. Faktem je, že byl schválený v roce 2012 s odloženou účinností od 1.9.2017. Jinými slovy měl každý zainteresovaný pět let na to, aby se na novou situaci připravil, a stejných pěl let měl i na to, aby se jí případně snažil změnit. Například ústavní stížností, která byla podaná až 21.08.2017. Proč se z nás tedy tak náhle stali vlastenci s největší hustotou vlajek na světě?

Billboardy u českých dálnic byly přelepeny stáními vlajkami. (foto: ceskatelevize.cz)

Svaz provozovatelů venkovní reklamy (SPVR) na to má prostřednictvím svého prezidenta Marka Pavlase zajímavou odpověď. Přelepením ploch nekomerčním sdělením přestává být z billboardu reklamní nosič. Takového billboardu se tedy netýká zákonná povinnost odstranění, SPVR si na to nechal dokonce zpracovat právní posudek. Marek Pavlas je zároveň šéf skupiny BigMedia, která má díky společnosti BigBoard a přidružených akzent, Czech Outdoor a RailReklam víc než padesátiprocentní podíl na trhu. V jeho podání navíc nabírá vlajková iniciativa opravdu vlastenecký rozměr, protože nám tím SPVR vlastně šetří peníze, které bychom museli platit jako náhradu v případě neoprávněného odstranění billboardů. Dokonalý Kocourkov.

Rozumně vypadá argument, že pravidla se nemají měnit uprostřed bitvy, ale až po jejím konci. Reklamní společnosti nabízející billboardy mají platná povolení na delší dobu než do 1.9.2017, často i na dobu neurčitou. Navíc jsou ve hře i uzavřené dlouhodobé nájemní smlouvy. Nic proti. Bylo by fajn dodat, že každá dobrá smlouva ošetřuje zásah vyšší moci. A o změně pravidel za pochodu by mohli dlouze vyprávět čeští hospodští se zákazem kouření. Nebo se můžeme vždycky všichni na nějaké (špatné) zákony vykašlat.

Konec iluze, nejsem člověk internetový

Je nejvyšší čas si přiznat, že nejsem ten správný typ pro blogování, resp. pro publikování myšlenek a názorů na internetu vůbec, třeba i v diskusích. Ne že by nebyl dostatek impulsů, co spolehlivě zvednou člověka ze židle. Naopak. Jenom v sobě marně hledám nutkání sednout ke klávesnici a sdělovat svůj názor. Přesvědčovat o své pravdě ostatní, trávit čas v nekonečných často hloupých diskusích, což ke zdánlivě anonymní síti prostě patří. Absurdní je, že právě to teď dělám, a předchozí věty prakticky popírám. Nejde ale o přirozený proces, k napsání textu mě vede motivace, kterou nechci v této chvíli víc rozebírat.

Ve většině případů, u kterých v nějaké fázi možná i cítím potřebu se vyjádřit, nakonec (naštěstí) rychle a vědomě rezignuji. Pro ty zbývající by snad konečně mohly sloužit tyto stránky. Nechám to ale raději bez příslibu, otevřené. Příležitostí k nasměrování webu bylo už dost, a zůstalo to víceméně bez posunu. Orientace na „velkou“ politiku mi silně nevyhovuje, to byl krok špatným směrem. Ideální způsob jak si otrávit chuť. Třeba se ještě podaří najít cestu, která by mohla být zábavná nejenom pro mě.